Kořist jménem spravedlnost. Proč Polsko svádí boj o soudnictví a padají nařčení z převratu?

V Polsku se odehrává další tvrdý politický spor. Týká se změn v soudnictví, které prosazuje vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Po boji o Ústavní soud je to další bitva polarizovaných táborů, při níž nechybí vzájemné obviňování ze státního převratu. Přinášíme odpovědi na to, o co ve sporu přesně jde.

Otázky a odpovědi Praha/Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Pryč s kačerem, diktátorem!" stálo na jednom z transparentů na demonstraci proti změnám v soudnictví, které prosazuje polská vládní strana Právo a spravedlnost. | Zdroj: Reuters

O co ve sporu jde?

Vládní strana Právo a spravedlnost minulý týden v Sejmu a v Senátu prosadila změny týkající se obecných soudů, jmenování soudců a volby a pravomocí Státní soudcovské rady. Takový orgán v Česku není - v Polsku dosud plnil funkci soudcovského samosprávného orgánu, který se do značné míry podílí na výběru nových soudců.

Polská opozice mobilizuje. Pryč s kačerem, diktátorem, znělo na demonstraci, kde oznámila sjednocení

Číst článek

Zákonem se v procesu jmenování soudců výrazně posílily pravomoci ministra spravedlnosti. Jeho funkci už navíc vláda PiS sloučila s funkcí generálního prokurátora.

A pravomoci ministra, kterým je v současnosti Zbigniew Ziobro ze strany Solidární Polsko, posiluje i návrh zákona o nejvyšším soudu, kolem kterého se rozhořel hlavní spor.

Co chce vláda změnit?

Návrh zákona se 139 stranami se objevil na webu Sejmu ve středu v noci. Mění organizační strukturu nejvyššího soudu a obsahuje ustanovení, kterým všechny soudce NS posílá do předčasné penze. Bez ohledu na jejich funkční období.

Z 87 soudců budou moci zůstat jen ti, které vybere sám ministr spravedlnosti. Pokud zákon projde, ministr dostane pravomoci, o kterých se jeho předchůdcům mohlo jen zdát.

Jaké jsou hlavní argumenty PiS?

Podle PiS jsou změny polského soudnictví nutné. Předseda strany Jarosław Kaczyński označil soudy za baštu postkomunismu. Soudy podle něj neodráží zájmy Poláků.

Poslanci strany argumentují demokratizací a odstavením soudců, kteří spolupracovali s komunistickými tajnými službami. Podle nich reforma přibližuje Polsko západním demokraciím.

Návrh má být nápravou soudnictví, které je navíc pomalé a neefektivní. PiS soudy kritizuje jako relikty z éry Občanské platfromy. Jsou prý zpolitizované a mají za úkol ztěžovat vládě reformní práci.

Podle jednoho z předkladatelů, poslance PiS Andrzeje Matusiewicze, povede zákon k pozitivním společenským a hospodářským důsledkům v souvislosti se zvýšením pocitu právní jistoty u lidí.

Lustrační prověrka nejvyššího soudu proběhla už v roce 1990. Ze stovky soudců jich 80 neprošlo. Mezi 87 soudci, kteří v současnosti soudí, není žádný, který by se přiznal ke spolupráci s orgány minulého režimu.

Jak se k návrhu staví opozice a odborníci?

Hlavní opoziční strany – Občanská platforma a strana Moderní – změny označují za státní převrat. Podle opozice se chce PiS zbavit „nepohodlných soudců“ a podřídit soudy vládě.

Juncker chce řešit zásahy do polského soudnictví. Kaczyński zůstává klidný, změny budou pokračovat

Číst článek

Jedním z argumentů je i obava o průběh voleb – nejvyšší soud totiž rozhoduje o jejich platnosti.

Opoziční lídři mluví o konci trojího dělení moci v zemi, úpadku demokracie a nástupu Kaczyńského diktatury. Mobilizují příznivce a chystají „parlamentní neklid“.

O víkendu proběhla v Polsku série demonstrací. Největší byla ta nedělení před parlamentem, na které opozice oznámila do budoucna sjednocení v Demokratickou frontu.

Proti změnám se postavili i samotní soudci. První předsedkyně nejvyššího soudu Małgorzata Gersdorfová se chce co nejdříve setkat s prezidentem Andrzejem Dudou a apelovat na něj, aby zákon vetoval.

Předseda parlamentní Polské lidové strany Władysław Kosiniak-Kamysz o víkendu uvedl, že reforma je potřebná. Vládní způsob je ale podle něj nešťastný.

Jaké má nejvyšší soud pravomoci?

NS potvrzuje platnost parlamentních a prezidentských voleb a rozhoduje o stížnostech na jejich průběh. Stvrzuje také platnost celostátního referenda či referenda o ústavě.

Kaczyńského strana mění celé soudnictví. Je to konec právního státu a převrat, volá opozice

Číst článek

Na soud se obrací i odvolací soudy, soud tehdy rozhoduje právní spory, interpretuje nejasné předpisy a vykládá zákony.

Soud rozhoduje také o kasačních stížnostech, tedy zrušení soudního rozhodnutí pro formální nebo věcnou zmatečnost, pro porušení zákona.

Dopad na legislativní proces může mít pravomoc soudu zveřejnit stanovisko k návrhům zákonů.

První předseda nejvyššího soudu je zároveň předsedou Státního tribunálu – speciálního soudu, který rozhoduje o v případech porušení ústavy a dalších zákonů například prezidentem republiky, premiérem nebo členy vlády.

Co bude dál?

Opozice se v pondělí radí o dalším postupu. Očekává se, že vládní strana se pokusí prosadit změny v nejvyšším soudu co nejrychleji ještě tento týden.

Konat se pravděpodobně budou další demonstrace a opozice se bude snažit přijetí zákona zabránit obstrukcemi. Zákon musí schválit Sejm i Senát a podepsat prezident Andrzej Duda. Neočekává se, že by ho Duda vetoval.

Čeká se také stanovisko Evropské komise, která už uvedla, že je návrhy změn znepokojena. Ve středu má být představena zpráva komise o stavu právního státu v Polsku, ta se bude věnovat hlavně změně v ústavním soudu na přelomu roku 2015 a 2016, zohlednit má ale i aktuální situaci.

Ministr spravedlnosti za Právo a spravedlnost Zbigniew Ziobro | Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Ryszard Hołubowicz

Nejmocnější ministr?

Deník Gazeta Prawna v pondělním vydání píše, že se ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro po schválení zákonů stane jedním z nejmocnějších ministrů.

Po personálních změnách ve státním zastupitelství bude moci Ziobro provést čistku i v soudech. Gazeta Prawna upozorňuje na to, že ho koncentrace takových pravomocí nakonec může stát post ve vládě.

Ziobro byl aktivím politikem Práva a spravedlnosti do roku 2011, kdy byl ze strany vyloučen. S Jarosławem Kaczyńským se později pragmaticky usmířili a Ziobro se svou novou stranou Solidární Polsko v roce 2015 kandidoval na kandidátce Práva a spravedlnosti.

Další kontroverzní změny z dílny PiS

  • Nová vláda po volbách 2015 vyměnila šéfy úřadů, bezpečnostních složek a tajných služeb.

  • Vláda podle kritiků na podzim 2015 paralyzovala ústavní soud (ÚS), přičemž odmítla vyhlásit ve Sbírce zákonů nález ÚS, který její změny rušil. Zákonem zkrátila zneplatnila volbu některých ústavních soudců a změnila způsob rozhodování soudního senátu. Tyto zásahy kritizuje Evropská komise, která zahájila proceduru přezkumu právního státu v Polsku.

  • Kvůli nerespektování nálezů ústavního soudu a změnám v této instituci vznikl Výbor na obranu demokracie (KOD), který od té doby pořádá protivládní demonstrace.

  • V lednu 2016 byli odvoláni ředitelé veřejnoprávních médií a členové dozorčích rad. Polská televize a Polský rozhlas byly dle vyjádření vládních politiků změny na „národní média“. Mnoho novinářů dostalo výpověď nebo samo odešlo.

  • Ministr spravedlnosti se změnou zákona stal zároveň i generálním prokurátorem (nejvyšším státním zástupcem). Pravomoci ministra spravedlnosti se nadále zvětšují. V čele resortu v současnosti stojí Zbigniew Ziobro.

  • Právo a spravedlnost podporovalo úplný zákaz a kriminalizaci potratů. Občanský návrh zákona Sejm zamítl až po rozsáhlých protestech po celém Polsku. Tzv. „Černý protest“ se uskutečnil v říjnu 2016.

  • V prosinci 2016 se vyhrotila situace kolem tzv. smolenských měsíčnic – Kaczyńského náboženských a politických shromáždění, které se konají každý měsíc na výročí letecké tragédie u Smolenska (10. 4. 2010). Od prosince proti nim protestují demonstranti. Nasazeny jsou pravidelně stovky policistů.

  • Prosincová parlamentní krize 2016: V napjaté atmosféře došlo k roztržce mezi vládou a opozicí v Jednacím sále parlamentu. Strana PiS pak přesunula hlasování o státním rozpočtu do jiné místnosti a za nestandardních podmínek rozpočet schválila.

    Opozice zůstala v původním sále určeném pro jednání parlamentu a zahájila téměř měsíční obstrukce – poslanci opoziční stran se střídali v hlídkách v sále a „okupovali“ řečnický pult. V týdnu před Vánocemi je před parlamentem podporovaly stovky demonstrantů.

    Vypjatá parlamentní krize skončila v polovině ledna ústupkem opozice. Vládní strana nakonec omezení pohybu novinářů v parlamentu neschválila.

    Jarosław Kaczyński nazval prosincové události pokusem o puč. Politici jeho strany ho výsměšně nazývají „chlebíčkovým pučem“, kvůli občerstvení, které si opoziční strany během obstrukcí objednaly.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru