Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli koronaviru globální stav zdravotní nouze

Světová zdravotnická organizace vyhlásila ve čtvrtek kvůli epidemii nového koronaviru globální stav zdravotní nouze. Učinila tak teprve pošesté ve své historii. Koronavirus se dosud objevil ve zhruba dvou desítkách zemí, nakazilo se jím přes 8100 lidí, z toho velká většina v Číně. Na 170 lidí tam nákaze podlehlo. Svým rozsahem tak současná epidemie vyrovnala tu, kterou před sedmnácti lety způsobil virus SARS.

Aktualizováno Ženeva (Aktualizováno: 22:12 30. 1. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pracovníci oddělení pro kontrolu nemocí a prevence dezinfikují ulice ve městě Ruichang v provincii Ťiang-si na jihovýchodě Číny (25. ledna 2020) | Zdroj: Reuters

„Máme 98 případů v 18 zemích mimo Čínu, včetně osmi případů přenosu z člověka na člověka ve čtyřech zemích, a to v Německu, Japonsku, Vietnamu a USA. Zatím jsme nezaznamenali žádná úmrtí mimo území Číny,“ upřesnil na čtvrteční tiskové konferenci Tedros Adhanom Ghebreyesus, ředitel Světové zdravotnické organizace.

Později k evropským zemím, kde se koronavirus objevil, přibyla ještě Itálie, která hlásí dva potvrzené případy nákazy. Premiér Giuseppe Conte uvedl, že šlo o čínské turisty. Země zároveň přerušila letecké spojení s Čínou. Potvrzeny již dříve byly případy nákazy ve Francii, Německu a Finsku. V Česku virus potvrzen nebyl.

Česko reaguje na epidemii. Cílený screening se rozšíří na všechna letiště

Číst článek

„Většina případů mimo Čínu souvisí s cestováním do nebo z Wu-chanu nebo je spojená s lidmi, kteří měli kontakt s lidmi z Wu-chanu,“ uvedl ve čtvrtek ředitel Světové zdravotnické organizace.

„Naše největší starost souvisí s tím, že se virus rozšíří do zemí, kde není dobře vyvinuto zdravotnictví. A tyto země tak nejsou připraveny vypořádat se s touto epidemií,“ uvedl ředitel Světové zdravotnické organizace.

Zároveň zdůraznil, že vyhlášení stavu zdravotní nouze není výrazem nedůvěry vůči Číně, její snahy naopak ocenil. „Jediný způsob, jak tuto epidemii porazit, je spolupráce všech zemí v duchu solidarity,“ podotkl.

Důvody, proč organizace k tomuto opatření nakonec přistoupila, shrnul ze svého pohledu náměstek českého ministra zdravotnictví Roman Prymula.

„Myslím, že to vychází z toho exponenciálního nárůstu v Číně. I přes velmi silná opatření, která tam probíhají, je nárůst skutečně obrovský. Další charakteristická známka této epidemie je, že na americkém i evropském kontinentu došlo k přenosu z člověka na člověka,“ uvedl pro Českou televizi.

Wuchanský koronavirus a jeho příznaky, šíření a léčba. Jak s nebezpečnou nemocí bojovat?

Číst článek

„Toto základní opatření Světové zdravotnické organizace by mělo sloužit k tomu, aby tomu veškeré země věnovaly náležitou pozornost, zejména země rozvojového světa, kde není zdravotnický systém tak robustní. V našich podmínkách to bude znamenat, že budeme analyzovat situaci v rámci Evropy, abychom podnikali opatření, která budou současně v různých zemích,“ dodal Prymula.

„Jedním z důležitých aspektů je, že nyní budou moci zahraniční experti s daleko větší legitimitou jít na pomoc Číně, a tím i ostatním zemím. Budou monitorovat vlastnosti viru a podobně, které mohu napomoci dalšímu zvládnutí nákazy,“ popsala pro Radiožurnál hlavní hygienička České republiky Eva Gottvaldová.

Světová zdravotnická organizace odmítla vyhlásit obecný stav ohrožení v případě současného koronaviru minulý týden dvakrát, ale členové krizového štábu byli názorově rozděleni půl na půl. Důvodem pro nevyhlášení byl například argument, že zatím nedošlo k úmrtí mimo Čínu a že v době rozhodování nebyly známy případy přenosu z člověka na člověka v cizině. To se však od té doby změnilo.

Co je stav zdravotní nouze?

Světová zdravotnická organizace popisuje stav zdravotní nouze jako mimořádnou událost, která představuje nebezpečí pro další země a vyžaduje koordinovaný mezinárodní zásah. Oficiálním označením globálního nouzového stavu je termín ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu.

Při rozhodování o vyhlášení tohoto stavu se posuzuje například to, zda je epidemie hrozbou z celosvětového měřítka, jak vážný je její dopad na veřejné zdraví, jestli jde o neobvyklou nebo neočekávanou událost nebo zda je nutné omezit cestování a mezinárodní obchod.

V rámci mezinárodního nouzového stavu mohou být státy bez případů nákazy vyzvány, aby podnikly taková opatření, která by šíření viru zabránila. Tento mechanismus je mezinárodně závazný a je nástrojem nejen boje proti nemoci, ale i prevence a kontroly šíření nákazy.

Koronavirus má v Číně 170 obětí, nakaženo je bezmála 8000 lidí. První potvrzený případ nahlásil Tibet

Číst článek

Organizace také může vydat dočasná doporučení, která nejsou pro státy závazná, v případě jejich uplatnění ale mohou mít výrazné dopady v odvětvích, jako je cestovní ruch či mezinárodní obchod. Omezení cestovního ruchu v této chvíli organizace nenavrhuje.

Ve své historii přistoupila organizace k tomuto kroku jen pětkrát. V roce 2009 kvůli chřipce typu H1N1, tedy takzvané prasečí chřipce, v roce 2014 nejdříve v souvislosti s šířením dětské obrny a následně kvůli epidemii eboly na západě Afriky, při které zemřelo přes 11 300 lidí, v roce 2016 kvůli viru zika v Jižní Americe a naposledy loni z důvodu epidemie eboly v Kongu.

Podle agentury Reuters o takovém opatření rozhoduje organizace obezřetně, protože může znamenat značné omezení pro země, kde se nemoc vyskytuje, a to v podobě dopravních nebo obchodních restrikcí s následným dopadem na ekonomiku.

170 mrtvých, 8100 nakažených

Počet lidí nakažených novým koronavirem stoupl na více než 8100. Svým rozsahem tak současná epidemie vyrovnala tu, kterou před 17 lety způsobil virus SARS, kterým se v letech 2002 a 2003 nakazilo 8096 osob. S odvoláním na úřady o tom ve čtvrtek informovala německá agentura DPA.

Nový koronavirus ale podle expertů není tak smrtící jako SARS. Současné epidemii podlehlo v Číně 170 lidí, což je v poměru k počtu nakažených o mnoho méně než v případě nákazy SARS, které celosvětově podlehlo 774 lidí. Podle DPA se už také koronavirus rozšířil do všech regionů a provincií Číny.

Vrchol epidemie se podle DPA očekává nejdříve za týden. Oběti jsou zatím jen v Číně a převážně jde o starší či už dříve jinak oslabené osoby. Na vývoji vakcíny pracují mimo jiné vědci v Číně, Rusku, Hongkongu nebo USA.

SARS a MERS

Původ viru označovaného jako 2019-nCoV zatím není známý, podle Světové zdravotnické organizace se ale zřejmě na člověka přenesl z nakažených zvířat. Někteří z prvních pacientů pracovali nebo nakupovali na stejném trhu ve Wu-chanu, kde se prodávaly ryby, mořské plody a další živočišné produkty.

VIDEO: Zdravý respekt je potřeba, ale ne až takovýto strach, říká ke koronaviru hlavní hygienička

Číst článek

Obavy z šíření nového typu koronaviru vyvolávají vzpomínky na epidemii koronaviru SARS, který se vyznačuje vážnými dýchacími obtížemi. Ten v letech 2002 až 2003 postihl jižní Čínu. Chorobě tehdy v několika zemích a oblastech podlehlo přes 700 lidí.

Koranavirem ze stejného kmene je pak MERS, který se šířil mezi lety 2013 až 2015. Může vyvolat kašel, vážné dýchací potíže, horečku, zápal plic a selhání ledvin.

Úmrtnost na MERS je podle Světové zdravotnické organizace podstatně větší, tento virus se ale šíří pomaleji než SARS.

Experti se domnívají, že nový virus není tak smrtící jako SARS, zároveň ale upozorňují, že se o jeho původu ví velmi málo. Mezi příznaky infekce patří dýchací potíže, horečka a kašel. Nemoc se ale v některých případech může rozvinout až v zápal plic.

ako, gag, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme