Brazilci měli pocit, že se jich koronavirus netýká. Šití roušek v Česku je pro ně inspirací, říká hispanistka

„Situace je opravdu neradostná a světlo na konci tunelu vidět není. Testování populace se v Brazílii vůbec neděje,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz hispanistka a publicistka Markéta Pilátová, která se z Brazílie vrátila zpět do Čech v polovině března. Brazilci podle ní mají z koronaviru velký strach, navíc na ně působí vidina chudoby a hladu. Popsala také situaci kolem prezidenta Bolsonara i to, jak se Česko stalo pro Brazílii inspirací.

Rozhovor Brasilia Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brazílie je co do počtu nakažených koronavirem oficiálně třetí nejhůře postiženou zemí světa | Zdroj: Reuters

Brazílie, která je co do počtu nakažených koronavirem oficiálně třetí nejhůře postiženou zemí světa, ohlásila první případ nákazy na konci února. Vy jste v Brazílii žila několik let, do Česka jste se vrátila zhruba v polovině března, měla jste tedy šanci počátek epidemie v zemi sledovat. Jak Brazilci situaci z vašeho pohledu prožívali?
V únoru o tom v Brazílii ještě nikdo nemluvil, do širšího povědomí se šíření pandemie začalo dostávat až v březnu. Asi týden poté, co jsem se vrátila do Česka, začaly být na jednotlivých místech v Brazílii vyhlašovány karantény. Bohužel tam, kde jsem žila – ve městečku Bataypora, které založil Jan Antonín Baťa –, už tehdy měli dvě úmrtí poté, co se tam z Belgie vrátily dvě nakažené ženy. Celkově ale měli Brazilci pocit, že se jich to nebude příliš týkat. Domnívali se, že virus bude zneutralizovaný tamním horkým podnebím, bohužel se ale ukázalo, že to není pravda. 

‚Pořád sledujeme, jak lidé umírají. Můžu být další.‘ Pandemií zmítaná Brazílie směřuje ke katastrofě

Číst článek

Z čeho při těchto závěrech Brazilci vycházeli? Dávali jim podobné signály i tamní politici?
To taky, ale je to dáno hlavně jejich kulturou. Brazilci a obecně obyvatelé Latinské Ameriky se vždy snaží ve všem vidět nějaká pozitiva, měli proto pocit, že když budou myslet pozitivně, až tak se jich to nedotkne.

V čem vidíte největší rozdíly v přístupu k pandemii ze strany Brazilců a lidí v Česku?
Hlavním rozdílem je to, že my jsme se v této situaci mohli víceméně spolehnout na vládu, odborníky a epidemiology, kterým jsme věřili. Brazilci věřili dejme tomu ministru zdravotnictví Luizi Mandettovi, který byl prezidentem následně odvolán, celkově se ale nachází v takovém schizofrenním stavu. Prezident Jair Bolsonaro totiž patří k lidem, kteří epidemii zlehčují a jsou proti tomu, aby byli lidé v karanténě, anebo požadují, aby v karanténě byli jen ohrožené skupiny obyvatel, jako senioři nebo lidé se zdravotními potížemi.

Prezident tak upřednostňuje ekonomické zájmy před těmi zdravotními a lidi jsou z toho zmatení, protože jim něco říká vláda, ale guvernéři nejpostiženějších států – to je Sao Paulo, Rio de Janeiro a sever Brazílie – přistoupili ke karanténám a opatřením, která jsou velmi podobná těm v Evropě. Běžný občan se v tom proto velmi těžko orientuje. 

KDO JE MARKÉTA PILÁTOVÁ?

Je česká spisovatelka, hispanistka a novinářka. Vystudovala romanistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Několik let žila v Argentině a Brazílii. V řadě českých médiích publikuje eseje, reportáže, recenze, povídky a autorské sloupky.

Zatímco řada guvernérů přistoupila k přísným karanténním opatřením, prezident Bolsonaro koronavirus označuje za „chřipečku“ a vyzývá lidi, aby dál chodili do práce. Čím si vysvětlit, že na svém postoji prezident stále trvá, přestože se situace v zemi očividně dostává do kritické fáze?
Vysvětlení je v podstatě velice jednoduché. Jair Bolsonaro vystavěl celou svou volební kampaň i snahu o své znovuzvolení na příslibu potírání korupce a oživení brazilské ekonomiky, která na tom při jeho nástupu do funkce nebyla dobře. Koronavirus mu ale udělal obrovskou čáru přes rozpočet. Je jasné, že ekonomika půjde dolů, a už dnes real vůči dolaru obrovsky ztrácí.

Bolsonaro se proto snaží, aby ekonomika nekrachla a neustále opakuje, že smrt způsobená hladem je stejná jako smrt na koronavirus. Těžko říct, kdo má pravdu, ale Bolsonarovi je jasné, že pokud se ekonomika propadne, klesne i jeho hodnocení jako lídra země. Snaží se tedy ekonomiku nastartovat tím, že lidi nebudou zůstávat doma v karanténě.

Bilance je násobně vyšší

Řekla byste, že větší část společnosti podporuje zavedená opatření, nebo naopak stojí za prezidentem?
Myslím, že větší část společnosti má rozum a spíš poslouchá guvernéry, jsou proto raději doma. Pro Brazilce je to ale jiná situace než pro Čechy – my v Evropě máme sociální stát, který nás v určité chvíli podrží. V Brazílii ale víc jak polovina populace pracuje buď načerno, nebo nemá sociální jistoty, jaké má Evropa.

Brazílie zaznamenala rekordní denní přírůstek nově nakažených koronavirem. Bylo jich téměř 20 000

Číst článek

Když brazilské služebné, která chodí uklízet a dělá to načerno, její zaměstnavatelka řekne, ať k ní nechodí, protože má strach z nákazy, tak tato služebná, která často živí celou rodinu, najednou nemá vůbec nic. Pokud žije ve favele, v chudinské čtvrti, a její děti nemají počítač ani připojení k internetu v době, kdy školy nefungují, najednou se jejich životní situace strašlivě změní. A i kdyby pouliční prodavači a další lidé, kteří pracují v šedé zóně, do práce šli, nemají komu prodávat, protože lidé na ulicích nejsou.

Zároveň se lidé bojí dojíždět do práce hromadnou dopravou, která je v Brazílii obvykle natřískaná mnohem víc než v Evropě. Problémů je tedy celá řada, podobně jako v evropských státech, ale tady bych řekla, že je situace horší, protože úroveň sociálního státu je výrazně nižší.

Jak na Brazilce pak působí obrázky zachycující například budování hromadných hrobů pro oběti koronaviru ve městě Manaus – hlavním městě brazilského státu Amazonas? Mají lidé z nákazy strach, nebo u nich stále převažují obavy z ekonomických dopadů?
Mají velký strach, proto zavedená opatření dodržují – alespoň ti, které znám a se kterými jsem v kontaktu. Šijí si podomácku roušky a snaží se sociální kontakt co nejvíc omezovat, na druhé straně na ně ale působí i vidina chudoby a hladu. Situace je proto opravdu neradostná, světlo na konci tunelu ale vidět není. To, co se osvědčilo v jiných zemích – tedy testování populace – se v Brazílii vůbec neděje. Testů mají minimum, protože si je nedokázali zajistit. Skutečný počet nakažených je tak v Brazílii zřejmě mnohonásobně větší, než se uvádí.

Je to něco, co si Brazilci sami uvědomují? Že vzhledem k minimálnímu testování pravděpodobně neznají skutečný rozsah celého problému?
Určitě si to uvědomují. Mluví se hlavně o již zmíněných favelách – velký počet úmrtí je v současnosti ve favele v chudinské čtvrti Brasilandia v Sao Paulu. Tam se potvrdilo, co se říkalo od začátku epidemie, že jakmile se rozšíří do těchto čtvrtí, bude velice těžké to zastavit. Nejenže tam není sociální stát, ale nedosahuje tam ani moc státu jako takového. Tato území jsou v podstatě ovládaná drogovými kartely, jsou to takové enklávy, které se vymykají naší běžné představě městských čtvrtí.

Česko se stalo inspirací

Podle dat Brazilské federální zdravotnické rady z minulé soboty v zemi zemřelo už nejméně 116 zdravotních sester. Je šíření infekce mezi zdravotníky v Brazílii velkým problémem podobně jako v některých dalších zemích?
Určitě to je velký problém. Už na začátku epidemie bylo několik úmrtí v nemocnici v Sao Paulu, kde se léčila jedna moje známá. Měla problémy se srdcem, ale nemohla tam jet na kontrolu – řekli jí, že vzhledem k úmrtí zdravotníků byla nemocnice uzavřena.

Češka žijící v Baskicku: Opatření jsou ve Španělsku uvolňována zmatečně, na příjezd turistů je zatím brzy

Číst článek

Brazilské zdravotnictví samozřejmě není na takové úrovni jako v Evropě a dlouhodobě se potýká s nedostatkem personálu. Zdravotnictví sice má jeden federální integrovaný systém, který se jmenuje SUS, ale to je poměrně nové uspořádání, které zatím není zaběhnuté. Kromě toho tam působí také privátní sektor, lidé tak mají nespočet různých pojištění a často tam panuje veliký zmatek. O to je boj s pandemií problematičtější a chaotičtější.

Jak velký problém je v Brazílii nedostatek ochranných pomůcek pro zdravotníky?
To záleží především na síle daného státu. Guvernéři jsou závislí na vládě, kolik prostředků jim na nákup těch pomůcek uvolní a záleží také na tom, kdy se do toho samotné státy rozhodnou investovat. Například stát Belo Horizonte vede poměrně zajímavý guvernér, který už před začátkem epidemie na nic nečekal a nakoupil velké množství respirátorů, roušek a ochranných pomůcek. Byl také jedním z mála států, kde bylo jeden čas nošení roušek povinné, protože je lidé měli k dispozici. V ostatních státech si je lidé museli šít podobně jako v Česku.

V tomto ohledu se Česko stalo pro Brazílii inspirací. Asi týden poté, co u nás začala horečka šití roušek a kolovala tady domácí videa, jak si je ušít, mi volali z velkého uznávaného deníku Zero Hora z brazilského státu Rio Grande do Sul. Připravovali reportáž o tom, jak Češi šijí roušky a chtěli, abych jim o tom něco řekla a poslala fotku, jak si já sama šiju roušku. V Brazílii totiž kolovala videa o šití roušek v České republice a v článku nás pak dávali za příklad. 

Testování na přítomnost koronaviru v brazilské metropoli Brasilia | Zdroj: Reuters/Latin America News Agency

Převzetí moci vojenskou vládou?

Průzkumy ukazují, že podpora Bolsonara v době pandemie klesla, stále ale má značnou část stoupenců, kteří vycházejí do ulic, aby jeho politiku podpořili. Čím těmto lidem Bolsonaro brnká na strunu? Proč ho podporují – jsou to hlavně zmíněné ekonomické důvody?
To taky, Jair Bolsonaro ale brazilskou společnost velmi polarizuje. Takovéto tvrdé jádro jeho stoupenců mluví o tom, že pokud padne Bolsonaro, bude v Brazílii znovu nastolená vláda levice a znovu začnou obrovské korupční skandály, které společnost sužovaly v době působení středolevých vlád. Tvrdí, že prezident dělá chyby, ale je potřeba mu to odpustit, protože kdyby odešel, otevřel by se prostor pro další kriminalitu levice. To je hlavní argument tvrdého jádra podporovatelů prezidenta, které se staví za to, aby byla karanténa zrušená a lidi se vrátili do práce.

Dagestán zpochybnil data Ruska o covidu. ‚Spustil tím lavinu, problém mají i další regiony,‘ říká expert

Číst článek

Velký hit je teď v Brazílii užívání chlorochinu. V době pandemie už mimochodem padli dva ministři zdravotnictví – prvního Bolsonaro odvolal, protože se vzpouzel uznat chlorochin jako oficiálně uznávaný lék ministerstva zdravotnictví. Druhým se stal Nelson Teich, který byl do funkce dosazen prezidentem a měl jít Bolsonarovi na ruku, ať už jde o propagaci tohoto léku nebo uvolňování opatření, ale po měsíci sám odešel s tím, že už nemůže dál.

Dnes je v čele ministerstva generál, který se specializuje na logistiku, není to lékař. Ten vydal oficiální prohlášení, že ministerstvo doporučuje lidem užívat tento lék i v lehkých případech a že to mají užívat podobně jako americký prezident Donald Trump - preventivně. Zároveň ale uveřejnili, že to může mít vedlejší účinky a že nebylo prokázáno, že by lék byl proti koronaviru stoprocentně účinný. To je takový poslední velký spor vědecké obce a prezidenta.

Vědecká obec v Brazílii tedy upozorňuje na to, že lék může být potenciálně nebezpečný?
Ano, ale zajímavé na tom je, že tento lék je v Brazílii dobře známý, protože se používá proti malárii. Brazilští lékaři s ním mají zkušenosti a vědí, že tento lék má vážné vedlejší účinky, především na srdečním činnost, ledviny nebo zrak, a říkají, že v boji s koronavirem není tak účinný.

Epidemiolog: Přijdou další ‚vlnky‘ epidemie. Bylo by hloupé, kdybychom na ně nebyli připravení

Číst článek

Oslabuje prezidenta fakt, že ho během koronavirové krize opustila řada jeho dřívějších spojenců?
Největší rána pro prezidenta byl odchod jeho ministra vnitra Sérgia Mora, který byl takový brazilský Robin Hood. Byl velmi oblíbený a měl větší podporu než samotný prezident. Pro spoustu lidí byl důvodem, proč Bolsonarovi dlouhou dobu důvěřovali i přes veškeré jeho diskutabilní projevy – například to, že na začátku koronavirus označoval za rýmičku.

Pak ale odstoupil a obvinil Bolsonara, že se vměšuje do práce federální policie. Probíhá totiž několik vyšetřování prezidentova syna a Bolsonaro chtěl zasahovat do práce policie, proti čemuž se Moro ohradil a odešel. Pro řadu voličů, kteří nepatřili do toho tvrdého jádra a volili ho spíš jako menší zlo, to byla poslední kapka. Proto mu nyní padají preference.

Jaké dopady bude mít z vašeho pohledu pandemie koronaviru na brazilskou politickou scénu a konkrétně na postavení samotného Bolsonara?
To si opravdu netroufám předvídat. Určitě ho to oslabí právě u voličů, kteří ho volili spíš z nouze a tvrdili, že raději volili Bolsonara, než aby měli v čele země další zkorumpovanou středolevou vládu. Ale nedovedu odhadnout vývoj situace, protože v současnosti má Jair Bolsonaro ve vládě celkem deset vojenských představitelů a velká část politologů se obává plíživého převratu nebo převzetí moci vojenskou vládou.

Zatím nejsou náznaky, že by se to mělo stát, ale pokud se situace vyhrotí, prezident se nebude k podobně radikálním řešením rozpakovat. Nicméně bude záležet hlavně na vývoji ekonomické a zdravotní situace i na tom, kdy virus ustoupí. Je tam hodně neznámých, ale určitě se dá čekat, že popularita prezidenta bude nižší než před krizí.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme