Omezení dopravy, uzavření měst. S čím počítají české pandemické plány a jak koronavirus řeší v Evropě?

Uzavření základních, středních i vysokých škol či zákaz akcí s více než stovkou účastníků. Tím vláda v úterý ráno doplnila stávající opatření v boji proti koronaviru, který se šíří v Evropě i na území Česka. Kabinet tak začíná využívat opatření známá z pandemických plánů, které v případě krizové situace předpokládají i zavedení dalších kroků včetně nasazení armády či uzavření měst. Jak ale říká epidemiolog, k tomu zatím není důvod.

Praha/Řím/Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdravotníci kontrolují muže v neapolském přístavu Molo Beverello krátce poté, co vláda vyhlásila kvůli koronaviru celostátní karanténu. | Foto: Ciro De Luca | Zdroj: Reuters

Bezpečnostní rada státu nové kroky oznámila v úterý ráno poté, co počet lidí nakažených novým typem koronaviru vzrostl v Česku na 40 (v úterý večer jich bylo 63).

Proč je karanténa prospěšná? Podle dat mírní rychlost šíření nákazy a ‚zachraňuje‘ nemocnice

Číst článek

Kromě mimořádných nařízení, za jejichž porušení hrozí až třímilionová pokuta, se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo rozšířit síť testujících laboratoří – zařízení pro testování nákazy má být nově o stovku víc.

Epidemiolog Josef Trmal soudí, že přestože je realizace nově ohlášených opatření velice náročná, jsou tyto kroky namístě. „Využívá se všech možných způsobů k rozmělnění epidemie a omezení šíření nákazy,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz.

Zmíněná opatření lze nalézt i v Pandemickém plánu ČR z roku 2011, případně v „Typovém plánu: Epidemie – hromadné nákazy“, který vypracovalo ministerstvo zdravotnictví v roce 2017. I tyto dokumenty počítají – kromě nařízení o karanténě určitých osob – s uzavřením škol či zákazem „shromažďování osob při různých aktivitách“, jako jsou právě divadelní a filmová představení, sportovní akce, trhy, slavnosti a další hromadné akce.

„Mají za cíl zpomalit šíření infekce v České republice, i když je zřejmé, že tuto infekci, která se šíří hlavně kapénkami, nelze zcela zastavit. S počtem nemocných ale roste i počet kontaktů, od určité chvíle tak není možné provést trasování u jednotlivých nemocných,“ řekl pro iROZHLAS.cz přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petr Pazdiora.

Co pandemické plány dále obsahují?

„S rostoucím počtem kontaktů je jasné, že se nyní musí přijímat plošná opatření – každé z nich má nějaký význam a dá se říct, že tyto kroky obecně navazují na opatření, která byla teoreticky připravena pro pandemické plány, které nicméně vychází z toho, že se budou týkat šíření chřipky,“ popisuje epidemiolog plzeňské fakulty.

První pandemický plán nechala česká vláda vypracovat v roce 2001. Současný dokument z roku 2011 je čtvrtou verzí a zapracovává zkušenosti velkých epidemií chřipky ve 20. století a z pandemie v letech 2009 a 2010.

Které akce se ruší? A mají rodiče nárok na ošetřovné? 10 otázek a odpovědí k opatřením kvůli koronaviru

Číst článek

„Zkušenosti zároveň prokázaly, že hrozba nových infekčních onemocnění, jako je například SARS, vyžaduje v mnoha bodech implementaci opatření shodných s opatřeními při pandemii chřipkového viru,“ píše se v dokumentu.

Kromě uzavření škol a rušení hromadných akcí plán naznačuje i další opatření, která mohou být v případě krizového stavu zavedena – například omezení hromadné dopravy nebo uzavření celých měst. K takovýmto krajním řešením už kromě Číny přistoupila například Itálie. V tuzemsku k tomu podle Pazdiory v současnosti není důvod.

„Zatím nedochází ke kumulaci onemocnění do nějaké určité části naší republiky. Drtivá většina současných případů je zatím pouze importována, sice už kolem těchto případů vzniklo několik onemocnění, která ukazují lokální přenos na území České republiky, ale nedá se mluvit o tom, že by se epidemiologická situace v určitém kraji vymkla kontrole,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.

Typový plán nicméně počítá i s dalšími restrikcemi, ke kterým by česká vláda mohla přistoupit. Dokument například uvádí, že „za nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu“ je vláda oprávněna „omezit právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění“.

Stejně tak může vláda v nouzovém stavu přijmout i kroky k ochraně státních hranic či k pobytu cizinců, případně „nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření“. K částečnému povolání vojska už vláda ostatně přistoupila – armádní zdravotníci pomáhají na vybraných hraničních přechodech s Německem, Rakouskem a Slovenskem, kde policisté a zdravotníci od pondělka kontrolují tělesnou teplotu cestujících.

Dokument také uvádí, že „v době trvání stavu ohrožení“ může vláda omezit i vstup do země osobám, které nejsou občany České republiky. To už v úterý zavedlo například Rakousko, které kvůli šíření koronaviru oznámilo, že zakáže vstup italským občanům. Výjimku dostanou jen ti, kteří předloží lékařské potvrzení o bezinfekčnosti.

Podobně jako kabinet Andreje Babiše (ANO), i rakouská vláda chce uzavřít vysoké školy, následovat by pak mohly i střední a základní školy.

Online výuka a vykoupené supermarkety v Itálii. ‚Češi mohou zemi opustit, kdy chtějí,‘ řekl konzul

Číst článek

Co zahraničí?

K sérii preventivních kroků kvůli koronaviru přistoupilo také Německo, které hlásí víc než tisíc nakažených a dvě oběti. Jde zejména o karantény – v úterý úřady například nařídily domácí izolaci až 5000 lidí kvůli kontaktu učitele ve škole v braniborském městě Neustadt s nakaženou ženou z Berlína.

Ministr zdravotnictví Jens Spahn se už v neděli vyslovil pro zrušení akcí s účastí nad 1000 lidí. Zatím nejde o celostátní nařízení, některé spolkové země už ale k takovému zákazu přistoupily samy – jde mimo jiné Bavorsko, kde má nařízení platit do 10. dubna.

Spahn se v pondělí rovněž nechal slyšet, že se úřady snaží co nejméně zasahovat do všedních životů, proto se stále nepočítá s plošnými uzavírkami škol či školek, aby rodiče mohli dále pracovat. Zaměstnavatele nicméně vyzval, aby co nejvíce zadávali práci z domova.

Od pondělí také platí, že lidem v Německu stačí kvůli neschopence pouze zavolat praktickému lékaři – úřady tak chtějí ve vypjaté době uvolnit ruce zdravotníkům, píše Deutsche Welle.  

Mnohem přísnější opatření zavádí Itálie, která je aktuálně nejhůře zasaženou evropskou zemí – počet nakažených přesáhl 10 000 a zemřelo 631 lidí. Vláda v Římě se rozhodla pro v poválečné historii nevídané opatření, a to karanténu pro celou zemi. Obyvatelé šedesátimilionového státu tak mají preventivně zůstat doma s výjimkou nutných případů.

Dekret, který v pondělí podepsal premiér Giuseppe Conte, počítá s přísným omezením pohybu lidí i zákazem hromadných akcí včetně svateb a pohřbů. Do 3. dubna mají zůstat zavřené také všechny školy, volnočasová centra, lyžařské areály, muzea či kina a určitá omezení platí i v dopravě. Obchody mohou zůstat otevřené, personál ale musí zajistit metrové rozestupy mezi zákazníky.

Lidé mohou vyjít z domu, aby si nakoupili, pro delší cesty ale potřebují povolení – a to jen kvůli práci a při závažných zdravotních či osobních důvodech. Ty mají lidé prokazovat prohlášením v podobě vyplněného formuláře ministerstva vnitra. Pokud se ukáže, že v něm podali nepravdivé vysvětlení, hrozí jim pokuta i vězení.

Celková čísla

Celkem nakažených:

Celkem mrtvých:

Celkem zotavených:

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme