PŘEHLEDNĚ: Česko si od Evropské unie objednalo o třetinu méně vakcín, než mohlo
Česko se vzdalo 12,5 milionu přebytečných dávek vakcín, které si prostřednictvím Evropské unie mohlo objednat. Už nyní to ale ovlivňuje rychlost dodávek. Evropská komise přitom původně slibovala, že se distribuce bude řídit jen počtem obyvatel.
Na podzim si Česká republika objednala méně dávek vakcín proti covidu-19, než prostřednictvím Evropské unie mohla.
Z prvních smluv využila veškeré dostupné vakcíny Moderna, vzdala se ale 600 tisíc dávek společností Pfizer/BioNTech a více než čtyř milionů dávek látky od firmy AstraZeneca, jak vyplývá z dat, která získal Radiožurnál.
Nerovná distribuce vakcín v EU: Češi, Chorvati a další nedostávají tolik vakcín jako severské země
Číst článek
Celkově má vláda objednáno 24 milionů dávek vakcín od šesti výrobců, tedy výrazně více, než kolik k proočkování 70 procent dospělé populace potřebuje.
Česko má nicméně prostřednictvím unijních smluv nárok na až 37 milionů dávek. Třetinu z nich tak nevyužije.
Jak server iROZHLAS.cz upozornil již dříve, Česko se kvůli tomu nyní dostává k vakcínám pomaleji, než jiné země sedmadvacítky. Distribuce se totiž nakonec neřídí jen počtem obyvatel, jak původně slibovala Evropská komise.
Do států, které nakoupily i nevyužité dávky, tak nyní vakcíny proudí rychleji. Rakousko, Česko a další čtyři země EU kvůli tomu žádají Evropskou komisi o urychlenou nápravu.
Miliony dávek navíc
Česko se vzdalo hlavně vakcíny AstraZeneca, paradoxně si tím ale pomohlo.
Pomáhající studenti čekají na očkování proti covidu i týdny. Nemocnice se hájí nedostatkem vakcín
Číst článek
AstraZeneca má totiž největší potíže s plněním dohody s Bruselem. Do konce března dodá jen necelých 30 z původně dohodnutých 120 milionů dávek.
Státy, které si objednaly největší podíly vakcíny britsko-švédské firmy, se tak potýkají s nejhlubšími nerovnostmi v dodávkách.
V českém případě ale rychlost dodávek ovlivnilo to, že vláda z první smlouvy se společnostmi Pfizer/BioNTech využila jen 4 z dostupných 4,6 milionu dávek.
Při dalších objednávkách sice Česko svou národní alokaci dokonce přečerpalo a skoupilo navíc 500 tisíc dávek od jiných zemí, i tak si tím ale pro celé první čtvrtletí zkrátilo dodávky o 14 procent.
S nerovným přístupem k dávkám vakcín se potýkají všechny země EU. Do Skandinávie očkovací látky míří víc než dvojnásobným tempem oproti Bulharsku nebo Lotyšsku.
Evropská komise přitom od počátku tvrdila, že jediným kritériem pro rozdělování dávek bude počet obyvatel, aby se tak zamezilo sporům mezi státy. Zcela spravedlivý by ale takový systém byl pouze v případě, pokud by si státy objednaly maximum možného od všech výrobců, což se ale nestalo.
Na vakcínu u praktika čeká přes 400 tisíc lidí, nemáme čím očkovat, říká šéf sdružení praktiků
Číst článek
V praxi to znamená, že do Skandinávie očkovací látky míří víc než dvojnásobným tempem oproti Bulharsku nebo Lotyšsku. Například Dánsko si objednalo přes 36 milionů dávek vakcín pro necelých šest milionů obyvatel, tedy několikanásobně víc, než potřebuje.
Dosavadní systém distribuce tak zvýhodňuje bohatší státy, které si mohly dovolit objednat více dávek, které nepotřebují.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slibuje nápravu. S firmami Pfizer/BioNTech se dohodla, že ve 2. čtvrtletí budou moci státy EU využít 10 milionů dávek vakcín navíc, aby se rozdíly v nerovné distribuci vyrovnaly.
Jakým způsobem se tyto dávky rozdělí, zatím není jasné. Dohodnout se na tom musí samy státy EU.
