Čína narychlo postavila nemocnice pro tisíce lidí, pacienti s koronavirem v nich ale nejsou, píše Guardian

Když ve městě Wu-chan propukla epidemie nového koronaviru, postavila tam Čína za dva týdny dvě nové nemocnice. Po uzavření města úřady slíbily, že budou k dispozici tisíce lékařů, aby pečovali o nemocné na jejich 2600 lůžkách. Časosběrné video sledovalo téměř nepochopitelně rychlou stavbu obou nemocnic a státní sdělovací prostředky začátkem února opěvovaly jejich výstavbu, píše server The Guardian. O týden později jim chybí jediná věc – pacienti.

Wu-chan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Novou nemocnici Chuo-šen-šan úřady postavily za 10 dní | Zdroj: Reuters

Jak napsal zpravodajský server The Guardian, čtyři týdny po otevření bylo ve větší nemocnici jen 90 pacientů, přestože její kapacita je 1600 lůžek. A ani druhá nemocnice zatím nezaplnila svých 1000 lůžek. Proč lůžka zůstávají prázdná, list neuvedl.

Frustrace, strach i podpora. Žena pro iROZHLAS.cz popisuje situaci z lodi uzavřené kvůli koronaviru

Číst článek

Město Wu-chan přitom mezitím zřizuje nouzové nemocnice ve výstavních síních a na sportovních stadionech, a lékaři stále některé nemocné odmítají. Čína má největší armádu na světě, ale do Wu-chanu neposlala ani jednu polní nemocnici.

Propast mezi velkými novými nemocnicemi, které vznikly a byly zprovozněny doslova v řádu dnů, a mnohem složitější realitou v terénu je připomínkou jedné z hlavních výzev pro Peking. Zatímco se snaží zvládnout koronavirus, zůstává ve hře jeho vlastní tajnůstkářský, autoritářský systém vlády a rozsáhlá cenzura a propaganda.

Opožděná reakce

Komunistický stranický aparát, který účinně umlčuje disent, dusí zároveň i varování, jako byla ta, která upozorňovala na začátek problémů s novou nákazou. Na propagandistický systém, který je navržený k podpoře strany a státu, se nedá spoléhat, že poskytne pravdivé informace.

Je to problém nejen pro rodiny zdecimované koronavirem a podniky ničené náhlým přerušením výroby, ale také pro svět, který se snaží posoudit úspěchy Pekingu při kontrole a zvládání nemoci.

Čínský boj s koronavirem. Stadiony a výstaviště se mění v provizorní nemocnice, chybí ale zdravotníci

Číst článek

„Čínský centralizovaný systém a nedostatek svobody tisku rozhodně zpozdily nezbytnou agresivní včasnou reakci, kdy ještě bylo možné zastavit epidemii na místní úrovni,“ řekl Hung Ho-fung, profesor politologie na Univerzitě Johnse Hopkinse v USA.

Peking existenci viru zveřejnil mnohem rychleji než v případě nákazy SARS z let 2002–2003 a sdílel velké množství informací, za což si vysloužil chválu Světové zdravotnické organizace. Ale poté začalo být čím dál tím jasnější, že místní vláda se v klíčových prvních týdnech systematicky snažila krizi zamést pod koberec. Tehdy dostal virus šanci šířit se v období, kdy bylo mnohem snazší ho zvládnout.

Dva oficiální činitelé byli propuštěni, starosta Wu-chanu přiznal pochybení v živě vysílaném rozhovoru ve státní televizi a ústřední vláda poslala tým, aby vyšetřil smrt doktora Li Wen-lianga, který se na virus snažil upozornit hned v počátcích nákazy v prosinci loňského roku. Bezpečnostní síly za to 34letého lékaře perzekvovaly. O měsíc později se stal jednou z nejmladších obětí koronaviru a jeho případ v Číně vyvolal zřídka vídanou diskusi o svobodě projevu.

Vlastní image

Problémy s oficiálními činiteli, kteří se snaží ututlat skandály nebo chyby, nejsou výhradní čínskou záležitostí. Ale bez svobodného tisku, voleb nebo většího prostoru pro občanskou společnost mají obyvatelé jen velmi málo způsobů, jak své vůdce pohnat k zodpovědnosti. Místní oficiální činitelé se zodpovídají jen stranické hierarchii, která na první místo staví stabilitu a ekonomický růst.

Obávaný koronavirus konečně dostal jméno. Jak daleko jsou vědci s bojem proti Covidu-19?

Číst článek

„Čína není chudá země,“ řekl profesor Steve Tsang, ředitel londýnského institutu SOAS China. „Obecně vzato má funkční vládu. Ale například ředitel zdravotního odboru není motivován, aby v první řadě a především reagoval na veřejnou zdravotní krizi. Je motivován, aby dělal to, co strana chce, a nezahanbil ji.“

Cena za zastavení koronaviru, když se poprvé objevil – tedy tak sledované kroky, jako uzavření tržiště, odkud se rozšířil, vybití domácích zvířat, karanténa a kompenzace pro oběti a zrušení oslav nadcházejícího čínského Nového roku, se na počátku mohly zdát jako příliš riskantní hra s příliš malým ziskem.

„Mohlo to tím skončit, nebo také ne,“ dodal Tsang. „Ale protože by se tím zastavil rozvoj koronaviru, nebylo by co ukázat. Rozdrtili by potenciální hrozbu, která možná ani neexistovala.“ Dokonce i poté, co vláda obrátila a oznámila krizi, jako by se více soustředila na vlastní image. Snadno mohla do Wu-chanu poslat polní nemocnici a lékaře prakticky přes noc, místo aby stavěla nové nemocnice, uvedl Tsang.

Není jasné, proč se rozhodla to neudělat. Možná proto, že země, která někam posílá polní nemocnici, vypadá, že je v krizi. Vláda stavící nové nemocnice vypadá, jako když má všechno pod kontrolou. „Deset dní je velmi dlouhá doba, když se na to díváte z hlediska zdravotní krize, jako je tato,“ řekl Tsang. „Ale nová nemocnice postavená od základů – to je světový rekord.“

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme