V Itálii i Španělsku kvůli koronaviru zemřely tisíce lidí, míra úmrtí v Česku a Německu je malá. Proč?

Evropa, která se v polovině března stala epicentrem pandemie koronaviru, podle řady unijních lídrů čelí nejvážnější krizi od druhé světové války. Při pohledu na statistiky o počtu úmrtí se ale situace jeví v některých zemích vážnější než jinde. Zatímco v Itálii nebo Španělsku se míra smrtnosti na COVID-19 v porovnání s počtem nakažených pohybuje mezi 6-10 procenty, v Německu to je 0,4 % a extrémně nízkou smrtnost má i Česko. Čím to je?

Analýza Praha/Berlín/Řím/Madrid Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stanice metra v Praze.

Stanice metra v Praze. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

V úterý večer se počet lidí, kteří v Česku podlehli onemocnění COVID-19, zvýšil na tři případy. První obětí se v neděli večer stal pětadevadesátiletý senior v pražské Nemocnici na Bulovce, který trpěl dalšími zdravotními potížemi. O druhé oběti informovalo ministerstvo zdravotnictví v úterý – šlo o pacienta narozeného v roce 1975, který byl hospitalizován v Havířově. Muži s pokročilým stadiem rakoviny selhávaly orgány, nákaza koronavirem tak podle lékařů smrt urychlila. Třetí člověk v Česku zemřel na nákazu koronavirem v úterý večer, šlo o ženu narozenou v roce 1949.

‚Lufťáci jezdí na chaty a nedodržují opatření.‘ Většina poslanců je kvůli koronaviru pro zákaz vycházení

Číst článek

Přesto má Česko, které v současnosti eviduje na 1300 nakažených, v porovnání s některými jinými zeměmi Evropy míru úmrtí na koronavirus výrazně nižší. Například Itálie hlásila 1. března zhruba 1700 případů nákazy a 34 obětí, nyní to je dokonce 70 tisíc nakažených a přes šest a půl tisíce zemřelých – míra smrtnosti se tak zde pohybuje kolem devíti procent.

Poměrně vysoký počet lidí, kteří onemocnění COVID-19 podlehli, hlásí také Španělsko. Tamní úřady v úterý odpoledne evidovaly téměř 40 tisíc nakažených a 2700 zemřelých – to je po Itálii a Číně nejvyšší počet obětí. I tady je smrtnost poměrně vysoká – pohybuje se kolem šesti procent.

Chránit seniory

Srovnání počtu nakažených a lidí, kteří po nákaze koronavirem zemřeli, je nutné brát s rezervou, úřady totiž zdaleka neví o všech infikovaných, protože se u nich projevují velice mírné, nebo dokonce žádné příznaky. Například v Česku se počet nezachycených případů odhaduje na 1500, uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Příběh léku, který Trump či Elon Musk považují za možný zlom v boji s koronavirem. Jaké má šance?

Číst článek

Čísla nicméně ukazují, že se Česku zatím daří chránit ty nejzranitelnější skupiny obyvatel. Jak v úterý uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek pro Radiožurnál, v tuzemsku je podíl seniorů mezi nakaženými asi 17 procent, například Španělsko má tento podíl kolem 50 procent. Kromě vyššího věku nicméně odborníci považují za rizikový také vysoký krevní tlak, cukrovku a zřejmě také aktuálně léčenou rakovinu.

„Zdá se, že se seniorní generace schovala anebo se ji daří opatřeními chránit. Daří se nám uřídit průchod onemocnění populací tak, aby nevnikla mezi staré, nemocné a hospitalizované,“ uvedl během úterní tiskové konference Dušek.

Podle hlavního epidemiologa Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petra Smejkala je pak situace v Česku dána hlavně tím, že zdravotní systém není přehlcen. K tomu dopomohla i zavedená opatření, která omezují shromažďování lidí na minimum, což vede ke zpomalení šíření viru napříč populací.

„Je to hlavně obětavou péčí zdravotníků a taky tím, že zdravotní systém není přetížený. Opatření, která vláda přijala, zřejmě budou velmi pozitivně vést k tomu, že se sníží tlak na zdravotní systém. Protože čím méně je těch kriticky nemocných pacientů, tím lepší je péče o ně a tím je nižší i smrtnost,“ říká pro iROZHLAS.cz Smejkal.  

Testování v Německu

Česko nicméně není jedinou zemí, které se daří držet míru úmrtí koronaviru nízko. Zahraniční média označují za evropský vzor především Německo, které kvůli koronaviru přijalo sérii opatření, mezi něž patří také zákaz například shromáždění více než dvou lidí. Počet nakažených je v Německu poměrně vysoký (30 tisíc lidí), zároveň ale úřady evidují jen 130 zemřelých – smrtnost se zde pohybuje jen kolem 0,4 procenta.

Jak navíc upozorňuje britský deník The Guardian, tak stejně jako Itálie patří i Německo ke státům s vysokým procentem lidí nad 65 let. Právě věkový průměr italské populace je přitom označován za jeden z faktorů, proč je smrtnost na koronavirus v Itálii tak vysoká. V čem se tedy země liší?

Sedm vyléčených z koronaviru: lidé z Děčína už pracují, žena z Ostravska zůstává v izolaci

Číst článek

Základem německého úspěchu je podle odborníků především vysoká míra testování. „Německo má velice agresivní testovací procedury,“ říká pro deník The Telegraph koordinátor krizové pomoci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan.

Díky masivnímu testování lidí tak Německo dokáže odhalit i pacienty s velice mírnými příznaky nemoci, při prokázání přítomnosti viru v těle je pak daný člověk izolován, aby neroznášel nákazu dál. Tím jsou chráněni i ti nejzranitelnější včetně seniorů.

„Je to o kapacitě a ta je v Němečku opravdu velmi významná. Dokážeme provést víc než 160 tisíc za týden a tento počet se může ještě zvýšit,“ podotýká ředitel berlínského Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler.

Právě kvůli nízkému počtu provedených testů byla na počátku epidemie terčem kritiky česká vláda, postupem času se ale počet laboratoří, které mohou testy na koronavirus provádět, začaly zvedat. Aktuálně jich je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha 51 a k dispozici je také 45 odběrových míst, uvedl během úterní tiskové konference s tím, že v současnosti má resort dvě hlavní priority: testovat a mít dobře připravené nemocniční kapacity.

Podobně jako v případě Česka se nicméně i v Německu daří před koronavirem chránit nejvíce ohroženou starší populaci – jak uvádí list Financial Times s odvoláním na data Institutu Roberta Kocha, přes 80 procent nakažených v Německu je mladších 60 let.

Nákaza zdravotníků

Vedle nejvíce zranitelné populace, jako jsou starší a chronicky nemocní lidé, jsou kritickou skupinou, kterou je potřeba důsledně chránit, zdravotníci. Právě oni totiž přicházejí s potenciálně nejzranitelnějšími pacienty často do kontaktu.

Nakažení vysokého počtu zdravotníků se ale v některých evropských zemích nepodařilo zabránit. To je také případ nejhůře zasažené Itálie, kde se koronavirem dosud nakazilo necelých pět tisíc pracovníků ve zdravotnictví.

Další týdny naznačí, jak jsou opatření efektivní, máme ale pozitivní signály, říká Dušek o epidemii

Číst článek

„V případě Itálie se ukázalo, že personál nemocnice nezavedl dostatečná opatření pro kontrolu šíření infekce, zdravotníci se tak stali jedněmi z těch, kteří přenesli koronavirus z jednoho pacienta na druhého. Proto je epidemie v Itálii tak velká,“ uvedl na konci února pro Radiožurnál ředitel WHO v Česku Srđan Matić.

Podobnou situaci ale nyní sledujeme také ve Španělsku, kde z celkového počtu 40 tisíc nakažených jich více než 5400 pracuje ve zdravotnictví. Sestry, lékaři a další zaměstnanci zdravotnických zařízení tvoří zhruba 14 procent všech infikovaných. To je podstatně více než například v Číně, kde se nakazilo zhruba 3,8 procent zdravotníků.

Španělsko se v posledních dnech dostává do centra evropské pozornosti. Křivka počtu nakažených i zemřelých zde strmě stoupá. Ještě v pondělí úřady hlásily 2182 mrtvých, v úterý odpoledne ale číslo vzrostlo o 514 lidí – to je ve Španělsku dosud nejvyšší denní nárůst.

Připravenost zdravotnictví

Itálie a Španělsko v současnosti čelí obrovskému náporu na jejich zdravotní systémy. Lékaři se tak potýkají s velkým podílem vážných případů onemocnění, které vyžadují hospitalizaci, a zdravotnictví se dostává pod čím dál větší tlak. Připravenost zdravotnictví je přitom jedním z hlavních faktorů pro „zajištění“ nízké smrtnosti.

„Tyto země na to nebyly úplně připravené. Když se vám v jednu chvíli zdravotní systém zahltí vážně nemocnými, zahltí se jednotky intenzivní péče i další oddělení a všichni zdravotníci do toho musí vrhnout své maximum, péče o kriticky nemocné není intenzivní a lidé začnou ve větší míře umírat,“ podotýká Smejkal.

„U nás je kriticky nemocných zatím málo a zdravotní systém to zvládá, proto je ta smrtnost nízká. V Itálii je smrtnost vysoká, protože tamní zdravotní systém byl náhle vzniklým velkým množstvím kriticky nemocných přetížen a systém to nezvládl,“ dodává.

Za pár měsíců se budou zdát ekonomická opatření hloupá, ale není čas hledat dokonalost, říká ekonom

Číst článek

Připravenost zdravotních systémů dokreslují také data o počtu lůžek na jednotkách intenzivní péče v přepočtu na obyvatele. Těch mělo podle posledních dostupných dat Německo ještě před propuknutím epidemie v Evropě zdaleka nejvíc – 29,2 lůžka na 100 tisíc obyvatel. V Itálii to bylo 12,5 lůžka, ve Španělsku pak 9,7 a v Česku 11,6.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky je nyní v Česku hospitalizovaných deset až jedenáct procent ze všech nakažených. Jak na úterní tiskové konferenci uvedl předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý, kapacita lůžek je nyní využitá asi na 63 procent, k úterý tedy bylo volných asi 1700 lůžek a téměř 1300 ventilátorů.

Celkový počet lékařů intenzivní péče v Česku odhadl na čtyři tisíce, sester je 15 500. Lůžek na odděleních intenzivní péče je 4481, plicních ventilací 2080. České zdravotnictví disponuje také sedmi desítkami přístrojů na mimotělní oběh pro náhradu plic.

Tisíce specializovaných zdravotníků si tak podle Černého poradí až do chvíle, kdy bude v Česku až 30 tisíc nakažených. Vychází přitom z údajů, podle kterých zhruba 10 procent nakažených vyžaduje hospitalizaci a jen asi třetina z nich potřebuje plicní ventilaci či mimotělní oběh. Až po překročení třicetitisícové hranice by podle Černého byl důvod pro aktivaci záložních kapacit. Na tom také ministerstvo zdravotnictví v současnosti prý pracuje.

Na závěry je zatím brzy

Jak již bylo řečeno v úvodu textu, údaje o smrtnosti jsou vzhledem k nezachyceným případům ošemetné. Pokud by se podařilo odhalit všechny nakažené, smrtnost by se výrazně snížila.

Podle odborníků je tak na závěry zatím velice brzy, křivka ukazující počet nakažených a obětí se navíc bude v jednotlivých zemích ještě výrazně měnit.

„V Německu jsme zatím stále na elativním začátku epidemie. Jen v posledních jednom či dvou týdnech se nakazil obrovský počet lidí – v budoucnu budeme pravděpodobně evidovat mnohem větší počet vážných případů a stejně tak i změny ve smrtnosti,“ upozorňuje pro Financial Times virolog univerzitní nemocnice v Heidelbergu Hans-Georg Kräusslich.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme