Sýrie, Jemen, Libye. Kromě bojů a chudoby je drtí také pandemie, nemocnice nemají vybavení
Epidemii koronaviru se nedaří zvládat často ani bohatým zemím Západu, pro válkou zmítané a zhroucené státy světa je ale boj s covidem-19 o to těžší. Nemocnice nemají dostatečné vybavení, testování je minimální a dodržování hygienických pravidel je pro chudé obyvatelstvo v podstatě nemožné. Jak vypadá koronavirová situace v zemích, jako je Sýrie, Jemen nebo Libye, ukazuje následující přehled.
Sýrie
Epidemie koronaviru je pro obyvatelstvo rozvrácené a zbídačené Sýrie další ranou v už tak katastrofické situaci, jaké kvůli vleklému konfliktu čelí.
10 let od začátku války zůstává situace v Sýrii zoufalá. ‚Bez pomoci by dnes řada lidí nepřežila,‘ říká expert
Číst článek
Deset let od začátku války žije v chudobě přes 80 procent Syřanů, nákup roušek a dalších ochranných prostředků si tak může dovolit jen málokdo. Pro lidi žijící v uprchlických táborech je situace ještě komplikovanější – omezení kontaktů a udržování hygienických podmínek je pro lidi vyhnané z domovů téměř nadlidský úkol.
Lidé si nemohou pravidelně mýt ruce, protože nemají vodu ani mýdlo. Pokud se někdo koronavirem nakazí, nemůže být v karanténě, protože žije ve stanu s dalšími šesti lidmi,“ popisuje podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí jeden z lékařů, který pracuje v nemocnici na severu Sýrie.
Na území kontrolovaném vládou úřady od začátku pandemie registrují přes 17 tisíc potvrzených případů covidu-19 a zhruba 1150 úmrtí, jak ale upozorňuje Světová zdravotnická organizace, statistiky jsou ve skutečnosti výrazně vyšší. Kromě jiného je důvodem hlavně nedostatečné testování, na které země nemá kapacity.
Od poloviny března se přitom počty potvrzených případů rychle zvyšují, na mnoha místech proto nemocnice čelí kolapsu. Například v syrském hlavním městě Damašku jsou lůžka intenzivní péče určená pro pacienty s covidem-19 naplněná na 100 procent, oznámilo minulý týden ministerstvo zdravotnictví. Něco takového přiznaly syrské úřady vůbec poprvé od začátku pandemie.
Válkou zmítaná Sýrie jako mezinárodní kolbiště. Pravidla hry diktují především Rusko s Tureckem
Číst článek
Se zahlcením nemocnic se kvůli covidu-19 potýkají státy po celém světě, v bojových podmínkách, jaké panují ve zdravotních zařízeních v Sýrii, je ale péče o covidové pacienty násobně složitější. Nemocnicím chybí kromě personálu také vybavení, jako jsou rentgeny, přístroje pro CT vyšetření nebo laboratoře, při léčbě pacientů se pak potýkají s nedostatkem zásob kyslíku a ventilátorů.
„Počet zemřelých je mnohem vyšší než oficiální údaje, většina lidí totiž umírá mimo nemocnice. Musíme pacienty posílat pryč, protože nemáme kapacity,“ říká lékař z Idlibu Ahmed Ghandur, který zároveň upozorňuje na problém s dodávkami vakcín do Sýrie. „Nevíme, kdy a jestli vůbec budeme očkovací látky dostávat,“ vysvětluje.
Podle Světové zdravotnické organizace by oblasti pod kontrolou prezidenta Bašára Asada měly vakcíny obdržet v příštích měsících.
WHO a další mezinárodní organizace včetně Dětského fondu OSN nebo světové aliance pro očkování GAVI by chtěly do Sýrie dostat milion dávek vakcíny firmy AstraZeneca, které by vystačilo pro zhruba tři procenta občanů žijících na vládním území nebo v provinciích spravovaných Kurdy. S očkováním by se tak mohlo začít „na konci prvního čtvrtletí nebo nejpozději ve druhém čtvrtletí“, uvedla WHO. Do té doby ale počty úmrtí budou dál narůstat.
Jemen
Zprávy o přeplněných jednotkách intenzivní péče přicházely koncem minulého týdne také z Jemenu – země, kde od roku 2014 probíhá válka mezi šíitskými povstalci, podporovanými Íránem, a vládou, na jejíž straně stojí Saúdská Arábie. Zuřící konflikt přivedl jemenské obyvatelstvo k humanitární krizi, kterou OSN označuje za nejhorší na světě, se šířením koronaviru se tak situace ještě víc dramatizuje.
Jemen na pokraji katastrofy. ‚Covid-19 není jen další krizí, zemi může zdevastovat,‘ varují organizace
Číst článek
Podle pátečního prohlášení jemenského ministerstva zdravotnictví jsou jednotky intenzivní péče v tamních karanténních centrech zcela obsazené, chybí jim kyslík a další vybavení potřebné k léčbě pacientů s covidem-19. Úřady proto vyzývají lidi, aby si zakrývali dýchací cesty a vyhýbali se přeplněným místům, razantnější opatření ale v platnosti nejsou.
„Nebyla zavedena žádná pravidla pro sociální distancování, izolaci nakažených nebo vyhledávání jejich kontaktů – žádné z těchto věcí tam jednoduše neexistují,“ popsal na začátku března pro australskou rozhlasovou stanici SBS lékař ze Sydney Chairil Musa.
Australský zdravotník, který loni na jaře odletěl pomáhat do Jemenu s organizací Lékaři bez hranic, také upozorňuje na nedostatek ochranných pomůcek, léků, ventilátorů nebo kyslíkových lahví.
Boj s covidem v Jemenu komplikuje také stigma, kterému nakažení v zemi čelí. Zdravotníci se často setkávají s tím, že lidé s pozitivním výsledkem testu odmítají uvěřit, že se koronavirem skutečně nakazili. Kvůli stísněným prostorům domácností se navíc nakažení nemají kde izolovat a chybí jim prostředky k tomu, aby si mohli nakoupit potřebné léky.
Stejně jako v ostatních válkou zmítaných zemích se dá koronavirová situace v Jemenu jen stěží monitorovat.
Podle oficiálních statistik se v zemi od začátku loňského roku nakazilo zhruba 3500 lidí a 751 dosud zemřelo, mezinárodní organizace ale nepochybují o tom, že statistiky budou násobně vyšší. Problém je nejenom nízká míra testování, ale i nedostatek lékařské péče – podle jemenských zdravotníků se lidé do nemocnic dostávají až v době, kdy už jsou na prahu smrti.
Údaje z oblastí ovládaných šíitskými povstalci se navíc do statistik nedostávají téměř vůbec, upozorňuje pro SBS odborník Paul Spiegel z prestižní John Hopkins University, podle kterého je tak sledování rozsahu epidemie v Jemenu „jako létat poslepu“.
Libye
Chaos, ve kterém se země zmítala od svržení bývalého diktátora Muammara Kaddáfího, komplikuje boj s epidemií covidu-19 také v Libyi.
Do Libye míří podle OSN víc zbraní a bojovníků ze zahraničí. Kvůli válce už uteklo na 400 tisíc lidí
Číst článek
Po vypuknutí občanské války v roce 2014 v zemi s velkým ropným bohatstvím soupeřily dvě vlády – jedna se sídlem v Tripolisu a druhá v Benghází – loni v říjnu se ale situaci podařilo stabilizovat, když se obě skupiny dohodly na příměří. Začátkem letošního roku se s přispěním OSN podařilo jmenovat novou centrální vládu premiéra Abdal Hamída Muhammada Dbaíby, která zemi povede do prosincových voleb.
Roky bojů nicméně uvrhly libyjské zdravotnictví do problémů, které epidemie koronaviru jen zdůraznila. Kvůli bezpečnostní situaci a nedostatečnému financování musela polovina všech libyjských nemocnic v loňském roce zavřít. Nejčastěji šlo o zdravotní zařízení ve venkovských oblastech, kde se tak problémy s nedostupnou lékařskou péčí ještě prohloubily.
Nemocnice se totiž stávaly častým terčem ozbrojených útoků, lékaři z konfliktních oblastí se proto obávali chodit do práce. „Náš zdravotní systém se hroutí. Nemocnice nejsou bezpečné pro nás ani pro naše pacienty,“ uvedla loni v červnu zdravotní sestra z nemocnice v Tripolisu pro server The New Humanitarian, který mimo jiné upozornil také na velmi omezené kapacity pro testování.
Podobně jako v jiných zhroucených státech, tak ani v Libyi není rozsah epidemie zcela známý. Podle oficiálních statistik ale sedmimilionová země na severu Afriky eviduje celkem 153 tisíc potvrzených nákaz a zhruba 2500 úmrtí.
V posledních týdnech ale počty nově nakažených i počty úmrtí začínají strmě přibývat. Libyjský Národní úřad pro kontrolu nemocí v minulých týdnech potvrdil výskyt nakažlivější jihoafrické i britské varianty koronaviru, epidemická situace se proto výrazně zhoršila a nemocnice v nejhůře zasažených oblastech nával pacientů nezvládají.
Jsou mezi nimi i nemocnice ve druhém největším městě Benghází na pobřeží středomořského zálivu. Například ve zdravotním zařízení Havárí už mají pacientů tolik, že jsou jednotky intenzivní péče zcela zahlcené a spotřeba kyslíku je až šestkrát vyšší než obvykle. Počty úmrtí jsou proto „naprosto děsivé“, varoval koncem minulého týdne ředitel nemocnice.
S příchodem příměří a nové vlády v Tripolisu má ale libyjské obyvatelstvo naději na zlepšení. „Na technické úrovni obě strany spolupracují a dokážou se koordinovat,“ poukazuje pro německou Deutsche Welle analytička Claudia Cazziniová z organizace International Crisis Group.
Situaci by v příštích měsících mohlo zlepšit také očkování. Z mezinárodního programu COVAX, který se snaží zpřístupnit očkování proti covidu-19 méně rozvinutým zemím, má Libye získat téměř 2,8 milionu dávek vakcín. Cesta k proočkovanosti dostatečné části libyjské populace je ale dlouhá.
