Prodej pozemků a aut i sebevraždy. Obyvatelé egyptského Luxoru jsou kvůli covidu v zoufalé situaci
Koronavirová krize je pro obyvatele egyptského Luxoru tragédií. Ekonomické dopady jsou pro ně mnohem horší než samotná nákaza. Luxor byl celá desetiletí závislý na turistickém ruchu. Tamní staroegyptské chrámy a hrobky figurují na seznamu světového dědictví UNESCO. V březnu ale turismus úplně utichl. Místní Egypťané se snaží najít práci daleko od domova. Přibývá ale i těch, které krize připraví o život.
„Co vypukla korona, nejsou žádní turisté, vůbec žádní. Špatné je to ale už deset let, od egyptské revoluce. Před koronou ale přece jen nějací turisté byli,“ popsal Radiožurnálu Abdo, který má motorovou loďku a už 25 let vozí lidi z východního břehu Nilu na západní, kde jsou hlavní památky starověkých Théb.
Obyvatelé Luxoru nemají na maso, prodávají majetek i páchají sebevraždy. Důvodem jsou chybějící turisté. Více si poslechněte v reportáži Štěpána Macháčka
Takovýto průšvih tu ale nepamatuje. „Vyloženě dobré to bylo naposledy za Mubáraka. Byla spousta turistů, jezdili loďkou na Banánový ostrov, do chrámu královny Hatšepsut. Teď se podívejte na mou loď, jak je oprýskaná, nemám peníze na údržbu, doma mám čtyři děti,“ vysvětluje.
Egypťané, jako je Abdo, jsou v pasti. Dělají sami na sebe, žijí ze dne na den, na žádnou pomoc nedosáhnou.
„Teď navíc v Egyptě všechno strašně podražilo: benzin, servis, všechno je drahé. Za dnešek vydělám tak padesát, šedesát, maximálně sto liber. Doma už vůbec nejíme maso, nemáme na to. Žena má nějaké slepice, já mám jednoho buvola na mléko, život je tu teď strašně těžký,“ říká Abdo. Ten denní výdělek, o kterém Abdo mluví, činí v přepočtu osmdesát až sto padesát korun.
Prodej aut i sebevraždy
Častou zastávkou turistů na luxorském Západním břehu bývala restaurace U Ramessea. Majitel Muhammad Abd ar-Rasúl tu podává i dobře vychlazené pivo.
Egypt láká na bezpečný pobyt, realita je ale jiná. ‚Datům o epidemii se nedá věřit,‘ líčí české krajanky
Číst článek
„Nikdo se nás neptá, jestli máme potíže, žádná pomoc od vlády, nic. V Luxoru všichni pracují v turismu. Bez turistů není živobytí. Hodně lidí teď odjíždí hledat práci do Káhiry,“ popisuje.
Muhammad je s restaurací spjatý od dětství, pomáhal tu už svému dědovi. Vařívali tu celým turistickým skupinám. Teď nabídnou maximálně salát a hranolky, zákazníci nejsou.
„Měl jsem nějaké úspory, ale už nemám kde brát. Kdo má auto, prodává ho, já jsem své auto taky prodal. Kdo má pozemky, prodává je. Je to celé v háji. Předevčírem měl infarkt jeden prodavač tady z bazaru, lidi páchají sebevraždy. Je to strašně těžké, tohle si tu nikdo nedovedl představit,“ říká majitel restaurace.
Prázdný hotel i památky
Stojím v obrovské sloupové síni Ramessea, tedy zádušního chrámu velkého panovníka Ramesse II., a je tu slyšet jen třepotání křídel a vrkání holubů, kteří se schovávají na hlavicích sloupů před pálícím sluníčkem.
Delegáti cestovek zažívají v Egyptě těžké chvíle. Doufají, že se čeští turisté nejpozději na jaře vrátí
Číst článek
Chodbou mezi sloupy teď pomalu přichází první zahraniční turista, kterého tady na památkách na západním břehu Luxoru potkávám.
„Podle mě je to dobrá příležitost navštívit Egypt, protože památky jsou skoro prázdné, je tu klid, můžu si to víc vychutnat,“ popisuje Stefan. Je ze Švýcarska a do Egypta si udělal asi měsíční poznávací dovolenou.
„Hotel, kde jsem ubytovaný, je také prázdný, nikoho dalšího jsem tam neviděl. Vlastně v žádném hotelu v Egyptě jsem skoro nikoho nepotkal,“ říká.
Luxor zažil poslední návaly turistů před egyptskou revolucí před deseti lety. Od té doby stále doufá, že se zlaté časy vrátí. Události, jako je současná koronavirová epidemie, ale Luxoru zasazují stále další rány.