Problém s nevěstinci ve Španělsku, otázka roušek v Německu. Evropské země řeší nárůst případů covidu
V době, kdy se letní prázdniny chýlí ke konci a školy se připravují na návrat dětí do lavic, značná část evropských států znovu zažívá prudký nárůst případů covidu-19. Nákaza se rychle rozmáhá především ve Španělsku, vysoké denní počty srovnatelné se situací z dubna či května letošního roku ale hlásí i další země Evropy. Jak na zhoršující se statistiky reagují tamní úřady?
Španělsko
V přepočtu na obyvatele roste počet případů nákazy covidem-19 z evropských zemí nejrychleji ve Španělsku, uvádí srovnání Evropského střediska pro prevenci kontrolu nemocí (ECDC). Země s celkovým počtem více než 400 tisíc infikovaných zaznamenala nejvyšší denní přírůstek od konce dubna minulý pátek, kdy se koronavirus za 24 hodin potvrdil u 3650 lidí. V pondělí to bylo 2060 nově infikovaných.
Američané si cestují po Evropě zákazu navzdory. Mohou za to ‚chaotická‘ opatření zemí EU
Číst článek
„Ve Španělsku se už používá termín ‚druhá vlna‘, kterému se lidé dlouho bránili. Bohužel, druhá vlna už tady je. Nejhorší je situace v Madridu, kde šéf krizového štábu doporučil zavést ‚drastická‘ opatření v případě, že by to tímto způsobem pokračovalo,“ popisuje pro iROZHLAS.cz spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Kateřina Ferenčíková, která dlouhodobě žije v regionu Baskicka.
Na situaci ve Španělsku už reagovala vláda v Česku, která vracejícím se lidem od pondělí 24. srpna nařídila test na koronavirus nebo nástup do dvoutýdenní karantény. Výjimku mají Kanárské ostrovy, krátkodobé pobyty do 12 hodin a děti mladší pěti let.
Kromě madridského regionu patří mezi nejhůře zasažené oblasti koronavirem Katalánsko, právě baskický region a Aragonie. Vedle nově nakažených podle Ferenčíkové roste i počet hospitalizovaných, ale také zemřelých. Hlavní španělský epidemiolog Fernando Simón v pondělí informoval, že ve 47milionové jihoevropské zemi je v současnosti přes 5400 hospitalizovaných, z toho 658 na jednotkách intenzivní péče.
„Přestože jsou někteří nakažení na jednotkách intenzivní péče, ke kolapsu zdravotnictví, jaký jsme viděli na jaře, zatím naštěstí nedošlo. Objevují se ale varovné hlasy, že by k tomu mohlo dojít,“ dodává Češka, která v Baskicku pracuje jako učitelka angličtiny.
Kvůli nárůstu počtu případů se vrací i některá omezení známá z doby vrcholu pandemie. Zatímco tehdy o restrikcích rozhodovala centrální vláda, od konce nouzového stavu mají tyto pravomoci vedení jednotlivých regionů. Například v Baskicku už úřady minulý týden vyhlásily stav ohrožení veřejného zdraví.
„Premiér tak může s okamžitou platností vydat rozhodnutí jako uzavření nočních klubů a diskoték. V současnosti nejezdí noční autobusy. Ty jezdily v podstatě celou noc, protože tady podniky otevírají o půlnoci, zábava ale začíná většinou až kolem druhé hodiny ranní. To bylo v téměř celém Španělsku upraveno tak, že noční kluby musí zavřít v jednu hodinu, což vyvolalo negativní reakce majitelů,“ podotýká Ferenčíková.
Zařadí se Chorvatsko ke Španělsku a Rumunsku? ‚Volné cestování neumí nikdo zaručit,‘ říká Petříček
Číst článek
Některá omezení se týkají i dopravy nebo počtu lidí, kteří se mohou shromažďovat, závisí ale vždy na konkrétním regionu. Například Katalánsko už zakázalo sdružování více než 10 lidí. Koncem minulého týdne pak ministryně pro rovné příležitosti Irene Monterová za levicovou stranu Podemos dokonce požádala regionální vlády, aby nechaly okamžitě uzavřít veřejné domy.
„Zjistilo se totiž, že i nevěstince jsou ohniskem nákazy a pochopitelně ti, kteří tato zařízení navštěvují, na sebe nenechávají kontakty a neplatí kartou. V případě objevení nákazy je tedy obtížné je dohledat,“ říká Ferenčíková s tím, že v Katalánsku už výzvu ministryně vyslyšeli, například baleárská vláda toto opatření zvažuje.
V souvislosti se zhoršující se koronavirovou situací a blížícím se zářím je ve v Španělsku velkým tématem návrat dětí do škol. Zatímco učitelské odbory v Madridu už na září plánují jednodenní stávku, návrat dětí do lavic řeší podle Ferenčíkové jak španělská média, tak řada rodičů v jejím okolí.
„Jsou obrovské obavy, pokud jde o školství. Rodiče se bojí toho, jak bude návrat dětí do škol vypadat. Jsou připraveny různé scénáře – výuka prezenční, střídání prezenční a distanční výuky po týdnech, anebo karanténa. Vím, že některé školy chtějí dětem měřit teplotu, a pokud ji některé dítě bude mít, půjde do karantény. To vyvolalo mezi rodiči paniku, protože děti mohou mít teplotu samozřejmě z různých důvodů. Tady ale není nic jako ‚paragraf‘, pokud tedy máte dítě nemocné, je to víceméně váš problém,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
Španělsko ostatně není jediné, epidemická opatření pro nový školní rok řeší řada dalších zemí v Evropě.
Německo
Otázka návratu dětí do školních lavic v době zhoršujících se koronavirových statistik je tématem také v Německu. To sice v dvoutýdenním srovnání a v přepočtu na obyvatele nezaznamenává tak rychlý nárůst počtu případů jako jiné země Evropy, i spolková republika ale v uplynulých dnech evidovala vyšší přírůstky za 24 hodin než v posledních měsících.
Koncem minulého týdne úřady zaznamenaly 2034 nových případů za den, to je od konce dubna zatím nejvyšší hodnota. V pondělí pak Institutu Roberta Kocha ohlásil 711 nově nakažených, v úterý se číslo opět zvýšilo na 1278 nových případů.
Politici žádají Berlín, aby varoval před Chorvatskem. Třetina nemocných si koronavirus doveze z dovolené
Číst článek
Institut současnou situaci v některých spolkových zemích v čele s Hesenskem, Bavorskem nebo Bádenskem-Württemberskem označuje za „velmi znepokojující“. Důvodem zhoršení v těchto regionech je podle něj mimo jiné návrat lidí z dovolených v zahraničí, ale také shromažďování vyššího počtu lidí například během rodinných a jiných soukromých oslav.
O narůstajícím počtu nových případů, který se objevuje hlavně mezi mladšími věkovými skupinami, má ve čtvrtek hovořit kancléřka Angela Merkelová se všemi šestnácti spolkovými premiéry. Stane se tak poprvé od 17. června, tedy více než po 10 týdnech, podotýká německá televize Deutsche Welle.
Během jednání mají politici probrat i celostátní pravidla pro zakrývání obličeje, na stole je přitom i návrh na povinné nošení roušek na pracovišti.
„To by rozhodně mohl být krok, který se může stát povinným i na celostátní rovni, pokud by dokázal zabránit uzavření celých průmyslových odvětví,“ naznačila pro Welt am Sonntag šéfka Křesťansko-demokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová, podle které by podobné nařízení mohlo platit i pro školy.
Deutsche Welle přitom podotýká, že nošení roušek se v zemi setkává s kritikou zejména kvůli rozdílným sankcím v případě jejich nenošení – zatímco v Berlíně hrozí pokuta až do výše 500 eur, například v západním Porýní-Falcu to je jen 10 eur. Do problémů se dostávají také testovací kapacity Německa. Laboratoře jsou už dnes přetížené, na podzim se přitom tlak na testovací kapacity ještě zvýší, varuje DW.
Je vidět světlo na konci tunelu, vakcína bude do devíti měsíců, věří Hajdúch z poradní skupiny vlády
Číst článek
Francie
S masivnějším šířením koronaviru se v posledních týdnech potýká také Francie, která v neděli ohlásila 4897 nových případů infekce za uplynulých 24 hodin – to je nejvyšší hodnota od konce května, kdy Paříž ukončila karanténní opatření. V pondělí toto číslo kleslo na necelé dva tisíce, Francie přesto zůstává jednou ze zemí s nejvyššími denními přírůstky na 100 tisíc obyvatel v Evropě.
Podle ministerstva zdravotnictví se nyní virus nejvíce šíří mezi lidmi ve věku od 20 do 40 let, a to především na večírcích a jiných zábavách, kde nebyly dodržovány bezpečné rozestupy. U mladších lidí průběh onemocnění nebývá vážný, zdravotnictví proto situaci zatím zvládá, začínají se ale objevovat i případy nákazy ve starších věkových skupinách.
„Za každou cenu musíme takovéto situaci předejít. Dostalo by to náš zdravotní systém pod tlak a to by bylo extrémně problematické,“ uvedl podle Financial Times v nedělním rozhovoru ministr zdravotnictví Olivier Véran.
Francouzská vláda veškerá čísla pečlivě monitoruje, aby mohla případně přistoupit k zavedení dalších opatření, která by přispěla k zastavení šíření viru, návrat přísných opatření z vrcholu pandemie ale zatím vylučuje.
Itálie
Návrat k přísné karanténě, kterou země zažila letos na jaře, důrazně odmítá také Itálie. Země, která byla v březnu nejhůře zasaženou v Evropě, se v posledních dnech také potýká s rychlým přibýváním počtu nových případů nákazy.
V neděli se statistiky infikovaných zvýšily o 1210 nových případů za uplynulých 24 hodin, což je nejvyšší denní počet od 12. května. Podle italských úřadů je přírůstek nových infikovaných těsně spjat s cestováním a s prázdninovou zábavou. Nejvíc případů je hlášeno z Lombardie, z oblasti kolem hlavního města Říma a z okolí Benátek.
Pozvolné zhoršování situace italské úřady pozorují už od poloviny srpna, březnový scénář ale podle nich nehrozí. „Jsem optimistický, i když opatrný. Náš zdravotní systém je mnohem silnější,“ uvedl v neděli pro deník La Stampa ministr zdravotnictví Roberto Speranza s tím, že například počet lůžek na intenzivní péči je v porovnání s březnem dvakrát vyšší.
Za přísnějších podmínek se tak v září opět otevřou i školy, které byly v Itálii zavřené od poloviny března. Školáci a studenti se musí připravit mimo jiné na nošení roušek, úřady ale trvají na tom, že školy musí být „otevřeny za každou cenu“.
Bývalá ministryně Šlechtová se nakazila koronavirem. Jedenáct poslanců musí do karantény.
Číst článek
Chorvatsko
Skokový nárůst počtu případů v posledních dnech zaznamenává také Chorvatsko, které podle srovnání ECDC za posledních 14 dní eviduje zhruba srovnatelný počet případů covidu-19 na 100 tisíc obyvatel jako Francie.
Jak podotýká server Balkan Insight, zatímco v prvních deseti dnech tohoto měsíce byly počty nově nakažených relativně nízké a nepřekračovaly hodnotu 100 infikovaných za den, od poloviny srpna se statistiky zhoršují. V současnosti tak země eviduje 200 až 300 případů za den, výjimkou bylo se 136 případy pondělí.
Řada evropských zemí proto minulý týden vydala varování před cestou do této destinace, a to včetně Rakouska nebo Slovinska. Česko zatím vyčkává, případné opatření pro cesty do Chorvatska by ale mohlo být oznámeno v pátek, uvedl pro iROZHLAS.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
