Nemocnicím ve Spojených státech docházejí léky. V ohrožení jsou astmatici i pacienti na plicní ventilaci
Americké nemocnice bojují s nedostatkem léků. Kvůli šíření koronaviru totiž významně stoupla poptávka po antibiotikách, antivirotikách i sedativech pro nakažené na plicních ventilátorech. Výpadky zásobování z Číny a Indie navíc představují nebezpečí pro chronicky nemocné pacienty. Lékařům chybí například prezidentem Donaldem Trumpem propagovaný lék hydrochlorochin, který pomáhá proti autoimunitním onemocněním.
V americkém New Yorku teď sirény sanitek prakticky neutichají. Téměř 19 tisíc obyvatel státu, který zasáhla pandemie koronaviru nejtvrději, skončilo s nákazou v nemocnici. Více než devět tisíc lidí nemoci covid-19 podlehlo.
Guvernér New Yorku Andrew Cuomo začátkem dubna na tiskové konferenci oznámil, že se město potýká s akutním nedostatkem plicních ventilátorů. Podobně se na twitteru vyjádřil také guvernér sousedního New Jersey Phil Murphy, podle něhož jsou ventilátory „absolutní prioritou“, uvádí zpravodajský web Vox.
Odborníci ale upozorňují, že dodávky přístrojů jsou samy o sobě k ničemu. „V momentě, kdy se bavíme o plicních ventilátorech, musíme zmínit také příslušné léky,“ říká expertka na urgentní medicínu Esther Chooová z univerzity v Oregonu.
„Prvním reflexem člověka při intubaci (zavedení trubice, která umožňuje připojení na plicní ventilátor, pozn. red.) je sevřít hrdlo. Bez podání léku by šlo o extrémně obtížnou a bolestivou záležitost.“
Mezi nejčastější látky, která zdravotníci pacientům za tímto účelem podávají, patří syntetický opioid Fentanyl nebo sedativum Midazolam.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) však minulý měsíc obě zařadil na seznam nedostatkových léků. Domácí produkce Fentanylu navíc od loňského září podléhá přísnějšímu režimu: drogu podobnou morfiu totiž ve velkém zneužívali závislí na heroinu, připomíná list The Washington Post.
Americký protidrogový úřad sice kvůli koronaviru pravidla dočasně uvolnil, výrobci Fentanylu ale přesto zatím nebyli schopni poptávku nemocnic uspokojit. Podle dat společnosti Vizient, která patří mezi největší dodavatele zdravotnických pomůcek ve Spojených státech, se od ledna do března letošního roku zájem o sedativa a anestetika zvýšil o 51 procent. A to i přesto, že nemocnice ruší veškeré neakutní zákroky.
Trumpovo nadšení
Astmatici v celých Spojených státech se zároveň potýkají s nedostatkem Salbutamolu, látky, která se běžně používá jako náplň inhalátorů – ulevuje totiž i pacientům s jinými respiračními onemocněními a lékaři ho proto podávají nakaženým koronavirem.
Ve Spojených státech již zemřelo na koronavirus více lidí než v Itálii. Nakažených mají přes půl milionu
Číst článek
Problém nastává i pro Američany, kteří trpí nějakou formou autoimunitního onemocnění, jako je například systémový lupus. Ten postihuje zejména ženy a projevuje se extrémní únavou, chronickou bolestí kloubů a v těžších případech i trvalým poškozením orgánů.
Úlevu od příznaků představuje lék zvaný hydrochlorochin, používaný mimo jiné pro léčbu malárie. Látka začala rapidně docházet poté, co ji prezident Donald Trump označil za „skvělý příslib“ v boji proti koronaviru a prosazoval i její preventivní užívání. „Myslím, že to bude skvělé,“ cituje Trumpa zpravodajská stanice CNN. „Hned jsme lék začali studovat.“
Tvrzení Bílého domu ale doposud klinické testy neprokázaly. „Žádný závěr zatím není absolutní. Je ale jasné, co se bez léku stane mně. Vynechat jednu nebo dvě dávky pro mě znamená ohrožení na zdraví,“ zdůrazňuje v komentáři pro CNN spisovatelka Cory Martinová, která systémovým lupusem trpí.
Výpadky zásobování
Plánování výroby a dodávek léků na federální úrovni komplikuje nedostatek informací, které má o původu látek samotný Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Kongres sice minulý měsíc kvůli koronaviru schválil větší pravomoci úřadu, který by mohl začít přímo dohlížet na výrobu, nařízení ale začne oficiálně platit až v září.
Riziková zaměstnání i srdeční choroby. Koronavirus v USA častěji zabíjí Afroameričany, ukazují statistiky
Číst článek
Velká část léků, které američtí zdravotníci akutně potřebují, se navíc vyrábí za hranicemi. Téměř polovina jich pochází z Číny a Indie, odhadují odborníci. Obě země se ale během posledních měsíců potýkaly s vlastními dopady pandemie a tamní továrny proto významně snížily objem produkce.
„Evropa je na tom stejně,“ upozorňuje lékařka Erin Foxová, která působí na univerzitě v Utahu. „V USA ani nikde jinde nejsou volné továrny, které by mohly jen tak začít produkovat velké množství léků.“ Apeluje proto na dodržování preventivních opatření proti koronaviru tak, aby chybějící léčiva potřebovalo co nejmenší množství lidí.
Foxová přesto přiznává, že nejde o efektivní řešení. „Nemůžu se zbavit vidiny, že máme dostatek lékařů, sester i ventilátorů, ale pacientům nemáme co podat. Nedává mi to spát.“
