Britská vláda sází na strategii kolektivní imunity. Hazarduje se životy lidí, říkají k tomu odborníci
Zatímco jiné evropské země přistupují v boji s koronavirem k drastickým opatřením, vláda britského premiéra Borise Johnsona se rozhodla jít jinou, podle kritiků možná velmi nebezpečnou, cestou. Se zaváděním radikálnějších kroků otálí, na místo toho Londýn sází na strategii takzvané kolektivní imunity. Vláda čelí kritice, která „ojedinělý“ přístup označuje za hazard s životy lidí.
„Někteří nákazu přirovnávají k sezonní chřipce, bohužel to ale není pravda… Musím to vám, britské veřejnosti, říct na rovinu: více rodin předčasně přijde o své milované,“ prohlásil minulý čtvrtek britský premiér Boris Johnson.
Opatření v Bavorsku: zrušené akce, zavřené obchody a zákaz provozu restaurací, kde se nevaří
Číst článek
V den jeho projevu k britské veřejnosti se počet prokázaných nakažených v zemi pohyboval kolem šesti stovek, o pouhé čtyři dny později se číslo víc než zdvojnásobilo – v pondělí odpoledne úřady ve Spojeném království evidovaly víc než 1540 případů nákazy a 35 mrtvých. S přibývajícími počty přitom roste tlak obyvatel, kteří po Johnsonově kabinetu požadují radikálnější odpověď na epidemii šířící se Evropou.
„Znepokojivě“ pozvolná reakce
Zatímco Česko, Rakousko, Španělsko a především nejhůře postižená Itálie přistupují k drakonickým opatřením, aby epidemii co nejvíce zpomalily, Londýn se prozatím drží zpátky a nabádá lidi především k osobní zodpovědnosti.
Dosud tak vláda pouze vyzývala lidi s respiračními problémy, aby raději zůstali doma, s uzavřením škol, obchodů a dalších veřejných prostor ale otálí. Takové kroky totiž podle ní epidemii nezastaví. Lidé v Británii tak mohli i nadále navštěvovat masové akce, jakými byly například víkendové koncerty rockové kapely Stereophinics v Manchesteru a Cardiffu.
Přístup britské vlády se už minulý týden stal terčem kritiky některých odborníků a politiků. Například bývalý ministr zdravotnictví Jeremy Hunty označil postup Johnsonova kabinetu za „překvapivý a znepokojivý“. Jak se totiž ukázalo v některých jiných státech zasažených koronavirem, klíčové je především „jednat velice brzy“ a snažit se co nejvíce omezit kontakty mezi lidmi.
Po kritice začala vláda postoj pozvolna měnit. Podle zpráv tamních médií Johnsonův kabinet připravuje zákaz hromadných akcí, jako jsou právě koncerty nebo sportovní zápasy, a „během několika týdnů“ má oznámit také opatření, které by na dobu čtyř měsíců nařídilo lidem nad 70 let izolaci. Také vybízí občany, aby se vyhnuli sociálním kontaktům, nechodili do hospod a pracovali z domova. Například školy ale uzavírat nehodlá.
Lidé na britských ostrovech ale nekritizují jen pomalou a podle některých laxní reakci, s níž Johnson ke zkrocení epidemie přistupuje. Obavy části britské veřejnosti vyvolávají zejména prohlášení o „vybudování kolektivní imunity“ – tedy stav, kdy se virus rozšíří do populace a zvýší tak její odolnost.
Zdravotnice z Itálie: Personál je pod tlakem, případů koronaviru rychle přibývá. Chybí ochranné oblečení
Číst článek
Strategii, kdy se místo drastických opatření upřednostňuje právě vytváření kolektivní imunity, minulý týden obhajoval zejména hlavní zdravotnický poradce britské vlády Patrick Vallance. Tvrdí, že kdyby se virus příliš potlačil, mohl by se na podzim vrátit a být o to silnější. Pokud by se ale infekcí v současnosti nakazilo 60 procent Britů, společnost by si vybudovala dostatečně silnou imunitu, která by ochránila i zbytek obyvatel, míní Vallance.
Přístup britské vlády snažící se omezit ekonomické škody, které by uzavření obchodů způsobilo, řada tamních expertů označuje za nezodpovědný a potenciálně nebezpečný. V otevřeném dopise určeném Johnsonově kabinetu na to minulý týden upozornilo na 230 odborníků nejrůznějších oborů od genetiky po matematiku, podle kterých může takový přístup zvýšit tlak na už tak napjatou situaci v britském zdravotnictví a vláda tím „riskuje mnohem víc životů, než je nutné“.
Přetížené zdravotnictví
Přístup prosazovaný poradcem britské vlády Patrickem Vallancem má mezi epidemiology i své zastánce. „Na světě není jiná země, která by epidemii řídila stejným způsobem… Nejde ale o šílené rozhodnutí, skutečně by se mohl vyplatit, “ říká pro New York Times epidemiolog infekčních chorob z University College London Francois Balloux.
Většinou ale odborníci takovou strategii kritizují a označují ji za nebezpečnou. Varují, že tak vláda vystavuje riziku nákazy i starší a chronicky nemocnou část populace, která je nejohroženější skupinou. Upozorňují také na to, že zatím toho odborníci vědí o koronaviru velice málo na to, aby dokázali spolehlivě říct, jak dlouho potrvá, než si lidé proti nákaze vybudují imunitu, a jak dlouhou bude mít taková imunita trvanlivost.
Jak navíc varuje odborník Birminghamské univerzity Willem van Schaik, pokud by bylo nákaze vystaveno 60 procent obyvatel Británie, znamenalo by to, že se jen ve Spojeném království koronavirem nakazí víc než 36 milionů lidí. Otázkou ale zůstává, jaké procento z nich by nemoci COVID-19 podlehlo.
„Je téměř nemožné předvídat, kolik lidských životů by to stálo, konzervativně vzato by ale mohlo jít o desítky tisíc, možná stovky tisíc úmrtí,“ popisuje Willem van Schaik a dodává, že takový scénář by znamenal obrovskou ránu pro britský zdravotnický systém (NHS). Ten je přitom už dnes přetížený.
Mezinárodní srovnání navíc ukazují, že Velká Británie má v přepočtu na obyvatele méně lůžek na jednotkách intenzivní péče než Itálie – zatímco koronavirem nejhůře postižená země Evropy má na 100 tisíc obyvatel 12,5 lůžka na JIP, v případě Británie to je jen 6,6.
Větší otevřenost
Odborníci varují také před dalším kamenem úrazu britského boje s epidemií nemoci COVID-19 – nedostatečným testováním. „Jestli podle mě něco opravdu chybí, je to fakt, že nedostatečně testují,“ říká pro NY Times Martin Hibberd z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny.
Na koronavirus se totiž v Británii testují jen pacienti, kteří už jsou v nemocnicích – vláda to zdůvodňuje tím, že ve zdravotních zařízeních je riziko nákazy vyšší a také závažnější. Počet infikovaných lidí, kteří se pohybují ve veřejném prostoru, tak může být enormní. Sám Patrick Vallance už minulý týden přiznal, že skutečný počet nakažených může být pět až deset tisíc.
Kritiku britského postupu nicméně ministr zdravotnictví Matt Hancock odmítá. V neděli uvedl, že počínání kabinetu je podle něj založeno na „vědeckých důkazech“, které vláda zveřejní „v následujících dnech“.
Právě větší otevřenost je přitom to, co odborníci po vládě požadují. „Neznáme důkazy, na základě kterých vláda učinila svá rozhodnutí,“ podotýká expertka na problematiku veřejného zdraví Helen Wardová z Královské univerzity v Londýně pro NY Times.
Kritika přístupu britské vlády se projevuje také na sociálních sítích. Pod hashtagem #WhereisBoris (#KdejeBoris) se na twitteru začaly objevovat příspěvky vyzývající například k tomu, aby lidé zůstali doma a omezili tak rychlé šíření nákazy – když už jim to nenařídí vláda, tak alespoň z vlastního přesvědčení.
