Za šíření falešných zpráv o koronaviru trest až pět let vězení – právě to je obsahem novely zákona, kterou 1. dubna stvrdil svým podpisem šéf Kremlu Vladimir Putin. Účinky opatření nyní tvrdě pociťují ruští novináři, kteří upozorňují na problémy spojené se šířící se epidemií, jako je například nedostatek ochranného vybavení pro lékaře v první linii. Informuje o tom zpravodajský server Rádia Svobodná Evropa.

Moskva 6:51 27. dubna 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Do křížku s policií se v dubnu dostala také petrohradská reportérka Rádia Svobodná Evropa Taťjana Voltskajová. Důvodem se stal její rozhovor s tamním lékařem, který pod podmínkou anonymity novinářce popsal situaci v nemocnicích Petrohradu – stěžoval si mimo jiné na nedostatek ochranného vybavení pro lékaře i zdravotní personál, který podle něj nemocnice postrádaly už před propuknutím pandemie.

‚Stigma je tak velké, že nemohou opustit nemocnici.‘ Lidé s covid-19 v Rusku čelí nadávkám i výhrůžkám

Číst článek

Několik dní po zveřejnění rozhovoru Voltskajové zazvonil telefon. „Okamžitě po mně chtěl, abych mu prozradila svůj zdroj,“ popisuje novinářka obsah telefonátu s policistou. Vyšetřovatel ji prý přesvědčoval, že se chce v nemocnici, kde lékař pracuje, pouze ujistit, jestli mají dost vybavení. „Odmítla jsem,“ říká Voltskajová.

O několik dní později informovala o nedostatku respirátorů a ochranných obleků pro lékaře také média spřátelená s vládnoucím Putinovým režimem – citovala přitom petrohradského gubernátora Alexandra Beglova, který přiznal, že vybavení není v nemocnicích dostatek.

Lékaři mají strach

Obavy nezávislých novinářů v Rusku se začaly stupňovat začátkem dubna, kdy Putin schválil zákaz šíření „falešných informací“ o zdravotní krizi spojenou s epidemií koronaviru. První, kdo čelil vyšetřování podle nového dodatku zákona, se stala petrohradská aktivistka Anna Šušpanová, která na sociálních sítích poukázala na nedostatečná hygienická opatření v tamní nemocnici.

Po zveřejnění příspěvku se u ní doma objevili policisté, prohledali její byt a odnesli si její počítač s telefonem, informovala Svobodná Evropa. Stejně tak prohledali byt její sestry a obě pak odvezli na stanici. V současnosti vede policie petrohradskou aktivistku jako svědka.

Podle novináře Viktora Muchnika z nezávislého zpravodajského serveru TV2 tak situace vede k tomu, že „vystrašení“ jsou i samotní zdravotníci. Dokazuje to podle něj i jeho zkušenost s jednou z lékařek, které se ptal na situaci v jejich nemocnici. Odpověděla, že v jejich zařízení „vše běží normálně“.

V té době ale lékařka měla zrovna službu v nemocnici. Když pak dorazil domů, sama zavolala novináři zpátky, aby mu sdělila, že se nemocnice potýká s vážným nedostatkem personálu. „Zastihl jsem ji v práci, nemohla proto mluvit upřímně,“ vysvětluje Muchnik.  

Vláda ví, kde žijete

S cílem zastrašit novináře před nedávnem v televizi vystoupil také gubernátor Tomské oblasti Sergej Žvačkin. Ve vysílání prorežimní stanice Tomskoe Vremja varoval „ty, kteří pošpiňují úřady“ během „poloválečného období“, že takové jednání může mít důsledky.

„Vláda zná vaše jména i to, kde žijete… Neurazte se, ale jestli překročíte hranice, budeme nuceni vás zastavit… Chci, aby všichni provozovatelé internetových stránek poslouchali: nezahrávejte si,“ prohlásil Žvačkin podle TV2 a dodal, že i stát se dokáže bránit.

V Rusku strmě roste počet nakažených. ‚Ocitneme se v situaci, jako je v New Yorku,‘ varuje lékař

Číst článek

Pracovníci TV2 jsou podle Muchnika zvyklí pracovat pod tlakem vlády, v posledních letech je ale situace novinářů stále sešněrovanější a to se podepisuje i na jejich práci v době koronavirové pandemie.

„Pokud by se tohle stalo na konci 90. let nebo na začátku tisíciletí, měli bychom lidi, kteří by ve studiu komunikovali s diváky. Našli bychom způsob, jak v podobné situaci sdělit, co se děje. A nejen my, existovalo by mnoho médií, která by spolu vzájemně soupeřila. Ale v průběhu mnoha posledních let byl mediální prostor zploštěn a regulován,“ podotýká Muchnik.

Za současných okolností je tak podle něj velice těžké informovat o dění kolem tak vážné a citlivé věci, jako je pandemie koronaviru. „Máme samozřejmě své zdroje informací, ale lidé jsou v panice a šíří se řada nespolehlivých informací. Musíme proto trávit spoustu času ověřováním věcí a samozřejmě také kontrolou oficiálních údajů,“ popisuje.

eku Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít