Rezervace amerických indiánů bojuje s koronavirem. Po New Yorku má nejvyšší hustotu nakažených v USA

Indiánská rezervace Navajo Nation zažívá kvůli pandemii koronaviru krizi. Oblast na jihozápadě USA hlásí přes 3000 nakažených a nejméně 100 obětí. Ve statistikách promořenosti se tak vyšplhala na druhé místo hned po New Yorku. Na rozdíl od metropole na východním pobřeží jí ale chybí adekvátní zdravotní péče a ochranné pomůcky. Potřebné dotace na boj s nákazou, které indiánům přislíbila federální vláda, navíc dorazily se šestitýdenním zpožděním.

Navajo Nation, jihozápad USA Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hranice rezervace Navajo Nation, která na své obyvatele uvalila zákaz vycházení. | Foto: Andrew Hay | Zdroj: Reuters

„Děláme, co je v našich silách, abychom šíření koronaviru zastavili. Nemáme ale skoro žádné prostředky,“ vysvětluje prezident Navajo Nation Jonathan Nez.

„První osadníci této země jsou opět na okraji vládního zájmu. Teprve teď si (vláda) pomalu začíná uvědomovat, v jak špatných žijeme podmínkách. Máme toho dost, tohle musí přestat.“

Riziková zaměstnání i srdeční choroby. Koronavirus v USA častěji zabíjí Afroameričany, ukazují statistiky

Číst článek

První případ nákazy koronavirem zaznamenala rezervace o rozloze 71 tisíc kilometrů čtverečních na konci března. Od té doby počty infikovaných strmě stoupají. Nejhůře postiženou oblastí je okres McKinley ve státě Nové Mexiko, který hlásí 865 nakažených, píše tamní list Navajo Times.

Podle nejnovějších statistik na koronavirus v rezervaci zemřelo již 102 lidí. Pro srovnání, stát Utah v současnosti eviduje 73 obětí. Skutečná čísla ale mohou být ještě vyšší: vzhledem k nízké úrovni zdravotnictví v rezervaci musí pacienti, kteří potřebují připojit na plicní ventilátor, cestovat do často desítky kilometrů vzdálených nemocnic. Ti, kteří odjet nemohou, leží v provizorně upravených komunitních centrech.

Irská splátka

Podle Neze je současný stav v indiánské rezervaci především selháním federální vlády, která na krizi zareagovala až po měsíci a půl, kdy se tamní náčelníci rozhodli kvůli chybějícím dotacím podat trestní oznámení. „Nemáme zdaleka tolik možností, jako New York nebo New Jersey,“ řekl deníku The Guardian. „Přesto musely kmeny čekat šest týdnů, než uviděly nějaké peníze. Reakce vlády byla příliš pomalá.“

Příspěvek 600 milionů dolarů, který nakonec indiáni obdrželi, stačí na nákup ochranných pomůcek a testovacích sad. Pomoc poslalo i Irsko, které tak splatilo svůj dluh z roku 1847. Američtí indiáni tehdy vybrali v přepočtu bezmála 5000 dolarů na zastavení Velkého irského hladomoru. Na situaci indiánů v posledních dnech upozornily také některé hollywoodské celebrity, včetně moderátorky Ellen DeGeneresové nebo herce Marka Ruffala, píše agentura Reuters.

Náčelníci se ale obávají, že kvůli počátečnímu zpoždění už šíření koronaviru nestihnou zastavit včas a počet mrtvých bude nadále stoupat. A to i přesto, že některé kmeny přikázaly svým příslušníkům opouštět domovy pouze v nejnutnějších případech.

Guvernérka Nového Mexika Michelle Lujan Grishamová také nechala uzavřít část silnic vedoucích do města Gallup, které v okrese McKinley představuje epicentrum nákazy, podotýká americký deník Los Angeles Times.

Důsledek těžby uranu

Situaci mezi indiány zhoršují i špatné životní podmínky. Mnoho osad nemá přístup k tekoucí vodě a v celé rezervaci je pouze 13 supermarketů, takže místní musí kvůli zásobám jídla urazit stokilometrové vzdálenosti.

Většina indiánů nevlastní telefon ani televizi, informace o vývoji pandemie se k nim proto dostávají s velkým zpožděním. Jednoduché není ani dodržování dvoumetrových rozestupů a omezení styků s okolím – velkou část indiánského území totiž pokrývá poušť a Navajové se zdržují v malých osadách, kde společně pod jednou střechou bydlí několik generací.

V boji s koronavirem je velkou nevýhodou i chybějící elektřina. Obyvatelé Navajo Nation stále vaří na otevřeném ohni a dráždivý kouř zhoršuje koronavirové symptomy pacientů. Indiáni jsou náchylní i k astmatu nebo různým druhům rakovin, což je zčásti důsledek kontaminace vody po těžbě v arizonských uranových dolech, upozorňuje web sdružení amerických rozhlasových stanic National Public Radio. Průměrný věk nakažených v rezervaci je proto pouhých 45 let.

„To, co v osadách vidíme, je důsledkem mnoha faktorů. Patří sem historická traumata, neřešené sociální podmínky a další stresory. Jde o komplikovaný problém, který výrazně zhoršuje dlouhodobé podfinancování indiánských rezervací,“ myslí si Allison Barlowová, lékařka z Univerzity Johnse Hopkinse.

Pandemie koronaviru není první zdravotní krizí, s níž se musí původní obyvatelé kontinentu vypořádat. V roce 2009 menšinu silně zasáhla pandemie prasečí chřipky, na níž zemřelo čtyřikrát více indiánů, než příslušníků jiných rasových a etnických skupin, ukázala studie Národního institutu pro zdraví (NIH).

Prezident Nez přesto neztrácí naději. „Podívejte se, s čím už se naši lidé v minulosti museli vypořádat,“ říká. „Byli jsme téměř vyhlazeni, ale přežili jsme. Používáme naše vlastní zdroje a znalosti. Zvládneme to.“

Gabriela Knížková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme