Kvůli koronaviru můžu skončit v dluzích, situace je extrémně vážná, říká Američanka bez pojištění
Koronavirus udeřil na Spojené státy v plné síle. Země, která stojí před vrcholem pandemie, už nyní eviduje téměř 400 tisíc nakažených a přeplněné nemocnice mnoha tamních měst se zmítají v chaosu. Na kritické situaci se podepisuje také systém zdravotní péče, který byl vždy považován za problematický, s příchodem pandemie jsou jeho slabé stránky ale mnohem viditelnější. Jak krize dopadá na desítky milionů Američanů bez zdravotního pojištění?
V době, kdy Spojené státy čelí masivnímu šíření nemoci covid-19 způsobené novým typem koronaviru, se americký systém zdravotní péče ukazuje jako jeden z hlavních problémů současné krize.
Svědectví z New Yorku, epicentra pandemie: Úřady tápou, zdravotníci mají obavy a vztek, město ztichlo
Číst článek
„Vždycky jsme věděli, že náš systém zdravotní péče je problematický – kdo k němu má přístup a kdo ne, protože zdaleka ne všichni tu mají zdravotní pojištění. I tohle je teď mnohem víc vidět,“ říká v podcastu Vinohradská 12 reportérka amerického zpravodajského webu BuzzFeed Miriam Elder.
Z 330 milionů Američanů nemá zdravotní pojištění zhruba 30 milionů lidí. Jednou z nich je i pětadvacetiletá Cahner Olsonová, která pro iROZHLAS.cz popsala své obavy z nákazy koronavirem.
„Myslím, že je to extrémně vážné. Naše nemocnice jsou už nyní přeplněné pacienty, objevují se přitom příběhy lidí, které poslali z nemocnic pryč, protože neměli zdravotní pojištění. Obvykle to funguje tak, že vás ošetří, i když pojištění nemáte, musíte to ale zaplatit. Pokud lidé bez pojištění zdravotní péči nedostanou, je to velký problém,“ líčí obyvatelka texaského Dallasu.
Tak jako miliony dalších si Olsonová podle svých slov nemůže v současnosti zdravotní pojištění dovolit. Podniká v oblasti sociálních médií a studuje žurnalistiku, není tedy zaměstnaná v žádné firmě, která by jí pojištění byť částečně hradila.
„Pro lidi jako jsem já je zdravotní pojištění extrémně drahé, proto žádné nemám. Vím, že si ho brzy budu muset zařídit, bude mě to ale stát 300 dolarů měsíčně. Tyto peníze nyní investuji na zaplacení studentské půjčky,“ vysvětluje.
Tisícové účty
Jedenapůlmilionový Dallas, kde Cahner Olsonová žije, v současnosti eviduje téměř 1200 nakažených a 18 obětí. Stejně jako ve zbytku světa se u většiny pacientů s onemocněním covid-19 objevuje spíš mírný průběh, který je doprovázen hlavně kašlem a celkovou únavou. Pacienti s těžším průběhem, kdy mají zejména problémy s dýcháním, ale končí v nemocnicích. Případná hospitalizace je přitom pro lidi bez zdravotního pojištění noční můrou.
Virus odhaluje nedostatky amerického zdravotnictví. Chybí testy i pomůcky, lékaři se ocitají bez práce
Číst článek
Olsonová se prý zatím cítí dobře, z nákazy ale má obavy.
„Většina lidí, kteří se nemocí covid-19 nakazí, musí zůstat doma a věřit, že se sami uzdraví. Nevím, jestli to funguje stejně i v České republice, ale ve Spojených státech lidem říkají, aby nechodili do nemocnic, dokud nebudou mít potíže s dýcháním a nebudou potřebovat dýchací přístroj. Takže pokud se nakazím, pravděpodobně zůstanu doma. Ale jestli mi bude hodně zle a budu muset do nemocnice, bude to stát hodně peněz a pravděpodobně skončím v dluzích,“ popisuje.
Účet za lékařskou péči lidí nakažených koronavirem, kteří nemají žádné zdravotní pojištění, se může vyšplhat k astronomickým částkám. To podle magazínu The Time zažila například Danni Askiniová z amerického státu Massachusetts, u které se lehké příznaky nemoci objevily na konci února.
Její stav se ale začal zhoršovat a kvůli problémům s dýcháním skončila v nemocnici. Účet za provedené testy na přítomnost koronaviru a lékařskou péči se vyšplhal na 34 927 dolarů (v přepočtu přes 850 tisíc korun). „Osobně neznám nikoho, kdo by měl tolik peněz,“ vylíčila pacientka, která zažádala o proplacení výloh z Medicaid – programu sociální zdravotní péče pro lidi s omezenými zdroji financí.
Švédsko volí v boji proti koronaviru liberální cestu. Vsází na zodpovědnost lidí, přístup ale zpřísňuje
Číst článek
Testování na koronavirus mají mít lidé ve Spojených státech nově zdarma. Ve druhé polovině března prezident Donald Trump podepsal balíček opatření pro boj s novým typem koronaviru v hodnotě kolem 100 miliard dolarů (asi 2,5 bilionu korun). Ten má kromě bezplatného testování zajistit například také nemocenské pojištění pro všechny zaměstnance zasažené nákazou.
I bez nutnosti hrazení testů se ale náklady na lékařskou péči pohybují v řádech tisíců dolarů, účty za návštěvu nemocnic tak Američany bez zdravotního pojištění děsí – zejména ty, kteří mají kvůli současné krizi omezené příjmy stejně jako Cahner Olsonová.
„Pracuji hlavně s malými firmami, které jsou nyní ve velkých potížích, přišla jsem proto o víc než polovinu mých příjmů. Takže i kdybych si teď chtěla zařídit zdravotní pojištění, nemůžu si ho dovolit,“ popisuje svou situaci pro iROZHLAS.cz.
Boj o Bílý dům
Obavy téměř 30 milionů nepojištěných Američanů rezonují i v Bílém domě. Podle Trumpova prohlášení z konce minulého týdne se nyní připravuje plán, jak kompenzovat nemocnicím ztráty způsobené testováním a péčí o nepojištěné pacienty s covid-19. „Chceme, aby si žádný Američan nemusel dělat starosti kvůli testování nebo lékařské péči,“ uvedl viceprezident Mike Pence.
Japonsko věnuje dvaceti zemím experimentální lék pro boj s nemocí covid-19. Je mezi nimi i Česko
Číst článek
Podle listu The New York Times Trumpova administrativa plánuje hradit léčbu nepojištěných pacientů z již zmíněného stimulačního balíčku. „To by mělo zmírnit veškeré obavy, které mohou mít nepojištění Američané při hledání lékařské péče,“ uvedl na pátečním tiskovém brífinku.
Nepojištěných Američanů ale v souvislosti s ekonomickými dopady koronavirové krize bude přibývat. Děje se to už nyní – kvůli koronaviru přišly o práci miliony Američanů, z nichž mnozí měli pojištění alespoň částečně hrazené svými dosavadními zaměstnavateli. Bez práce o něj ale přišli. Kritici vlády navíc upozorňují na to, že plán neřeší situaci těch nepojištěných, kteří přicházejí do nemocnic s jinými problémy, než je covid-19.
Přístup k lékařské péči se tak stává jedním z hlavních témat kampaně před listopadovými prezidentskými volbami. V nich se Trump pravděpodobně utká s bývalým viceprezidentem Joem Bidenem, který je považován za největšího favorita na zisk demokratické nominace.
Do popředí se dostává i stěžejní legislativa známá jako Obamacare – reforma zdravotního pojištění bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamy, jejímž cílem bylo zpřístupnit zdravotní pojištění co největšímu počtu především chudých Američanů. Zákon už od svého zrodu čelil silným útokům konzervativních zákonodárců a jeho odpůrcem je také současná administrativa Donalda Trumpa.
„Krize jako epidemie koronaviru ukazuje, jak zásadní je péče o nemocné pro každého občana,“ tvrdí pro New York Times sociolog z Princetonské univerzity Paul Starr, podle kterého pandemie posiluje demokratickou snahu o širší zdravotní péči. „To by mělo v kampani proti Trumpovi hrát v Bidenův prospěch,“ dodává.
