Venezuelští lékaři se obávají nejhoršího. ‚Nefungující zdravotnictví epidemii nezvládne,‘ varují
Virus SARS-CoV-2 se rozšířil i do jihoamerických zemí. Zatímco Brazílie nebo Chile hlásí stovky případů, ve Venezuele jich jsou zatím jen desítky. Roky trvající ekonomická krize se ovšem podepsala na tamním zdravotnictví, které podle odborníků epidemii nezvládne.
Elizabeth Salazarové diagnostikovali lékaři před dvěma lety nádor v prsu. Tehdy 63letou ženu ovšem nemohli začít léčit, neměli totiž k dispozici potřebné léky. Salazarová letos v lednu nemoci podlehla. Ještě předtím se ale stala symbolem toho, jak tristně na tom zdravotnictví ropné velmoci je.
Španělsko zaspalo. Opatření proti koronaviru přišla pozdě, nákaza se v zemi šíří rychleji než v Itálii
Číst článek
Hluboká ekonomická krize, která 30milionovou zemi svírá sedmým rokem, pronikla do všech společenských vrstev. A země, byť v ní nezuří válka, funguje, jako kdyby tomu tak bylo. Nedostatečné dodávky jídla a léků nebo časté výpadky elektřiny – to jsou podmínky, na které si Venezuelané museli zvyknout.
Nemocnice bez vody
Ekonomika jihoamerické země je v recesi a ceny běžného zboží jsou astronomické. Jejich růst sice minulý rok zpomalil, i tak se ale země potýká s hyperinflací okolo 10 tisíc procent. Vůbec nejcitelněji se krize podepsala na zdravotnictví, které v uplynulých letech zažilo naprostý rozvrat.
V nemocnicích nemají léky a základní materiál a pomůcky (například mýdlo), běžně taky třeba neteče voda.
Lékaři nemají na co vyvolávat rentgenové snímky, občas musí ordinovat potmě nebo přenášet pacienty mezi patry, protože kvůli výpadkům proudu nejezdí výtahy. Běžně musí pacienty odmítat, nebo po nich chtějí, aby si přinesli vlastní gázu, obvazy a stříkačky. Zdravotníci, kterých je kvůli masové migraci ze země nedostatek, dlouhodobě upozorňují, že fungují v podmínkách 19. století.
Země tak už nyní nezvládá bojovat s jinými infekčními nemocemi. Kromě stovky tisíc případů malárie jsou na vzestupu – kvůli nedostatku vakcín – spalničky, záškrt nebo tuberkulóza. V minulých letech statistiky zaznamenaly tisíce případů.
Pravděpodobnost recese kvůli koronaviru u nás hraničí s jistotou, říká ekonom Kovanda
Číst článek
„Naštěstí v zemi nejsou známky přítomnosti žádného nového respiračního onemocnění, nicméně humanitární krize v zemi je velmi reálná,“ stojí v rok staré zprávě Centra pro zdravotní bezpečnost při Univerzitě Johnse Hopkinse, která infekční onemocnění v jihoamerické zemi mapovala.
Teď se ale obávaný scénář stává realitou. Venezuela hlásí první desítky případů lidí infikovaných virem SARS-CoV-2 a zdravotničtí experti mají obavy z toho, co přijde. „Naše zdravotnictví je vyčerpané, nemáme možnosti ani zdroje pokrývat ani ty nejzákladnější potřeby, a to ani v situaci, kdy u nás ještě epidemie nepropukla,“ popisuje listu The Guardian José Félix Oletta, který zastával v 90. letech funkci ministra zdravotnictví.
„V zemi je hlad, podvýživa. Máme všechny předpoklady pro to, aby epidemie měla fatální důsledky,“ citoval deník El Universo Douglase Leóna Nanteru, šéfa Venezuelské zdravotnické federace.
Vláda prezidenta Nicoláse Madura už podnikla první kroky – vyhlásila karanténu pro všechny regiony, zavřela školy a zakázala shromažďování. Mohlo by se zdát, že zareagovala rychle. Jenže oficiální statistiky, podle kterých se počet nakažených ještě nepřehoupl přes čtyřicítku, mohou být výrazně podceněné.
‚Jsme zvyklí žít v krizi‘
„Víme, že testy se provádějí pouze v Národním hygienickém institutu. Je tedy skoro jisté, že nakažených bude více,“ říká epidemioložka Adriana Tami z Univerzity Carabobo pro NBC News.
Koronavirus v Jižní Americe: V Argentině vyhlásili celostátní karanténu, Haiti hlásí první dva nakažené
Číst článek
Vláda podle ní navíc téměř neinformuje veřejnost. „Od chvíle, kdy se objevil první případ, vláda nechala vysílat pouze oficiální televizní kanál, takže se můžeme jen dohadovat, jaká je realita,“ dodává.
Další faktor, který může usnadňovat šíření nemoci, je ten, že ve venezuelských domácnostech často neteče voda. Právě maximální hygiena je přitom základ prevence šíření viru.
„Do jisté míry máme výhodu oproti zbytku světa v tom, že jsme zvyklí žít v krizi, tohle je ale naše velká nevýhoda. Člověk může být psychicky odolný, ale když se nemůže opřít o základní služby, nemá šanci,“ říká psycholožka Yorelis Acosta v rozhovoru pro Deutsche Welle.
Zdravotníci se zatím snaží připravit na nápor pacientů svépomocí. Na sociálních sítích žádají o materiál, ze kterého si mohou vyrobit alespoň provizorní roušky. Pokud nemoc udeří v plné síle, že důsledky v zemi mohou být katastrofální.
Zdravotníci se zatím snaží připravit na nápor pacientů svépomocí. Na sociálních sítích žádají o materiál, ze kterého si mohou vyrobit alespoň provizorní roušky. Pokud nemoc udeří v plné síle, že důsledky v zemi mohou být katastrofální.
Virolog Julio Castro napsal na svém twitterovém účtu, že v zemi je k dispozici pouze 84 lůžek s umělou plicní ventilací na jednotkách intenzivní péče.
„Kroky Madurovy vlády, které paralyzovaly zdravotnictví, znamenají, že koronavirová pandemie bude mít ve Venezuele hodně obětí,“ varuje opoziční politik a lékař José Manuel Olivares.
