10hodinové směny bez pauzy, jídla i možnosti se napít. Zdravotnice popsala náročný boj s koronavirem

Ještě před propuknutím epidemie koronaviru plánovala odjet za rodinou, aby s ní oslavila příchod nového lunárního roku. Zdravotní sestra z provincie Chu-pej se ale rozhodla, že zůstane a bude pomáhat. Pro BBC nyní popisuje náročné 10hodinové směny, během nichž nemá zdravotnický personál nárok na jakoukoliv pauzu, nesmí pít ani jíst. „Mnozí kolegové po konci směny spí na židlích. Jsou příliš unavení na to, aby chodili.“

Siang-jang Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Wuchanský institut virologie, který leží pouhých 30 kilometrů od trhu s mořskými plody považovaný za ohnisko nové epidemie koronaviru. | Zdroj: Pofimedia

„Je to těžká práce – velice smutná a srdcervoucí,“ popisuje pro britský server BBC zdravotní sestra ze Siang-jangu, druhého největšího města provincie Chu-pej, kde pracuje na analýze vzorků krve odebrané lidem s příznaky koronaviru. Kvůli strachu z reakce čínských úřadů poskytla svědectví pod podmínkou anonymity.

Jako první varoval před koronavirem, čínská policie ho ale umlčela. Teď je lékař jedním z nakažených

Číst článek

Ještě před vypuknutím epidemie plánovala cestu do města Kuang-čou, kde chtěla strávit čas s rodinou. Do Kuang-čou měla přijet i za svou matkou a dítětem, které poslala napřed. Když ale vypukla epidemie koronaviru, rozhodla se dobrovolně přihlásit do nemocnice ve městě Siang-jang a pomoct v boji proti šířící se nákaze.

Vnitřní hlas jí sice říkal, že by měla také odejít, nakonec ale zůstala. „Říkala jsem sama sobě: buď připravená a dobře se chraň. I kdyby už nebyly ochranné obleky, můžu si vzít pláštěnku. Pokud nebudou masky, můžu přátele po celé Číně poprosit, aby mi je poslali. Vždy se najde nějaký způsob.“

Nemocnice nakonec byla zásobená lépe, než očekávala – především díky zdrojům, které na boj s koronavirem poskytla vláda, ale i některé soukromé společnosti. Přesto podle ní není ochranných masek a obleků dostatek, ne každý zaměstnanec je proto před infekcí řádně chráněn.

Únavou nemohou chodit

„Většinou nemáme čas přemýšlet o naší vlastní bezpečnosti,“ říká zdravotnice a dodává, že přestože mají z koronaviru obavy i samotní pracovníci nemocnice, k pacientům musí přistupovat velice citlivě. Přicházejí totiž vystrašení, a mnohdy dokonce na pokraji nervového zhroucení.

Čínský boj s koronavirem. Stadiony a výstaviště se mění v provizorní nemocnice, chybí ale zdravotníci

Číst článek

Před pacienty si tak zdravotníci musí zachovat tvář, přestože sami čelí obrovskému vyčerpání. Jak popisuje pro BBC, během 10hodinnové pracovní směny se nikdo z nich nemůže napít, najíst, vzít si pauzu a zakázáno prý mají i používat toalety.

„Na konci směny, když si sundáme ochranné obleky, je naše oblečení promočené potem… Na čele, nosu i krku máme obličej od těsných masek otlačený a někdy dokonce pořezaný,“ popisuje zdravotnice a dodává: „Mnozí mí kolegové po konci směny spí na židlích. Jsou příliš unavení na to, aby chodili.“

Navzdory těmto obtížím ale žádný ze zdravotních pracovníků nemocnice nebyl novým typem koronaviru nakažen. Energii jim dodávají povzbuzující zprávy od lidí, kteří jim často posílají také jídlo, ale i některé věci denní potřeby.

V rozhovoru pro BBC si zdravotnice ze Siang-jangu pochvaluje také rychlou reakci, s jakou čínská vláda na šíření koronaviru odpověděla.

„Na Západě se často hovoří o svobodě nebo lidských právech, my v Číně ale dnes mluvíme o otázce života a smrti. Mluvíme o tom, jestli zítra uvidíme východ slunce. Takže jediné, co lidé mohou v tuto chvíli udělat, je spolupracovat s vládou a podporovat zdravotnický personál,“ říká na závěr.

eku Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme