Korupce, nezaměstnanost a pocit izolace: hnojiva násilného extremismu v Kosovu
Analýza Rozvojového programu OSN označuje za příčiny nárůstu extremismu v Kosovu během posledních dvou desetiletí korupci, nezaměstnanost, izolaci a také aktivity blízkovýchodních humanitárních organizací. O analýze informoval server Balkan Insight.
Analýza Rozvojového programu OSN označuje za příčiny nárůstu extremismu v Kosovu během posledních dvou desetiletí korupci, nezaměstnanost, izolaci a také aktivity blízkovýchodních humanitárních organizací. O analýze informuje server Balkan Insight.
Rozvojový program OSN tento týden zveřejnil analýzu, ve které se věnuje možnostem prevence násilného extremismu v Kosovu. Uvádí v ní, že během posledních dvou desetiletí v zemi vzrostl vliv extremistických skupin.
Rodinné nebezpečí
Zpráva říká, že jejich moc posiluje hlavně zklamání ze současného systému, korupce, nezaměstnanost, chudoba a další sociálně-ekonomické faktory. Mezi ně patří například slabé školství, krize identity, náboženská indoktrinace, stigmatizace a celkový pocit izolace.
Německá policie propustila bratry z Kosova podezřelé z plánování teroristického útoku
Číst článek
Na ženy má vliv povinnost vdaných žen následovat manžela a náboženská indoktrinace, která probíhá na internetu nebo prostřednictvím radikalizovaných příbuzných.
Hlavními vnitřními faktory působícími radikalizaci jsou ve zkoumané skupině osobní přesvědčení a věrnost určité filozofii. Roli hraje také očekávání hmotné i duchovní odměny, vliv imámů, kteří získali vzdělání na Blízkém východě a také působení blízkovýchodních humanitárních organizací.
Podle analýzy v Kosovu stále přetrvává dlouhodobá hrozba teroristických útoků, kterou bychom neměli hodnotit jenom podle toho, kolik lidí tam vstupuje do teroristických organizací jako je Islámský stát.
Studie říká, že nezbytná je spolupráce mezi policií a imámy. Větší pozornost by měly úřady věnovat rehabilitačním programům a řešením na lokální úrovni. Klíčem k úspěšné dlouhodobé prevenci násilného extremismu je vzdělávání a spolupráce mezi institucemi a komunitami na všech úrovních. Do prevence se podle získaných poznatků musí zapojit místní samospráva, občanská společnost a náboženské komunity.
Přes 100 zatčených
Analýza vznikla na základě poznatků, získaných průzkumem mezi třemi ohniskovými skupinami, které se v lednu 2017 konaly v Prištině, Gjilanu a Hani i Elezit. Studie analyzovala, jak kosovští občané vnímají násilný extremismus, odolnost společnosti proti vnitřním a vnějším tlakům vedoucím k pronikání extremistických náboženských ideologií a způsoby, jak mohou instituce zvýšit svou odolnost.
Od září 2014 v Kosovu zatkli za aktivní členství nebo úzké vztahy s islamistickými skupinami včetně Islámského státu a Fronty an-Nusrá asi 100 lidí. Padesát z nich stojí před soudem. Úřady odhadují, že k Islámskému státu nebo frontě an-Nusrá se celkem přidalo asi 300 kosovských Albánců.
Podle zprávy evropského policejního úřadu Europol, zveřejněné 15. června, do Sýrie stále přicházejí teroristé přes Balkán – poloostrov zůstává trasou, která Evropu spojuje s konfliktními oblastmi na Blízkém východě.
„Bosna a Hercegovina, takzvaný Sandžak, tedy oblast mezi Srbskem a Černou Horou, albánsky mluvící oblasti v Srbsku a v Makedonii a Albánie donedávna patřily mezi klíčová místa pro radikalizaci, nábor a provádění aktivit zahraničních teroristických bojovníků, směřujících do Sýrie," konstatuje studie Europolu.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
