Manévry mezinárodních síl KFOR, kosovský parlament bude hlasovat o vzniku armády

Den před hlasováním kosovského parlamentu o transformaci Kosovských bezpečnostních sil na pravidelnou armádu roste v zemi napětí. Srbsko varovalo, že tento krok ohrozí mír v regionu, informují místní média. Mezinárodní síly KFOR ve čtvrtek preventivně rozmístily své jednotky ke kosovsko-srbské hranici.

Priština Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezinárodní síly KFOR v Kosovu | Foto: Laura Hasani | Zdroj: Reuters

Kosovský parlament bude v pátek hlasovat o zákonu, který přemění dosavadní Kosovské bezpečnostní síly (KSF) o 5000 vojácích na pravidelnou armádu s lehkou výzbrojí. Srbsko proti takovému kroku ostře protestuje. Srbský prezident Aleksandar Vučić ho ve čtvrtek označil za „nové provokativní opatření“, které zavdává příčinu k obavám o budoucnost srbské menšiny v Kosovu.

Začátkem prosince srbská premiérka Ana Brnabičová naznačila, že přeměna KSF na pravidelnou armádu by mohla vyprovokovat vojenskou intervenci Bělehradu, pokud by srbská menšina v Kosovu byla vystavena etnickým čistkám ze strany Prištiny.

‚Slobodan Miloševič byl velký vůdce.‘ Slova srbského prezidenta způsobila další roztržku s Kosovem

Číst článek

Podle srbských médií i mezinárodních agentur se ve čtvrtek přesunulo více než 45 vozidel mezinárodních sil KFOR do severního Kosova k hranici se Srbskem. Kromě vojenských vozidel byly v koloně zaznamenány i stavební stroje, bagry a vozy s nákladem ostnatého drátu či vybavení pro stavbu barikád.

Běžné cvičení

Informaci potvrdil mluvčí mise KFOR s tím, že jde o běžné cvičení. Podle něj byly jednotky KFOR vyslány i do dalších oblastí Kosova. KFOR je označení pro mezinárodní mírové operace v rámci NATO na území Kosova, které byly zahájeny po skončení války v Kosovu v roce 1999.

Kosovský prezident Hashim Thaçi ve čtvrtek navštívil kasárna poblíž hlavního města Prištiny, kde uvedl, že „armáda bude sloužit všem (obyvatelům Kosova) bez rozdílu etnické příslušnosti“. Srbská menšina v Kosovu však vznik plnohodnotné kosovské armády vnímá jako hrozbu pro svou existenci.

Podpora Spojených států

Kosovský premiér Ramush Haradinaj tvrdí, že pro tento krok má vyjednanou podporu Spojených států, klíčového zahraničněpolitického aktéra v regionu.

Kosovo sužuje 10 let po odtržení od Srbska vysoká nezaměstnanost. Nadějí je digitální ekonomika

Číst článek

Postup vlády však neschvaluje Severoatlantická aliance, jejíž generální tajemník Jens Stoltenberg označil plán za „špatně načasovaný“. Podle něj také může mít „vážné důsledky pro euroatlantické ambice Kosova“.

Bělehrad ztratil faktickou kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily krvavý konflikt v tomto regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. Kosovští Albánci pak v roce 2008 vyhlásili nezávislost bývalé jihosrbské autonomní oblasti. V Kosovu zůstalo jen kolem 120 tisíc obyvatel srbské národnosti.

Nezávislost Kosova původně uznalo podle různých údajů 111 až 115 ze 193 členských států OSN. Srbsko Kosovo neuznává, stejně jako například Rusko, Čína a také pět členů Evropské unie.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme