Kosovský premiér je podle Rady Evropy válečný zločinec. Kosovo to odmítá
Zdá se, že první kosovské volby vyhrál válečný zločinec a mafián. To, co si veřejnost doposud jen domýšlela, potvrzuje zpráva Rady Evropy, která má být zveřejněna zítra. Jméno Hashima Thačiho se objevuje na každé straně ve spojení s mnoha zločiny od pašování drog, přes mučení zajatců až po obchod s lidskými orgány. Kosovská vláda se proti nařčení ohradila.
Hashim Thači byl podle dokumentu minimálně jednou z klíčových osob kosovských mafiánských struktur a dost možná i nejvlivnějším mužem kosovského podsvětí. V čele Kosovské osvobozenecké armády bojoval oficiálně za svobodu Albánců v Srbsku.
On a jeho nohsledi k tomu ale údajně používali nepřípustné metody. Peníze vydělávali na obchodu s drogami. Nevinné zajaté Srby pašovali do Albánie, kde je následně umučili a jejich orgány rozprodali. Ke všemu prý docházelo i po spojenecké invazi, která zvěrstvům měla učinit přítrž. A zločinné aktivity některých kosovských předáků trvají dodnes.
Podrobnosti ke zprávě Rady Evropy přiblížil v Odpoledním Radiožurnálu redaktor Ondřej Bouda.
Kosovská vláda se nařčení brání. Podle Prištiny jde jen o útok Srbů a srbských přisluhovačů na mladý nezávislý stát. Proto se chce bránit všemi dostupnými legálními prostředky.
Na druhou stranu srbský ministr zahraničí na návštěvě v Moskvě řekl, že pokud Rada Evropy tuto zprávu skutečně přijme za svou, pak by staronový kosovský premiér měl okamžitě odstoupit. Někdo s podobnou minulostí totiž podle něj nemůže vést moderní demokratický stát.
Zjištění nejsou nová
Jak v Odpoledním Radiožurnálu uvedl redaktor Ondřej Bouda, zjištění uvedená v dokumentu nejsou nová. Dosud podle něj šlo o takové velké veřejné tajemství, o kterém si všichni šuškali, nikdo ho ale nepotvrdil. „V pamětech k velmi podobným závěrům došla například hlavní žalobkyně haagského tribunálu,“ dodal.
Připomněl zároveň, že Srbové mají také na svědomí řady zločinů. Ty jsou však zdokumentované a Miloševič za to byl potrestán. Minimálně tou spojeneckou invazí a v konečném důsledku i tím, že přišel o moc. Nakonec skončil v Haagu, i když tam odsouzen nebyl, protože během procesu zemřel.
„Teď půjde spíš o to, zda se podaří potrestat i zločince z druhé strany bojové linie,“ uvedl redaktor.
Deset let po válce
Důvodem, proč se o Albánských zločinech mluví až teď, je také skutečnost, že chybí důkazy. Bojovníci z UČK drželi při sobě a mlčeli. Většina z nich byla připravena jít opět bojovat za nezávislost a nechtěli si ten případný boj nijak ztěžovat.
„Nicméně, teď když už nezávislosti dosáhli se někteří domnívají, že je potřeba se s minulostí vyrovnat a tak například už před rokem jeden bývalý voják promluvil v dokumentu BBC, kde popisoval velmi podobné události jako zpráva Rady Evropy,“ upozornil redaktor.
Zároveň ale dodal, že mnoho zločinců pokračuje ve své činnosti dodnes a prorůstají do státní správy. „Jak je vidět tak i na nejvyšší místa a proto většina stále svorně mlčí. Když už někdo promluví, tak často zmizí nebo je zabit či jinak umlčen,“ dodal.
