Kožený se skrývá kvůli finančním podvodům už roky na Bahamách. Svědomí má prý čisté

Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek desetiletého vězení pro bývalého prezidenta harvardských fondů Viktora Koženého, jeho kolegovi Borisi Vostrému pak snížil trest o jeden rok na devět let. Oba jsou stíháni jako uprchlí za miliardové podvody. Přestože je na Koženého vydán i mezinárodní zatykač, nadále si užívá svobody a exilu na Bahamách. Věří, že se do vězení nedostane.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Viktor Kožený ve své rezidenci | Foto: Vít Pohanka

„Já mám čisté svědomí. A co se týče té české věci, tak v podstatě když si přečtete odůvodnění Nejvyššího státního zastupitelství, budete se hlasitě smát, jelikož důvodem pro trestní stíhání jsou uváděna naprosto absurdní tvrzení, která nemají cokoli společného s trestním právem a jsou opět jednoznačně porušením lidských práv,“ uvedl před lety v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Viktor Kožený.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktor Robert Mikoláš shrnul kauzu Viktora Koženého

Už roky žije na Bahamách a nic na tom nemění ani skutečnost, že Česká republika se středoamerickou zemí navázala v roce 2005 diplomatické styky.

Žádosti o vydání piráta z Prahy, jak je také přezdíván, dosud nebyly vyslyšeny a z bezpečného úkrytu se ho nepodařilo dostat ani Spojeným státům.

V New Yorku byl totiž obviněn ze zpronevěry 182 milionů dolarů z patnácti investičních fondů. O tyto peníze přišli američtí investoři v důsledku aktivit v Ázerbájdžánu, ve kterých hrál Kožený hlavní roli. A opět využil kuponovou privatizaci.

Vrchní soud potvrdil Koženému 10 let vězení za podvody s cennými papíry

Číst článek

„Kožený podnikal v České republice, kde založil Harvardský kapitálový fond, který kupoval kupony od občanů. A ti investovali své kupony v jeho holdingové společnosti. Měl pak kupovat veřejné statky, ale využil slabého zákonodárství pro tunelování kapitálu ven z České republiky a daňové úniky do zahraničí a do společností, které Kožený sám kontroloval, ovšem jeho investoři už ne. Nakonec zmizel s investicemi okolo miliardy dolarů,“ prozradila na velvyslanectví USA v Praze paní Beatrice Edwards zastupující jednoho z podvedených klientů.

Na problémy související s kuponovou privatizací svého času upozorňoval i někdejší viceprezident Světové banky Joseph Stieglitz. Podle něj se dal tento program snadno zkorumpovat, podléhal podvodům a nemusel případně fungovat tak, jak se očekávalo.

Viktor Kožený na archivním snímku z roku 2006 | Foto: ČTK

Kvůli kritice byl ovšem Stieglitz vyhozen. O rok později přitom získal Nobelovu cenu za ekonomii.

Kožený pak podobnou taktiku jako v Česku zvolil i v Ázerbájdžánu. Týdeník Respekt v této souvislosti zveřejnil před třemi lety dopis z roku 1997, kterým tehdejší šéf poradců českého premiéra Václava Klause Jiří Weigl doporučil Viktora Koženého ázerbájdžánskému prezidentovi jako průkopníka privatizačních procesů, jehož zkušenost může být užitečná i pro privatizační projekty v Ázerbájdžánu.

„Kožený se spojil s čečenskými milicemi a jejich prostřednictvím v celé zemi, za dolary, které dovážel v hotovosti v batožině soukromým letadlem do Ázerbájdžánu, skupoval kupony, shromažďoval je a v určité chvíli je chtěl použít na nákup kontrolního podílu v mezinárodní ropné společnosti. Problémem ale bylo, že tato ropná společnost nebyla nikdy privatizována, proto se Kožený rozhodl s investicemi, které měl, zmizet,“ dodala Beatrice Edwards.

Skutečnost, že se v Ázerbájdžánu běžně uplácelo, přiznává i Kožený. On sám se prý ale k něčemu takovému nikdy nesnížil. Žalobci jsou jiného názoru, přesto Kožený i nadále zůstává na svobodě.

Robert Mikoláš, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme