Krajané na východní Ukrajině se pilně učí česky, chtějí zpět do vlasti svých předků
Část českých krajanů z východní Ukrajiny se chce přestěhovat zpět do vlasti. Mnozí už ale česky neumí, a proto v českých krajanských komunitách fungují učitelé, školy a česká centra. Jedno z nich je i v Čechohradu, v záporožské oblasti.
„Starším lidem dělá potíže přepnout se z ‚čechohradštiny‘. Pamatují si koncovky, které znají od svých babiček a těžko se k tomu učí moderní češtinu,“ říká Jiří Bernkopf, učitel v Centru české kultury v Čechohradu.
Svým žákům - paní Nadě, Julii a Maximovi - opravuje výslovnost a učí je i základnímu dějepisu.
Tématem ke studiu je tak například Pražské jaro a sovětská okupace v roce 1968. Žáci musí v textu opravit záměrně uvedené nesmysly a vlastní větou říct pravdivou odpověď.
„Čeští spisovatelé chválili komunistický režim,“ čte zadání paní Naďa a vzápětí ho opravuje: „Ne, oni ho ostře kritizovali.“
Východoukrajinští Češi se učí český jazyk, pomáhá jim v tom české centrum. Natáčel v něm zpravodaj Martin Dorazín
Předci těchto východoukrajinských Čechů přišli do oblasti Melitopolu ve druhé polovině 19. století, jejich potomci s češtinou ani s českou historií po repatriaci žádné větší problémy mít nebudou. I když čeština je teď v Čechohradu spíš na ústupu.
„Já jsem Češka, měla jsem rodiče Čechy, vzala jsem si manžele Ukrajince. Když jdu domů k rodičům, tak tam mluvíme česky. Moji děti česky rozumějí, ale nemluví. Odpovídají rusky. Nemají s kým si tu povídat česky,“ vysvětluje předsedkyně centra Světlana Čubyrovová.
Prvních několik desítek zdejších ukrajinských Čechů by mělo česká víza nutná k repatriaci získat už příští týden.
