Potomci českých osadníků na Zakarpatské Ukrajině se na hromadné stěhování do Česka nechystají, potvrdili to při návštěvě ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka v Užhorodu, kde se otevírá nový český honorární konzulát. Na rozdíl od českých krajanů z okolí Žytomiru nebo z Oděsy na útěk z Ukrajiny nepomýšlejí.

Tento článek je více než rok starý.

3:00 30. října 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Babička byla v Příbrami. Vdala se za Ukrajince a po válce v pětačtyřicátém roce přijeli sem,“ vysvětluje Viktoria Vorobcová, zástupkyně ředitele univerzitní knihovny v Užhorodu a členka Společnosti české kultury Zakarpatska.

V Praze, o které jí babička vyprávěla, nikdy nebyla. Ráda by se tam jela podívat, ale na Ukrajině má přátele a děti a nemá v úmyslu se někam stěhovat.

Ani učitelka češtiny a tlumočnice Irena Hojdašová z Klubu TGM nepomýšlí na odjezd do Česka. Chce s krajanským spolkem šířit dobré jméno vlasti svého dědečka na Ukrajině. „Ukrajince, co tu bydlí, zajímá, jaké byly dějiny za Masaryka. A my jim to vysvětlujeme.“

Vedoucí krajanských organizací ale musí svým členům z měst i vesnic často vysvětlit i to, jak snáz získat vízum k návštěvě Česka nebo, kdo v ČR rozhoduje o povolení k trvalému pobytu. Nejde totiž i diplomatické mise.

„Jestliže ministerstvo vnitra zamítne trvalý pobyt a členka krajanského sdružení řekne, že jí něco udělalo zlé velvyslanectví, je velmi těžké to v našich podmínkách zpracovat,“ apeluje na krajanské spolky velvyslanec na Ukrajině Ivan Počuch.

Stav na Ukrajině krajany znepokojuje

Sochař Eduard Aleksiv do Česka odjet nechce. Neví ani, že jako krajan může získat vízum k návštěvě bez front a poplatků. Přitom by rád se synem navštívil tetu žijící na Moravě. „Žije v Brně, ale nemáme s ní kontakt,“ lituje pan Aleksiv, jehož teta by se mohla jmenovat Věra Grycová.

Ukrajinu by nerad opouštěl také kuchař Radek Konečný z moravského Hluku. Na Ukrajině žije už 10 let. Dohlíží na kuchyně řetězce restaurací Starogrod. Boje na východě Ukrajiny také jeho v klidu nenechávají.

„Jsem 300 kilometrů od Doněcka, takže tam máme klid. Ale když vidíte pořád jezdit vojenská auta a ty zprávy, na klidu to nepřidá. Mám tu rodinu a za 10 let jsem si tu vybudoval určitý status. Chci, aby vše bylo v pořádku a dál se tu dalo svobodně podnikat,“ doufá šéfkuchař z Charkova Radek Konečný.

Pavel Novák, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít