Krajanům v Londýně se nelíbí prodej legendární budovy Velehradu
Krajané ve Velké Británii přišli o jedinečný prostor, kde se celá desetiletí scházeli. Slavný Velehrad v centrálním Londýně už svému účelu sloužit nebude. Správní rada britské charity „Dům svatého Václava" prodala budovu, kde se psaly dějiny československého disentu. Nic na tom nezměnil ani odpor části krajanské komunity. Ta si myslí, že prodej Velehradu jde proti odkazu jeho zakladatele, otce Langa.
Na průčelí budovy je plastika, která připomíná čin Jana Palacha. Budova na Ladbroke Square je kultovní místo, kde se psala nesmírně důležitá kapitola československého disentu ve Velké Británie.
„Sám jsem do roku 2008 nebo 2009 byl přesvědčen, že opustit Velehrad je nemyslitelné. Ale my si nemůžeme dovolit držet ho jako muzeum,“ tvrdí jeden ze členů Správní rady charity „Dům svatého Václava“ Antonín Stáně.
On a jeho kolegové o prodeji Velehradu rozhodli. Argumentují tím, že by nezbytná přestavba budovy stála asi dva miliony liber. A ty charita prostě nemá.
„Myslím si, že pro ně prodej Velehradu bylo to nejjednodušší řešení situace, která tam byla,“ říká ředitelka České školy bez hranic v Londýně Zuzana Jungmanová, která na Ladbroke Square chtěla přesunout část aktivit své instituce, například činnost odborného logopeda.
„Samozřejmě hledat sponzoring, dělat fundraisingové akce, to je obrovský kopec práce. A na to si myslím, že prostě velehradské trusties nemělo sílu,“ myslí si Jungmanová, podle níž navíc prodej Velehradu mohl vynést větší sumu než deklarovaných více než 10 milionů liber, v přepočtu 300 milionů korun. Navíc prý kultovní budova mohla zůstat v českých rukou.
„Já věřím, že tady žije tolik Čechů, kteří dělají tak zajímavou práci, jsou to právníci, lékaři, kteří mají velmi dobré i vysoké funkce. Myslím si, že by byli ten pravý hlas proto, aby Velehrad zůstal české komunitě, a jistě bychom peníze na přestavbu získali,“ tvrdí.
Antonín Stáně ale zdůrazňuje druhý důvod prodeje. Podle něj jsou stávající prostory, kde svého času našly útočiště třeba stovky československých běženců, zcela nevhodné jak pro aktivity s dětmi, tak společenské akce většího formátu.
„Těm požadavkům, které vyplývají ze současných potřeb Čechů a Slováků v Londýně, bohužel Velehrad nevyhovuje,“ konstatuje Stáně.
Lidem vadí nedostatek informací
Nespokojenost krajanů zaznamenal i novinář Milan Kocourek: „Především vzpomínám na otce Langa, který to tady celé založil, a zamýšlím se nad tím, co by asi na to on říkal. Lidé jsou nespokojení, frustrovaní. Mají pocit, že nejsou úplně informováni.“
Katolický duchovní Jan Lang stál u vzniku Velehradu v roce 1964. Za obětavou práci pro krajanskou komunitu a boj proti komunismu dostal od Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
„Já si myslím, že otec Lang byl tak chytrý a inteligentní člověk, že by se musel v hrobě obracet, kdyby věděl, co se s Velehradem stalo. Takže já si myslím, že tam došlo k pochybení,“ je přesvědčená Zuzana Jungmanová.
„Za to rozhodnutí jsou plně odpovědni členové správní rady. Tu konzultaci jsme provedli. Čas nás tlačí, ale na druhé straně si myslíme, že nesmíme udělat nic, co by bylo příliš uspěchané,“ vysvětluje Antonín Stáně.
Prodej Velehradu, jakkoli právně nenapadnutelný, a hlavně chabá komunikace kolem tohoto kroku, zasely jablko sváru mezi krajanskou komunitu. Je to ale vlastně spor o symbol. Charita nepřestane podporovat české a slovenské projekty a spolky a chce být aktivní i v pravděpodobném přechodném období, než se najde nové sídlo.
