Krajně pravicová NPD může fungovat dál, německý ústavní soud ji odmítl zakázat

Německý ústavní soud v úterý znovu odmítl zakázat krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Důvodem byl hlavně její upadající význam. Rozhodnutí o žádosti, kterou podaly prostřednictvím Spolkové rady jednotlivé německé spolkové země, oznámil předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle. První pokus o zákaz nejstarší aktivní krajně pravicové strany v Německu ztroskotal již v roce 2003.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Říšský sněm v Berlíně. | Foto: Jiří Hošek

„NPD sice sleduje protiústavní cíle, v současnosti ale chybí konkrétní závažné důvody, které by nasvědčovaly tomu, že její jednání vede k úspěchu,“ uvedl ve zdůvodnění rozhodnutí soudce Vosskuhle.

Spolková rada požádala o zákaz NPD v prosinci 2013. Tvrdila, že jde o protiústavní stranu, která ohrožuje demokratické uspořádání v zemi.

Výsledek řízení může být pro někoho iritující, zákazem strany ale nedojde k zákazu smýšlení nebo světového názoru, dodal šéf ústavního soudu a upozornil, že stát má k dispozici i jiné nástroje, například odejmutí státních příspěvků. Pokud NPD v budoucnu opět posílí, mají německé instituce navíc podle Vosskuhleho možnost navrhnout zákaz strany znovu.

Německý ústavní soud zahájí řízení proti krajně pravicové NPD. Může ji zrušit

Číst článek

Kritici žádosti podané Spolkovou radou od počátku upozorňovali, že kritéria zákazu strany jsou v Německu velmi přísná. K rozhodnutí nezakázat NPD přispělo podle agentury DPA hlavně to, že strana v posledních letech výrazně ztratila svůj někdejší vliv.

O své poslance přišla postupně ve všech zemských sněmech. Poslední zemští poslanci NPD opustili loni v září sněm Meklenburska-Předního Pomořanska. V posledních volbách do spolkového sněmu v roce 2013 získala strana jen 1,3 procenta hlasů.

Ústavní soud odmítl NPD zakázat již v roce 2003. Tehdy se ale samotnou žádostí vlády a Spolkového sněmu vůbec nezabýval, neboť vyšlo najevo, že úřady měly ve straně informátory, a to i v jejím nejužším vedení.

V současnosti má NPD, která vznikla v roce 1964, jednoho europoslance a zhruba 340 zastupitelů v obecních, městských a krajských zastupitelstvech, především ve východní části země. Baštou strany je Sasko, kde mají její komunální politici 80 mandátů. Po celém Německu měla strana loni v listopadu asi 5200 členů. Řada příznivců i straníků se ale v posledních letech přiklonila k nové protiimigrační a protiislámské straně Alternativa pro Německo (AfD), která přebrala řadu témat NPD.

Naposledy německý ústavní soud zakázal Komunistickou stranu Německa v roce 1956. Komunisté přitom byli v dějinách spolkové republiky druhou zakázanou stranou. V roce 1952 soudci nařídili zrušit Socialistickou říšskou stranu, která se otevřeně hlásila k odkazu nacistické NSDAP.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme