Královec jako vtip i klíčové území. Pro NATO představuje problém, upozorňuje politický geograf

Matěj Skalický mluví s Bohumilem Dobošem, politickým geografem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

6. 10. 2022 | Praha

Recesisté zvou na pláže Královeckého kraje v Pobaltí - tedy ruského Kaliningradu. Česko bude mít konečně moře, žertují na internetu. Ale teď vážně - co je ruská exkláva vlastně zač? A proč je pro Moskvu důležitá? Ví Bohumil Doboš, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Editace: Janetta Němcová
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Marcela Blažková
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

V posledních dnech jsme na sociálních sítích svědky, dalo by se říci, až cimrmanovské recese, která se přelévá už i do zahraničí. Týká se hypotetického přivlastnění si kaliningradské oblasti Českem. Jak to vzniklo?
Vzniklo to jako všechny podobné věci na Twitteru s tím, že jeden polský anonymní účet přišel s nápadem, že by si Královec mohly rozdělit Polsko a Česká republika v návaznosti na to, že ve východní Evropě probíhají referenda, tak jaksi volněji…

Jaksi falešněji…
Falešněji, volněji, i když v tomto případě nejde tolik o falešnost, jako o volnost.

Já jsem myslel, že narážíte na referenda, která se odehrála na Ukrajině.
Ano, přesně tak. Chytil se toho europoslanec Tomáš Zdechovský, který to přetweetoval.

Rozjel se nám tady takový nápad s rozdělením #kaliningrad mezi Čechy a Poláky. Já to samozřejmě vítám. Oprášíme odkaz Přemysla Otakara II. a získáme přístup k moři. Chorvatsko vystřídá v létě Kaliningrad. Všichni budeme spokojeni.

Twitterový účet Tomáše Zdechovského, europoslance KDU-ČSL

Potom se toho chytil český Twitter a začal rozebírat tuto možnost do hloubky s tím, že na území Královce mezitím údajně došlo k referendu, ve kterém se 98 % obyvatel přihlásilo k tomu, že by se chtěli stát součástí České republiky.

Ale do té recese se zapojují politici, novináři nejenom z České republiky, ale i ze zahraničí, nejenom z Evropy, ale zaznamenal jsem reakce i ze Spojených států. Překvapila vás obrovská vlna sdílení a komentářů, která se týká kaliningradské oblasti?
Ano, vzhledem k tomu, že to vzniklo jako taková česko-polská iniciativa, je zajímavé, že to opustilo region. Pozorovatelé mimo Evropu rozhodně můžou být zmatení, jelikož referend ve východní Evropě teď probíhá hodně, tak asi nedokáží úplně rozlišit, která jsou pravá a která ne.

Jako politický geograf tu ale nejste z toho důvodu, že bychom měli komentovat humor – byť jsme pro humor všichni. Ale berme to všechno jako skvělou příležitost bavit se právě o Kaliningradu, o kaliningradské oblasti. Já jsem si totiž teď po dlouhé době připomněl, že mezi Litvou a Polskem existuje ruská exkláva. Víme teď vůbec, v době ruské války na Ukrajině, co se v ní odehrává?
Královec je dlouhodobě velmi militarizovanou oblastí Ruska, která je velmi důležitá pro Rusko kvůli dvěma pohledům. První je, že jde o jediný ruský nezamrzající přístav, což je velmi důležité pro udržování Baltské flotily a podobně.

Říkáte Královec, tím myslíte hlavní město kaliningradské oblasti?
Ano.

Abychom byli úplně přesní.
Používám novodobou terminologii. Druhý problém, který nastává hlavně pro NATO, je, že kaliningradská oblast je velmi málo vzdálená od hranic Běloruska, kde vzniká takzvaná oblast Suvalky, což je velmi úzké území, které propojuje Polsko a Litvu. V plánech NATO je velký problém, jak se při napadení Pobaltí efektivně dostat do této oblasti s novými vojsky, protože může dojít k uzavření tohoto pásu. Z tohoto důvodu je Kaliningrad velmi militarizovaný, protože Rusko chce samozřejmě využívat této výhody. Také víme, že se na území Kaliningradu v současnosti nacházejí i jaderné zbraně, které můžou být v případě konfliktu se Severoatlantickou aliancí použity.

Jak víme, že se tam nacházejí? Jak je tam Rusko dopravilo?
To je dlouhodobě zmapované. Jak je tam dopravili, do toho bych se nerad pouštěl, není to asi úplně veřejná informace. Ale Kaliningrad se dá zásobovat buďto železnicí přes Litvu, což je v současnosti uzavřená možnost, anebo přes moře, kudy se dá dopravit obrovské množství materiálu.

Z Petrohradu přes Balt.
Buď z Petrohradu, anebo ze severu, kde je arktické vojsko. Dá se objet Skandinávie, projet kolem Dánska a dopravit materiál do této oblasti. Není to samozřejmě úplně efektivní, ale je to možnost.

Tím narážíme na termín “exkláva”, který jsem použil. Ve zkratce jde o oblast, která je součástí nějakého státu, ale leží mimo jeho území.
V podstatě je to tak. Je to území, které není geograficky spojené s metropolitní oblastí, ale stále je součástí toho státu.

Když jsem se ptal, co víme o dění v této oblasti, tak víme například, jestli je tamější obyvatelstvo plnohodnotně loajální Vladimiru Putinovi?
Jediná relevantní data, která mám, je to twitterové referendum, kde se zdá, že ne. Ale jinak nedokážu spekulovat.

To jsme se zase vrátili k recesi. Ale co to je vůbec za oblast? Jaká je historie kaliningradské oblasti? Co o ní víme? Jak se stalo, že se tato exkláva nachází mezi Litvou a Polskem, mimo hlavní geografické území Ruské federace?
Samotné město Královec bylo založeno ve 13. století německými rytíři na počest českého krále Přemysla Otakara II., a poté bylo dlouhodobě součástí území Řádu německých rytířů v Pobaltí. Poté se dostalo pod správu Pruska, pod kterou bylo několik set let, jestli se nepletu, chvíli ho ovládalo i Rusko, poté se stalo součástí Německa. Po druhé světové válce, při rozšiřování hranic Sovětského svazu na západ, bylo toto území Sovětským svazem spolknuto a z rozhodnutí Josifa Stalina nebylo přiděleno Litvě, Litevské socialistické sovětské republice, ale bylo přímo spravováno Ruskem, Ruskou sovětskou socialistickou republikou. Tudíž po rozpadu Sovětského svazu se stalo součástí Ruska, ne Litvy.

Používáme tu jméno Královec pro hlavní město a celkově mluvíme o kaliningradské oblasti. Můžeme to nějak vysvětlit, protože je možná trochu zmatek v tom, co a jak se vlastně jmenuje?
Pokud budeme používat současné ruské názvosloví, tak je to Kaliningrad a kaliningradská oblast, jelikož po anexi Sovětským svazem došlo k přejmenování oblasti na počest vysokého sovětského politika Kalinina. Ale historicky je to oblast královecká, je to město Královec. Takový byl původní název i v němčině, je to ekvivalent. K přejmenování došlo, až po roce 1945.

Když odhlédneme od militarizace oblasti, čím je tento region významný?
Kromě toho, že je to významný ruský přístav na Baltu, jsou tam velké zásoby jantaru, což je asi jediná významná ekonomická činnost, kterou je tato oblast proslulá. Pak je Kaliningrad například výjimečný tím, že je tam vysoká míra pozitivity HIV. To ukazuje, že území není úplně dobře rozvinuté, což je problém exkláv obecně.

Ekonomicky to také není moc rozvinutá oblast?
Nedokážu úplně spekulovat, podle dat je HDP na obyvatele o něco mírně nižší než v Rusku, takže záleží, jak si vykládáme ekonomickou úroveň v Rusku samotném.

Říkal jste, že se v té oblasti nacházejí jaderné zbraně a že je to doložené. Takže Rusko si oblast z těchto důvodů drží a hlídá, aby dál byla součástí Ruské federace?
Určitě. Ze strany Ruska rozhodně nebude přípustné, aby tato oblast byla opuštěna. Pokud by ji Rusko opustilo, tak za prvé velmi zjednoduší Severoatlantické alianci případnou obranu Pobaltí, k tomu navíc opustí jediný teplomořský nezamrzající přístav, který má, a dále by došlo k ústupu Ruska z Evropy. Tudíž ze strategického pohledu je význam Kaliningradu opravdu velký a pro přítomnost Ruska, pro jeho schopnost nasadit vojenské síly jak v Pobaltí, tak například proti Polsku, je to území klíčové.

Já nevím, jestli jste tam někdy byl.
Nebyl.

Nevíte, jak to tam přesně vypadá? Jestli je kaliningradská oblast už spíš evropská než ruská, jak to vypadá v hlavním městě Královci?
Rozhodně budou k dispozici záběry třeba z Mistrovství světa ve fotbale v roce 2018, kdy se nějaké zápasy v Královci hrály, takže to území není úplně uzavřené. Dostat se tam po zemi je trochu složitější. Nejblíž, co jsem Královci byl, bylo, když jsem koukal na hranice z Kurské Kosy, z Litvy, Jsou tam opevněné vojenské hranice, ostnatý drát a podobně, tudíž přístup je tam omezený. Ale město samotné, aspoň do vypuknutí agrese vůči Ukrajině, bylo nějakým způsobem otevřené.

I turismu?
I turismu.

Dominantou města je bezpochyby Dóm, v jehož postranní kapli je pohřben zřejmě nejslavnější rodák - Immanuel Kant, profesor logiky a metafyziky.

Mozaika (ČRo Vltava, 17. 5. 2021)

K tomu, jak se dá pohybovat po oblasti samotné, bych byl skeptický právě kvůli vysoké militarizaci. Ale jak říkám, nikdy jsem ji nenavštívil, takže spíš spekuluji.
Teď je oblast odříznutá? Už jste zmínil, že železniční dopravu přes Litvu omezila v červnu blokáda…

Došlo k omezení železniční přepravy, což je jediný koridor do té oblasti po zemi. V takovém případě už je jediná možná zásobovací trasa přes moře, která ovšem musí zůstat otevřená, jelikož blokování volného přístupu po moři by byl válečný akt a Rusko by mělo možnost využít to jako záminku k napadení států NATO.

Je Kaliningradská oblast jedinou exklávou Ruské federace?
Pokud se nepletu, tak ano. Nerad bych se mýlil, nevím, jestli nemají ještě nějaké malé exklávky, ale je to jediná takto významná.

Je běžné pro státy ve světě, že mají exklávy, enklávy? To je další pojem z politické geografie.
Není to až tak neobvyklé, ale většina takových území je velmi malých. V Evropě jich nalezneme překvapivě vysoký počet, ale nepředstavují problém, jelikož se neřeší hraniční kontroly a pohyb je tam poměrně volný. Zajímavé exklávy najdeme v Africe, Angola má Kabindu, která leží na sever od Angoly, těží se tam hodně ropy, což vyvolává určité secesionistické problémy a taky to zvýrazňuje důležitost toho území. Důležitou exklávu má například Omán, přes kterou kontroluje půlku Hormuzského průlivu, což je průliv důležitý pro transport ropy z Perského zálivu. Tady je ještě jedna zajímavost, nejde totiž o jedinou exklávu Ománu. Země má v rámci Spojených arabských emirátů ještě jednu exklávu, ve které je dalších exkláva Spojených arabských emirátů, tudíž to vypadá jako takový donut, ve kterém je ještě další území. Velké problémy tvoří exklávy ve Střední Asii. Hranice středoasijských států totiž byly navrženy Stalinem tak, aby ty státy byly mezi sebou neustále v konfliktu. Takže je tam velké množství úplně nesmyslných exkláv, o které se občas vedou příhraniční boje.

Takže to bývají mnohdy strategické oblasti, které si státy drží z nějakých politicko- geografických důvodů?
Většina exkláv vznikla z historických důvodů, ale některé z nich jsou velmi důležité, jak jsem zmínil tu ománskou nebo právě Kaliningrad. Ve střední Asii ta územní v podstatě nemají moc strategický důvod, ale stále je to záminka ke konfliktu, jelikož co víme z historie, tak spory o území častěji vedou k eskalaci, než jiné typy sporů mezi státy.

Říkal jste, že je až překvapivé, kolik exkláv je v Evropě. Kromě kaliningradské oblasti mě ale nenapadá žádná, tak vás poprosím, překvapte mě.
Jsou například malé oblasti mezi Španělskem a Francií nebo okolo Beneluxu, Německo s Francií mají pár drobných území, která tam vznikala nějakým způsobem historicky. Ale jsou to opravdu jenom malá teritoria, která nehrají žádnou roli, a proto se o nich moc neví, jelikož tam spory vlastně neexistují.

Abychom dokončili celý ten politicko-geografický exkurs, dovysvětleme ještě pojem enkláva.
Enkláva je území, které máte vy v rámci svého teritoria od jiného státu. To znamená, že exkláva je jakékoliv území, které není spojeno s vaším metropolitním územím, a enklávu budete mít na svém území od jiného státu a celou jí obklopujete územím svého státu.

Asi nejlepší příklad, který mě teď napadá, je Jihoafrická republika a státy jako Svazijsko a Lesotho?
To by úplně neodpovídalo, protože to už je celý stát a platí to jenom pro Lesotho, Svazijsko má hranice i s Mosambikem. Ale dám příklad středoasijských států, kdy máte, řekněme, hranice mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem a kousek za hranicí s Kyrgyzstánem jsou dva baráky, které patří Tádžikistánu. Pro Kyrgyzstán to je enkláva, pro Tádžiky to bude exkláva.

Zpátky ke kaliningradské oblasti a k té trošku recesistické lince, kterou jsme nakousli na začátku rozhovoru. Kdyby někdy v budoucnu proběhlo referendum o osamostatnění, vidíte reálně, že by ho mohla Moskva uznat? S ohledem na to, o čem jsme se tady už bavili, že to je strategická oblast a zároveň s ohledem na to, jaký režim v Rusku panuje – , že asi úplně nedovoluje nějaká svobodná referenda.
Realisticky si to dokážu představit ve chvíli, kdy by teritoriálně začalo docházet k rozpadu Ruska, což je jeden ze scénářů, který je sice nepravděpodobný, ale také se o něm spekuluje. Víme, že na území Ruska je více entit, které by asi usilovaly o nezávislost. Krásným příkladem je Čečensko, které je tím velmi známé za posledních 30 let. Pokud by došlo ke kolapsu ruské vlády a ta trajektorie by vedla k rozpadu Ruské federace na nějaká menší území, pak je možné, že by mohlo dojít i k přehodnocení teritoriálního statutu královecké oblasti. Ale pokud se nějaká forma centrální vlády udrží u moci, tak bych k tomu byl skeptický.

To mě docela překvapujete, protože jsem myslel, že odpověď bude automaticky zamítavá. Myslíte si tedy, že i ruská válka na Ukrajině může natolik destabilizovat pozici Putina v Moskvě, že by mohla vyvolat separatistické tendence tam, kde se v minulosti už objevily, ale Putin to všechno držel pospolu?
Může se to týkat i nějakých oblasti na Sibiři, ale je to velmi nepravděpodobné. I kdyby došlo v nejbližší době k pádu Vladimira Putina, tak indikace, které jdou z Ruska, jsou, že jeho potenciální nástupci by něco takového také nedopustili. Ale samozřejmě nejde vyloučit, že dojde k nějakému většímu kolapsu režimu a v tu chvíli by se teritoriální otázka samozřejmě otevírala, jelikož na území Ruska je spoustu teritoriálně koncentrovaných minorit, které by mohly začít mít secesionistické tendence. A ty by mohly být naplněny právě díky rozpadu státu.

Mimochodem, jak se toto v mezinárodním právu řeší? V momentě, kdy by došlo k rozpadu státu, kdo přijímá nadvládu nad tím daným územím, o které se jedná? Pořádají se tam referenda s nějakým dohledem OSN nebo někoho jiného?
V současnosti je modus operandi takový, že když chce nějaké území vyhlásit nezávislost, musí pro to mít souhlas centrální vlády. To znamená, že zde by se ještě muselo stát, že by se v Moskvě dostala k moci nějaká velmi slabá vláda, která by se ztrátou území souhlasila tak, aby došlo k uznání těch států. Ale samozřejmě máme mnoho případů entit, které de facto fungují jako nezávislé státy, jenom nejsou mezinárodně uznané.

Ano, takové případy máme i v Evropě.
Přesně tak, třeba Kosovo je krásným příkladem.

My jsme nedořekli jednu věc, totiž že byť jde v případě Kalinigradu pořád o recesi, našli se pseudonovináři z Ruska, kteří už vydali zprávu nebo to, co se píše na sítích, převzali jako fakt. Nemáte obavy, že v současné situaci by to z recese mohlo přerůst v silnější napětí?
Vzhledem k tomu, že jsme byli první na seznamu nepřátel Ruské federace už předtím, než vůbec započala agrese vůči Ukrajině, si úplně nemyslím, že by se to dalo ještě nějak výrazně zhoršit. Teď bude větší zpráva, že Češi koupili tank, než že je tady nějaká recese. Na co to podle mě spíš ukazuje, je absurdita ruské propagandy. Snad aspoň pár dalším lidem dojde, že si opravdu mají ověřovat, co na internetu čtou, a dojde jim, že to, čím ruská propaganda zahlcuje ten prostor, je absolutní nesmysl. Protože jestli toto někdo dokáže brát zcela vážně a chtít podniknout kroky vůči České republice za to, že chce anektovat královeckou oblast, tak to poukazuje na nedostatek úsudku. Ale celý fenomén mikronárodů je hrozně zajímavý. Pokud by to někoho z posluchačů zajímalo, je spoustu mikrostátů, které si právě na této recesi zakládají, jsou dokonce kongresy mikrostátů.

Skutečně?
Můj oblíbený mikrostát, který už bohužel zanikl, pokud můžeme říct, že někdy existoval, je Hutt River v západní Austrálii, což byla v podstatě farma, která vyhlásila nezávislost, jelikož už nechtěla platit daně Austrálii. A když australská vláda znovu vyměřila té farmě daně, tak jí Hutt River vyhlásilo válku. Austrálie ji ignorovala, oni vyhlásili příměří a požadovali nezávislost na základě ženevských konvencí. Bylo to naprosto úžasné území se svým císařem, který ale potom zemřel a území zaniklo. Ale takovýchto teritorií najdeme po světě více.

I v Evropě?
I v Evropě, samozřejmě. V Evropě jich bude asi nejvíc, protože je zde nejotevřenější prostor a lidi mají poměrně velkou fantazii.

V podcastu byly dále využity zvuky z BBC News, CNN Prima News, GERnalist, YouTube Lukas IV. & Library of Lore

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Kaliningrad, Ruský vpád na Ukrajinu, anexe