Krásné Aleppo, povstaň z popela. Projekt německých vědců chce ubitému městu vdechnout nový život

Prastarou krásu historického Aleppa ubila nemilosrdná válka. Tým německých vědců chce, aby Staré město znovu ožilo - a proto vypracoval unikátní mapu, která má pomoci s jeho rekonstrukcí. O projektu, na němž se společnými silami podílejí univerzita v Brandeburgu, německé ministerstvo zahraničí a Německý archeologický institut, informovala agentura APF. Podobným způsobem mapují čeští badatelé kulturní zkázu v iráckém Mosulu.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Nejsme politici. Ale jako urbanisté chceme položit základy pro to, aby (Aleppo) jednou mohlo obnovit aspoň část své nádhery." Christoph Wessling z vědeckého týmu, který vypracoval mapu historického Aleppa. | Zdroj: Profimedia

Ještě před několika lety bylo bohatou pokladnicí blízkovýchodních dějin, místem, kde za skoro každým rohem čekala historická památka. „V Aleppu jsme vešli do domu se strohou fasádou, na které nebylo nic zvláštního. A najednou jsme stáli před třemi kouzelnými dvorky s bohatě zdobeným sloupovím," vzpomíná na své toulky předválečným Aleppem urbanista Christoph Wessling.

Vlády se mění, památky zůstávají. Ve zpustošeném Aleppu obnovují kulturní dědictví

Číst článek

Co zbývá z někdejšího města „skrytých drahokamů" dnes, po šesti letech ničivé občanské války? Procházka Aleppem zavede mezi kostry domů a ožehlé sutiny. Téměř třetina proslulého Starého města je těžce poškozená, další třetina nenávratně zničená, uvádí UNESCO. A zdaleka nejen to, popsal pro AFP 29letý Zeido Zeido, doktorand Brandenburgské technické univerzity v Cottbusu.

„Jsou tam další čtvrti s novějšími architektonickými styly, které potřebují ochranu, jako budovy z pozdního 19. století. Pro čtvrti, které nejsou zapsané u UNESCO, žádný plán ochrany národního dědictví neexistuje," upozorňuje badatel. Ví, o čem mluví: je totiž Syřan a v Aleppu se narodil.

Zachránit paměť Starého města

Někde se však začít musí, a aspoň pro Staré město se takový plán rodí právě na půdě cottbuského kampusu. Univerzitní vědecký tým v čele s Christophem Wesslingem usilovně pracuje na výjimečném projektu: velké interaktivní mapě starého Aleppa, která má vytvořit detailní podobu čtvrti před válkou.

Do mapy už vědci zanesli na 16 tisíc parcel a stovky hlavních budov. Chybět nemá nic –  tržiště, mešity, lázně, kostely, školy či obytné budovy, to všechno má být zaznamenáno, spolu s „plánem, fotkami a popisem daného místa".

Šestičlenný tým badatelů pracuje pod společným patronátem brandenburgské univerzity, německého ministerstva zahraničí a Německého archeologického institutu. Výsledek své dosavadní práce, jejíž rozpočet je 60 tisíc eur (cca 1,5 milionu korun), v nadcházejících týdnech zveřejní online.

Mapu tak dají k dispozici každému, kdo by se rád podílel na budoucí rekonstrukci města. Cílem projektu totiž není jen zachytit vzpomínku na dnes zašlou krásu starobylých památek. Vědci především touží vytvořit pomůcku k tomu, aby ta krása mohla znovu ožít. „Nejsme politici. Ale jako urbanisté chceme položit základy pro to, aby (Aleppo) jednou mohlo obnovit aspoň část své nádhery," říká Wessling.

A za celý svůj tým zdůrazňuje: doufáme, že až mezi trosky jednou vjedou buldozery stavebních společností, nepostaví na ruinách Starého města obchodní centra a hotely.

Unikátní projekt mají i čeští vědci

Mimochodem, podobný záměr jako jejich němečtí kolegové mají také čeští vědci – ti se ovšem nezabývají Sýrií, ale sousedním Irákem. Unikátní projekt Ohrožená architektura města Mosulu svědčí o kulturní genocidě, kterou v okupované severoirácké metropoli spáchali extremisté z teroristické sítě Islámský stát.

Tváře projektu Ohrožená architektura města Mosulu. Archeolog Karel Nováček z Univerzity Palackého v Olomouci, arabisté Miroslav Melčák (2. zleva) a Ondřej Beránek z Orientálního ústavu AV ČR a archeoložka Lenka Starková ze Západočeské univerzity v Plzni). V popředí model slavného mosulského minaretu al-Hadbá´. | Foto: Magdalena Slezáková | Zdroj: Český rozhlas

Archeologové Lenka Starková a Karel Nováček spolu s arabisty Miroslavem Melčákem a Ondřejem Beránkem a ve spolupráci s Orientálním ústavem Akademie věd zmapovali už desítky cenných památek, jež padly za oběť řádění ozbrojených džihádistů.

A nejen to: kromě podrobné interaktivní mapy vytvářejí také jejich detailní 3D modely, které se mohou stát východiskem pro možnou budoucí rekonstrukci. „Mosulské umělecké dědictví zachránit nemůžeme. Věříme však, že můžeme napomoci k uchování paměti místa a kulturní identity," uvedli čeští badatelé předloni v březnu během představení projektu novinářům. (Více o projektu čtěte zde: Čeští vědci se postavili barbarství Islámského státu. Snaží se zachránit Mosul.)

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme