V roce 2011 jsem jednal s prezidentem Zumou i jeho synem a zaplatil miliony za azyl, píše Krejčíř z vězení
Čech Radovan Krejčíř, který si odpykává trest v Jihoafrické republice, vydal prohlášení, v němž tvrdí, že v minulosti se sešel s prezidentem Jacobem Zumou a jeho synem a zaplatil za dohodu o svém azylu 2,5 milionu randů (čtyři miliony korun). Jihoafrický tisk informoval, že Krejčíř prohlášení vydal loni v červenci ve věznici Leeuwkop, kde pobývá, a že se jeho obsahem zabývá policie.
Jihoafrický server City Press napsal, že schůzka se konala v roce 2011 a Krejčíř si ji nahrál. Existenci nahrávky potvrdily policejní zdroje. Krejčíř prohlášení přiložil ke stížnosti na soudce Colina Lamonta, který rozhodoval v procesu, v němž byl Krejčíř usvědčen z pokusu o vraždu a únos. Podle Krejčíře byl Lamont zaujatý proti němu i proti ostatním obžalovaným a odsoudil je v případu, v němž policie předložila falešné důkazy.
Svědčil proti Krejčířovi. Auto šéfa srbské mafie v JAR zasypali kulkami dva motorkáři, útok nepřežil
Číst článek
Prohlášení má 17 stran a Krejčíř v něm tvrdí, že se obrátil se žádostí o pomoc s azylovým řízením na svého přítele Cyrila Beeku, který ho představil Zumovu synovi Duduzanemu.
„Duduzane Zuma mi slíbil, že mi pomůže získat azylové doklady na ministerstvu vnitra. Téhož roku jsem odjel do Nkandly setkat se s Duduzaneho otcem, (tehdejším) prezidentem Jacobem Zumou. Dohodl jsem se s Duduzanem, že zaplatím pět milionů randů. Když jsem v únoru 2011 jel do Nkandly, měl jsem s sebou 2,5 milionu randů v hotovosti. Dal jsem je Duduzanemu jako zálohu. Do Nkandly jsem jel podruhé v září 2012 a měl jsem schůzku s Jacobem Zumou, který naznačil, že už pověřil Malusiho Gigabu, jenž byl ministrem vnitra, aby pro mne dokumenty připravil,“ píše Krejčíř. Gigaba ale tvrdí, že nikdy od nikoho podobný pokyn nedostal, ani od Zumy.
O kontaktech věděl i šéf tajné služby
O Krejčířových kontaktech s Duduzanem Zumou věděl i někdejší velitel tajné služby Moe Shaik, jemuž se tyto vztahy nelíbily. Krejčíř ve svém materiálu tvrdí, že prezidentovu synovi koupil bicykl a často s ním jezdil na výlety. Přátelství prý skončilo po Beekově vraždě v roce 2011. Krejčíř pak chtěl své miliony zpět, ale nedostal je.
Krejčíř tvrdí, že tento jeho požadavek i fakt, že nechtěl být „dojnou krávou“ zkorumpovaného představitele, vedlo k jeho zatčení a stíhání.
Už v roce 2014 se objevila zpráva, že se Krejčíř pokusil dát finanční dar, aby podpořil Zumovo znovuzvolení. Chtěl prý pomocí vlivu Zumova Afrického národního kongresu zabránit svému vydání do Česka. Kongres ale peníze odmítl, protože prý „smrděly“.
Krejčíř uprchl z České republiky v roce 2005. V JAR žije od roku 2007 a od listopadu 2013 je za mřížemi. V zemi čelí řadě obvinění. Jediný případ, který v JAR zatím dospěl k verdiktu, je pokus o vraždu, únos a obchod s drogami, za což dostal 35 let vězení. Pražský vrchní soud loni v březnu Krejčířovi pravomocně potvrdil souhrnný trest 15 let vězení za pokus o vytunelování státního podniku Čepro a za řadu dalších činů. Česká republika usiluje o Krejčířovo vydání z JAR od roku 2007.
