Kreml podle ruského tisku připravuje vznik speciální ozbrojené složky, takzvané Národní gardy. Ta by podléhala přímo prezidentovi a za úkol měla obranu země před ,vnitřním nepřítelem‘ i před severokavkazskými teroristy. Podle médií by měla čítat až 400 tisíc mužů.

10:04 3. dubna 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jedná se o součást změn obranného plánu připravovaného prezidentskou kanceláří, který se má stát novou zárukou vnitřní bezpečnosti. Vše už ale zpochybnil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Události na severním i jižním Kavkazu sice stále představují velké nebezpečí, znalec ruských poměrů a komentátor Českého rozhlasu 6 Libor Dvořák se ale domnívá, že za případným vznikem Národní gardy je spíš možné vidět strach Vladimira Putina a jeho lidí ze situací, jakými byly revoluce arabského jara nebo takzvané barevné revoluce.

„Je velmi dobře známo, že Vladimir Vladimirovič má z podobných pohybů a tenzí, jaké se odehrály na Ukrajině, v Kyrgyzstánu a v Gruzii, velký strach. A k tomu teď přibyly mezi těmi dvojími volbami ještě rozsáhlé masové nepokoje, demonstrace v samotném Rusku. Takže motiv pro vznik takovéto síly by tady rozhodně byl,“ vysvětluje.

Spekuluje se o tom, že do čela Národní gardy by mohl být jmenován generál Nikolaj Rogožkin. O hlavním veliteli vojsk ministerstva vnitra není známo příliš mnoho. V několika rozhovorech pro ruská média ale nepřímo připomněl, že vojsko při ministerstvu vnitra existovalo v Rusku už od roku 1811. Útvar se nazýval vojenská stráž a byl prý určen k podobným cílům jako zamýšlená Národní garda, tedy k potlačení vnitřních nepokojů, na něž by nestačila policie.

„Samozřejmě tahle myšlenka tady byla už několikrát. Naposledy se o ní mluvilo v letech 2009 a 2010. Ale údajně doslova posedlý představou vzniku Národní gardy řízené přímo prezidentem byl už v letech 1991 a 1992 Boris Jelcin. Tedy to bylo přesně v době, kdy se rozpadal Sovětský svaz, kácel se Michail Gorbačov a tak dále,“ přibližuje Libor Dvořák.

Tehdejší prezident totiž podle něj v situaci, kdy hrozil rozpad samotného Ruska, nemohl tušit, jakým směrem se bude ubírat další vývoj. Myšlenka Národní gardy tedy rozhodně nepředstavuje žádnou novinku. „Historicky tento fenomén existoval, v současné době bych ale řekl, že akutní nebezpečí přímo v Rusku neexistuje, a podle toho asi také ta Národní garda buď vznikne, nebo ne,“ dodává Libor Dvořák.

Tomáš Pavlíček, Libor Dvořák, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít