Křesťané mají nejtemnější den roku, připomínají si úmrtí Ježíše

Křesťané na celém světě si dnes připomínají smrt Ježíše Krista. Je Velký pátek, nejtišší a nejsmutnější den v liturgickém roce. Podle evangelií bylo 15 hodin, když Ježíš na kříži vydechuje naposledy. A právě ve tři hodiny odpoledne se v kostelech mohou věřící vydat na křížové cesty.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Křesťané na procesí ve španělské Malaze | Zdroj: ČTK

„K oslavám Velkého pátku patří připomínka Ježíšovy cesty na Golgotu, kde zemřel, takzvané křížové cesty. Kdy spolu s ním, odsouzeni k trestu smrti ukřižováním, se ho snažíme doprovázet a rozjímat o tom, co prožil až po jeho pohřeb,“ vysvětluje římskokatolický duchovní Pavel Semela.

Křížovou cestu večer v římském Koloseu absolvuje také papež Benedikt XVI.

Velký pátek je natolik smutný, že se ani v katolické církvi mše neslaví, konají se jenom obřady. „Je v tom vděčnost, je v tom nejen jakýsi nostalgický smutek nebo patos, ale spíš právě kající duch vnímání naší hříšnosti, naší slabosti,“ říká duchovní Semela.

Přehrát

00:00 / 00:00

Význam Velkého pátku přibližuje redaktorka Naděžda Hávová

Každý z velikonočních dnů je v církevní liturgii také spojen s typickými obřadními barvami. Zelený čtvrtek nebyl v chrámech zbarven do zelena, ale do bíla, což je slavnostní barva.

„Velký pátek je spojen s červenou liturgickou barvou, protože je to den Ježíšova mučednictví, jeho smrti. Podobně jako Zelený čtvrtek jsou Bílá sobota a Velikonoční neděle v barvě bílé či bílo-zlaté, tedy té nejslavnostnější liturgické barvě,“ dodává Pavel Semela.

Podle religionisty Ivana Štampacha nicméně různé křesťanské církve slaví závěrečné události Ježíšova života různě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co Velký pátek znamená pro křesťany, přiblížil ve Světě o deváté religionista Ivan Štampach

„Například luteráni to tradičně slaví jako slavnostní den. Protože na jedné straně si uvědomují vážnost té události Velkého pátku, ale zároveň oslavují to, co to podle víry křesťanů přineslo: tu spásu, osvobození. Takže k tomu připojují i tu radost,“ uvedl Štampach ve Světě o deváté.

Velikonoční svátky jsou vrcholem liturgického církevního roku, rozvinuly se z židovského svátku Pesach. „Což znamená přejití, a vykládá se to tak, že to připomíná opuštění Egypta, kde byli Židé zotročeni. Vlastní svátek připadá vždycky na první jarní úplněk a ten je v sobotu.“

Velký pátek je dnem pracovního klidu asi ve 40 zemích, patří mezi ně i Rakousko nebo Německo. Ve většině německých spolkových zemí platí na Velký pátek, podobně jako v den národního smutku, zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí. V Česku je dnem volna až Velikonoční pondělí.

Naděžda Hávová, mta, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme