Křesťané opouštějí Blízký východ. Betlém, rodiště Ježíše Krista, je už převážně muslimský

Křesťané ve východní Evropě či na Balkáně slaví dnes pravoslavné vánoce. Ortodoxního vyznání je i většina křesťanů na Blízkém východě. Region ale postupně opouštějí. Ještě před půl stoletím tvořili 10 procent populace arabských zemí. Dnes je tento podíl mnohem nižší. Křesťanů ubývá v oblastech, kterými zmítají války a kde operují radikální džihádisté. Odcházejí ale i z relativně klidných zemí. Postupný odchod křesťanů zažívá i rodiště Ježíše Krista, palestinský Betlém.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chrám Narození Páně v Betlémě | Foto: Štěpán Macháček

Betlém, jedno z nejposvátnějších křesťanských měst, je dnes už převážně muslimské. „Podíl křesťanů v Betlémě neustále klesá. Ještě před dvaceti lety tu tvořili většinu. V důsledku emigrace už tomu tak ale není,“ říká místostarosta Betléma Isám Džuhanná.

Betlém přitom stále platí za největší křesťanské město v Palestině. „My křesťané představujeme asi 2 procenta palestinské populace, tedy asi 60 nebo 70 tisíc lidí, kteří žijí na Západním břehu, ve východním Jeruzalémě a v Gaze,“ připomíná místostarosta.

Přehrát

00:00 / 00:00

Betlém byl donedávna převážně křesťanským městem, dnes jedno z nejposvátnějších míst opouštějí. Natáčel tam Štěpán Macháček

Jiné aktuální odhady uvádějí dokonce ještě nižší čísla. V polovině minulého století bylo mezi Palestinci křesťanů asi deset až patnáct procent.

„Pokles počtu křesťanů je tady znatelný. Důvodem je i to, že naše povaha a náš životní styl je podobný Západu. Máme tak k Západu blíž než naši bratři muslimové. Emigrace je proto pro křesťany snazší. Tím spíš, že na Západě mají příbuzné. Křesťané tak odcházejí především do Latinské Ameriky, do Evropy, do USA a do Kanady" vysvětluje Isám Džuhanná.

Podle něj odcházejí křesťané z Palestiny i z ekonomických důvodů. Nezaměstnanost na Západním břehu údajně dosahuje 27 procent.

„Emigrace závisí na aktuální situaci. Třeba během druhé intifády v roce 2000 odešlo opravdu hodně lidí. Letos jsme znovu svědky zvýšeného počtu křesťanů, kteří odcházejí. Napětí se totiž stupňuje a izraelská okupační vláda postupuje vůči Palestincům tvrději," říká betlémský místostarosta Isám Džuhanná.

S Betlémem je srostlé menší městečko Bejt Džalá. Také to bylo donedávna převážně křesťanské. V jeho historickém centru má řeznictví Ísa Azíz. Je jediný, kdo dnes v Palestině chová vepře. Muslimům i židům náboženství konzumaci vepřového zakazuje.

Chrám narození páně | Foto: Berthold Werner

„Moji zákazníci jsou vesměs křesťané. Z 95 procent jsou to místní obyvatelé. Dřív sem jezdili třeba evropští diplomaté, kteří pracují v Izraeli na ambasádách. Izrael teď ale dovoz masa z Palestiny zakázal,“ vysvětluje.

Sám řezník Ísa je jednou nohou v Kanadě. S rodinou tam odešel před deseti lety. Často se ale vrací, aby dohlédl na rodinný podnik tady v Palestině. V chladicí skříni ukazuje půlky prasat i vlastní párky, klobásy, salámy i šunku, tedy pochoutky na Blízkém východě stále vzácnější.

„Prodej vepřového stále klesá. Křesťané odtud emigrují. Situace je tu špatná. Zvláště křesťané totiž pociťují úbytek svobody. Tlak cítíme jak ze strany židů, tak ze strany muslimů. Tedy jak ze strany Izraele, tak ze strany Palestinské samosprávy,“ popisuje.

Podle Ísy houstne i společenská atmosféra. Zatímco křesťanů ubývá, mezi muslimy roste náboženská horlivost a vytrácí se tolerance.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme