Křesťané slaví Kristovo narození, papež požehnal Městu a světu

Boží hod vánoční, který dnes slaví hlavně křesťané ve všech končinách světa, je vedle Velikonoc neboli Zmrtvýchvstání Páně největším křesťanským svátkem v roce. Všude dnes o mších četli stejné části evangelia vztahující se ke Kristovu narození. Při nočních mších, které mnohde tradičně začínají o půlnoci, a ještě za svítání se četla zpráva apoštola Lukáše o Kristově narození a o betlémských pastýřích, kteří se mu přišli jako první poklonit. Při denních mších se četly úryvky z evangelia svatého Jana. Jde o známý text začínající: Na počátku bylo slovo, a to slovo bylo u Boha a Bůh byl to slovo.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Papež Benedikt XVI.

Papež Benedikt XVI. | Foto: AFP

Své první vánoční poselství pronesl na svatopetrském náměstí v Římě papež Benedikt XVI. - udělil své první požehnání Městu a světu - Urbi et Orbi. Papež mimo jiné zmínil humanitární krizi v súdánském Darfúru a konflikty ve Svaté zemi, Iráku a Libanonu.

Na svatopetrském náměstí se sešlo na čtyřicet tisíc lidí i přes chladné a deštivé počasí k tradičnímu požehnání Urbi et Orbi. Benedikt XVI. adresoval světu vánoční poselství, ve kterém podtrhl, že člověk technologické éry dosáhl velkého vědeckého pokroku a má k dispozici rozsáhlé materiální zdroje, ale že také riskuje spirituální atrofii - prázdnotu v srdci.

Papež dále apeloval na lidstvo, aby se spojilo v boji proti různým nebezpečím, proti terorismu i ponižující bídě, kterou trpí miliony lidí, proti zbrojení i proti ničení životního prostředí. Na závěr popřál papež k vánočním svátkům ve třiatřiceti jazycích. Čeština a slovenština však tentokrát nezazněly.

Prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík to vysvětluje tím, že nepatříme mezi největší ani výrazně katolické země. Podle něj je omezený počet jazyků, které si Benedikt XVI. vybral, součástí "střízlivého" stylu nové hlavy katolické církve.

"Oslovení v mnoha jazycích zavedl Jan Pavel II. Myslím, že se snažil, aby to bylo co nejvíce zemí. Někdy k těm zemím se třeba přidávají země, ve kterých se momentálně něco děje, ve kterých jsou třeba války nebo velké přírodní neštěstí. Takže to také může být ten důvod," vysvětlil Halík.

Vědunka Lunardi, Vilém Janouš, Aleš Kouba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme