Křesťanští koptové z káhirské čtvrti odpadků oslavili velikonoční neděli

Manšijit Násir je jedna z nejchudších čtvrtí Káhiry. Obživou místních lidí jsou odpadky. Z káhirských domácností je sem svážejí na oslích povozech, odpad ručně třídí a využitelnou část prodávají jako suroviny. Většina obyvatel jsou křesťanští koptové, kteří stejně jako jiné ortodoxní církve oslavili právě dnes velikonoční neděli.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Velikonoční mše v koptském kostele sv. Simeona Koželuha v káhirské popelářské čtvrti

Velikonoční mše v koptském kostele sv. Simeona Koželuha v káhirské popelářské čtvrti | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

„Ještě před čtyřiceti lety to tady bylo strašné. Alkohol, drogy, vraždy, to tu bylo na denním pořádku. Lidé tu vůbec neznali Boha, přestože jsou křesťané,“ líčí situaci této chudé čtvrti Ádil Šenúda.

Ádil je zvukař ve skalním kostele svatého Simeona Koželuha. Nad čtvrtí se totiž tyčí skalní masiv Mukattam, který je jednou z dominant Káhiry. Kostel je tak částečně ve skále a částečně pod širým nebem.

„Jeden ze zdejších popelářů sem pak přivedl koptského mnicha Faraháta. Byl zděšený a ptal se, co má tady mezi těmi lidmi dělat. Modlil se k Bohu, říkal mu, že už dvakrát odtud utekl a on ho sem vždy přivedl zpět.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O křesťanských koptech z káhirské čtvrti odpadků natáčel zpravodaj Štěpán Macháček

Podle Ádila nakonec otec Farhát začal ve skále stavět kostel a lidé do něj začali chodit. Díky vytrvalosti otce Faraháta se tak celá čtvrť postupně civilizuje.

V sobotu večer začala koptům hlavní velikonoční mše. Z děsivě špinavých úzkých prašných ulic zavalených odpadky zamířili do obrovského amfiteátru muži v nažehlených košilích a dívky na podpatcích s krásnými havraními vlasy, které vypadali jako modelky z časopisů.

Velikonoční mše je prý tak trochu oslavou. „O půlnoci skončí velký půst, který lidé drželi 55 dní. A po mši, tedy od zítřka, se pak začne hodovat,“ popisuje otec Farahát během bohoslužby.

Velikonoční mše v koptském kostele sv. Simeona Koželuha v káhirské popelářské čtvrti | Foto: Štěpán Macháček

Podle zvukaře Ádila zatím kopty neopouští obavy. „V době egyptské revoluce a chaosu nám tady vypálili spoustu kostelů,“ připomíná řádění některých skupin po odstavení Muslimského bratrstva od moc před třemi lety.

„Naše země nám leží na srdci stejně jako vlastní život. Společnost náš vlastenecký vztah k Egyptu nakonec pochopila a muslimové začali sami opravovat naše vypálené kostely,“ dodává.

Egyptští koptové jsou největší křesťanskou komunitou v arabském světě. V zemi jich žije deset miliónů. Oproti jiným blízkovýchodním souvěrcům přečkali bouřlivé události na Blízkém východě bez větší újmy.

Nejdůležitější koptské mše pravidelně navštěvují i nejvyšší představitelé státu, i když sami křesťané nejsou. Přestože je Egypt převážně muslimská země, jsou svátky islámské i křesťanské volným dnem pro všechny.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme