Kritickou situaci v Sýrii projedná Rada bezpečnosti OSN
Mezinárodní společenství reaguje se zděšením na včerejší události v Sýrii. Armáda tam při raziích proti opozičnímu hnutí zabila podle protivládních aktivistů až 145 lidí. Více než stovku obětí hlásí z města Hamá, kde syrský režim nasadil proti vzbouřenému obyvatelstvu tanky. Německo svolalo na dnešní odpoledne naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN.
Zděšení nad vývojem v Sýrii vyjádřil i americký prezident Barack Obama. Nejnovější reakce přišla ze sídla Evropské Unie, která by už zítra měla zavést sankce na pět dalších činitelů syrského režimu a rozšířit tak dosavadní seznam třiceti jmen. Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová řekla, že je šokována tím, co se v Hamá dělo. Podobná slova zazněla i z úst britského ministra zahraničí a ze strany Ruska.
Dnes má o situaci jednat Rada bezpečnosti, problém je, na čem se sjednotí. Je potřeba zohlednit všechny možné protichůdné názory. Důvody k tomu včera shrnul generální tajemník NATO Anders Rasmussen. Řekl, že v Sýrii jednak není mandát OSN a jednak není prostředí. Okolní státy totiž nepřejí takové akci, jakou teď NATO podniká za poměrně kontroverzních okolností v Lybii.
Sýrie tvrdí, že vojenské akce míří na ozbrojené rebely a teroristy. Tiskový tajemník americké ambasády v Damašku to ale označil za naprostý nesmysl. Syrští opoziční islamisté tvrdí, že režim ovládaný menšinovými alávity rozjela náboženský teror proti většinovým sunnitům.
Podle velvyslankyně v Sýrii Evy Filipi je ve hře spousta faktorů, které by mohly mít na celou situaci vliv.
„Jeden z nich je například ten, že menšiny v Sýrii se obávají změny tohoto režimu, protože menšina vládne. Menšiny jako křesťané, drúzové se obávají toho, že kdyby převzala vládu sunnitská většina, nemuselo by se zůstat u sekulárního státu," říká Filipi.
„Existuje zde mlčící většina, která si často přeje jakýsi mírový přechod, předání moci. Chtěla by mírový přechod k více reformám, demokratizaci, na čemž tato vláda pracuje, nicméně ne úplně rychle,“ dodává velvyslankyně.
Režim Háfize Asada, tedy otce současného prezidenta Bašára, nechal už v roce 1982 v Hamá pozabíjet tisíce lidí, když tam čelil ozbrojené revoltě islamistů. Turecký premiér Erdogan nedávno sousední zemi varoval, že opakování tohoto scénáře by vedlo ke katastrofě.
