Krize doléhá i na řecké školství, frontistiria hromadně zavírají

Heslo ‚Škola, základ života.‘ rozhodně neplatí v Řecku. Tam totiž státní škola žákovi potřebné vzdělání nedá. Za posledních dvacet let si Řekové vybudovali vlastní systém soukromého školství, který je paralelou toho státního. Soukromým doučovacím školám se říká ‚frontistiria‘. Navštěvují je po dopoledním vyučování téměř všechny děti. Teprve tam se totiž něco naučí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Frontistiria se v Řecku nacházejí doslova na každém kroku | Foto: Pavla Smetanová

Učitelé ve státních školách tak mají své teplé místo bez dřiny, ostatní seženou práci ve frontistiriu, rodiče to zaplatí a stát nemá problém s nezaměstnanými učiteli. Alespoň tak to v zemi fungovalo ještě donedávna. Krize to změnila.

„Dnes už nemůžu cestovat jako dříve. Benzín je drahý. Tak chodím na procházky a koupu se v moři, to je zadarmo. Platím na svého syna, aby mohl dostudovat. Na žádné brigády nechodí, všecko leží na mě.“

Vasilis, profesor fyziky na státní střední škole, si nestěžuje, jen vysvětluje, jaká je realita. V rámci úsporných opatření mu strhli třicet procent z platu. Dnes si po dvaceti letech práce vydělá kolem dvanácti set eur měsíčně.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Řecku se do krize dostává i soukromé školství, tzv. frontistiria hromadně zavírají

„Ve škole pracujeme pořád stejně, nepolevujeme v učení. Ale domácí přípravu neděláme tak poctivě, máme často druhou práci, protože se jednou neuživíme, nemáme tedy tolik času, krčí rameny Vasilis, ale soukromých doučování se ale horlivě zastává, nepřijde mu na nich nic divného.

„Program, který nastavila vláda pro školy, není vhodný. Proto chodí děti do frontistirií a na soukromé hodiny. Je tam lepší program, procvičují se tam úkoly. Ve škole na to prostě není čas.“

I on sám má se soukromým doučováním bohaté zkušenosti nejen jako učitel, který si tak přivydělává, ale také jako otec, který do vzdělání svého syna investoval nemalé peníze.

„Když dáš za rok šest tisíc eur, to máš za dva roky dvanáct tisíc. To je investice do budoucnosti. Když jsem rekonstruoval koupelnu, vrazil jsem do toho 30 tisíc. Vzdělání dítěte bylo levnější.“

Prodavač cigaret Lefteris utratil za svoji dceru podstatně více.

„Dcera chodila celých šest let na doučování. Nejen na angličtinu, ale i na matematiku, fyziku, chemii a řečtinu. Ve škole nic nedělali. Dohromady mě to stálo asi 30 až 40 tisíc eur.“

Pozitivum ekonomické krize?

Po skončení vysoké školy však dcera nesehnala práci, a tak se v Anglii stará o koně. María, uklízečka v základní škole, potvrzuje:

„Kostas, můj třináctiletý syn, chodí na angličtinu a němčinu, ale bude potřebovat i matematiku a fyziku. Je to nezbytně nutné. Ale stojí to hodně peněz. Bez frontistirií se to nedá zvládnout.“

Protože lidé v Řecku často nemají peníze už ani na jídlo, frontistiria v posledních měsících hromadně zavírají. Velká nezaměstnanost tak možná přinutí učitele dělat svoji práci zodpovědně. Jinak přijdou o místo.

Tereza Jelínková, Pavla Smetanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme