Rusko zvyšuje dodávky plynu do evropských zemí přes Ukrajinu. Moskva tak ustoupila tlaku především zemí Evropské unie. Státní monopol Gazprom i nadále obviňuje Ukrajinu, že si přivlastnila plyn určený pro západní Evropu - což Kyjev stále popírá. Krize v dodávkách ruského plynu postavila unijní představitele před nečekaný strategický problém.

Tento článek je více než rok starý.

11:35 3. ledna 2006 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zástupci pětadvacítky budou o energetických událostech uplynulých dnů jednat až zítra - už nyní je ale zřejmé, že ačkoli země Unie odebírají z Ruska jen čtvrtinu své spotřeby zemního plynu, pokud přestane z východu proudit, působí to mnohým zemím členským velké problémy.

Některé, jako Polsko, Slovensko, Maďarsko ale i Česká republika a Finsko na něm závisejí takřka bezvýhradně a zjevně neexistuje mechanismus, který by jim v případě déle trvající podobné krize efektivně pomohl. Moskva tak má v rukou strategickou zbraň, proti které zatím Evropská unie nemá jinou obranu, než hrozbu omezení hospodářské spolupráce.

Samotnou podstatu rusko-ukrajinského sporu tedy drastické navýšení ceny, kterou Moskva od Ukrajiny za plyn požaduje, začali řešit diplomaté na nejvyšší úrovni - vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku Javier Solana uvádí, že se snaží přimět obě strany k dalšímu jednání. Nevylučuje se ani možnost, aby spor případně rozhodla mezinárodní arbitráž.

Milan Kopp, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít