Krize v NATO zažehnána
Krize v Severoatlantické alianci je částečně zažehnána. 18 z jejích 19 členů se těsně před půlnocí dohodlo na preventivní vojenské pomoci Turecku. Na rozhodování se nepodílela Francie, která není členem Výboru na plánování obrany. Paříž se zatím oficiálně nevyjádřila. Až do posledních chvil blokovala plány na obranu Turecka Belgie, která ale nakonec ustoupila. Generální tajemník George Robertson přiznal, že čekal relativně snadnou schůzi o předem domluveném textu, Belgie to však překazila. Nakonec se po velkém hádání podařilo dospět k dohodě.
Podle očekávání bylo rozhodnuto, že vojenské složky aliance začnou plánovat, aby bylo možné vyslat do Turecka radarové letouny AWACS, poskytnout z Nizozemska raketové systémy Patriot a rakety do nich z Německa, nasadit v Turecku protichemické a protibiologické síly. Všechny další požadavky byly vyškrtnuty. Samo nasazení zmíněných prostředků bude vyžadovat další rozhodnutí. Dokument, který schválil Výbor pro plánování obrany, zároveň vyjádřil pokračující podporu úsilí OSN najít mírové řešení krize. Problém v NATO vznikl proto, že Francie, Německo a Belgie zpochybňovaly původní požadavek Spojených států, aby aliance začala plánovat obranu Turecka. Považovaly takový krok za souhlas s ozbrojeným úderem proti Iráku, který zpochybňují, dokud nebudou vyčerpány všechny diplomatické a politické prostředky. Německo se nakonec podřídilo, Francie zůstala mimo a Belgie v neděli bojovala o co nejpřijatelnější rozhodnutí.
Sjednotit svůj postoj k irácké krizi se dnes pokusí členské země Evropské unie. Jejich představitelé budou jednat na summitu, který do Bruselu svolalo předsedající Řecko. Zatímco Británie trvá na nezbytnosti vojenského zásahu, ostatní země prosazují mírové odzbrojení Iráku.
