Krize ve Venezuele se dál prohlubuje. Maduro brojí proti USA, ač je na nich životně závislý

Zrušené poslanecké jmenování ústavních soudců, velké protesty a nakonec v neděli ústavodárné shromáždění. To vše zažila Venezuela v pouhých dvou týdnech. Napětí ale trvá již dlouho a krize se prohlubuje.

Caracas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Média čím dál častěji přinášejí záběry z policejních zásahů proti odpůrcům prezidenta Nicoláse Madura.

Protesty zesílily v dubnu a podle úřadů při nich od té doby zahynulo přes sto lidí. Ovšem kdo to má na svědomí, se často neví.

Zraněných jsou tisíce. Mezi nimi i mladý houslista Wuilly Arteaga, který se stal jednou z tváří protestů, protože hrál státní hymnu i před kordonem policistů.

Odhodlání neztratil ani později v nemocnici: „Ať střílí gumovými projektily nebo broky, ať mi třeba rozbijou housle, nic mě zastaví. Budeme bojovat. Ať se děje, co se děje, budeme dál bojovat za Venezuelu.“

Chávezův dědic: Nicolás Maduro, dříve řidič autobusu, dnes prezident země. | Zdroj: Reuters

Nejvyšší inflace na světě 

Důvodů k nespokojenosti mají Venezuelci hodně – některé z nich shrnul kdysi exponent chávezovského režimu, někdejší venezuelský diplomat Isaias Medina.

„Máme tisíciprocentní inflaci – nejvyšší na světě. Máme vysokou kriminalitu – co půl hodiny zemře násilnou smrtí jeden člověk. To bylo už před tou vlnou protestů. Úřady by se podle mě měly zaměřit také na korupci,“ řekl bývalý člen venezuelské mise při OSN.

„Z venezuelské mise při OSN odcházím proto, že už nemohu být součástí vlády, která systematicky útočí na demonstranty. Která – jinými slovy – nerespektuje ústavní právo manifestovat," vysvětlil rozhodnutí odejít z mise na videozáznamu, který se objevil na internetu.

Jeden mrtvý a několik zraněných, hlásí z průběhu neoficiálního venezuelského referenda

Číst článek

Jeho nadřízený, venezuelský velvyslanec při OSN Rafael Ramirez, nicméně tvrdí, že se Medina zachoval nečestně, a proto musel z mise odejít. 

Hlavním důvodem protestů posledních týdnů je odpor k plánu prezidenta Madura uspořádat 30. července volby do Ústavodárného shromáždění. Jinými slovy – změnit ústavu z roku 1999. Nová ústava, vytvořená shromážděním, by Madurovi pomohla udržet se u moci.

V obavách před protesty vláda zakázala všechny demonstrace, které by volby mohly ovlivnit.

Politická propast 

Ve Venezuele je politická propast. Na jedné straně socialistický prezident Maduro a nejvyšší soud, který ho podporuje a komplikuje práci poslanců, na druhé straně parlament, Národní shromáždění, které už déle než rok ovládají Madurovi odpůrci. Opozice nedávno vyzvala k pochodu k sídlu nejvyššího soudu v metropoli Caracasu. 

Bezpečnostní složky ale demonstrantům trasu zablokovaly. Opozice chtěla pochodem podpořit nově jmenované soudce, které 21. července vybral parlament. :

„Ať je naše justice jako naše žluto-modro-červená státní vlajka. Ať nemá nic společného s politikou a ať si jsou všichni Venezuelci před zákonem rovni!“ zdůraznil předseda Julio Borges význam nezávislosti soudů.

Jmenování 33 nových členů nejvyššího, tedy ústavního soudu uvítal jeden z nich - Luis Macrano.

Wuilly Arteaga se stal jednou z tváří protestů ve Venezuele. | Foto: Carlos Garcia Rawlins | Zdroj: Reuters

Člen promadurovského nejvyššího soudu Juan Mendoza ale označil parlamentní výběr alternativních soudců a jejich zástupců za nezákonný.

„V souladu s ustanovením 545 prohlašuji za neplatné rozhodnutí Národního shromáždění ustanovit skupinu osob soudci Nejvyššího soudu. Zároveň upozorňuji, že členové parlamentu stejně jako každý občan, který se vydává za soudce nejvyššího soudu, porušuje zákon a dopouští se trestného činu podle článku 213 trestního zákoníku,“ prohlásil

Krátce poté začaly úřady se zatýkáním soudců, které vybral parlament. 

Uplynulé dny přinesly i právně nezávazné referendum, které uspořádala opozice. Zúčastnilo se ho více než sedm milionů občanů – vznik Ústavodárného shromáždění velkou většinou zamítli. Vyslovili se také pro to, aby dosavadní ústavu bránila armáda, a pro nové volby. Armáda ale zůstává zatím věrná vládě a ta jednoduše označila neoficiální referendum za nezákonné.

Kritika ze zahraničí 

Venezuelská krize vyvolává reakce i v zahraničí. Mexiko vyzvalo Madurovu vládu, aby volby do Ústavodárného shromáždění zrušila. Madurův postup kritizují i Spojené státy. Prezident Donald Trump pohrozil sankcemi, pokud Maduro volby plánované na konec července neodvolá. První sankce už přišly.

Americký prezident Donald Trump | Zdroj: Reuters

Venezuelského prezidenta to rozhořčilo.

„Nikdo nebude Venezuele poroučet, žádná cizí vláda, nikdy! Venezuela je suverénní stát. U nás vládou Venezuelci, a ne americký prezident Trump, ani kolumbijský prezident Santos, ani španělský premiér Rajoy, ani brazilský prezident Temer!“ prohlásil na schůzce se zástupci vlády a armády.

„Co máme udělat, krajané? Máme se vzdát? Máme se podvolit? Dopustit, aby nám vládli ti z toho impéria na severu a zdejší fašisté? Anebo hrdě vypnout hruď a říct: Tuhle zemi řídíme my, děti Simona Bolívara, my sami, my, povstalci, bojovníci, vlastenci, bolívarovci, chávezovci! Jak se máme postavit k takové urážce?“ ptal se sugestivně. 

Jenže Madurova vláda je - i přes protiamerickou rétoriku - životně závislá na prodeji černého zlata právě do Spojených států. Američané na rozdíl třeba od Číny nebo spřátelené Kuby platí za ropu hotově.

Případné americké ropné embargo by mohlo Madura silně zasáhnout. Caracas z amerických peněz za ropu financuje nejen důležité výdaje rozpočtu – na armádu a policii, ale také dovoz potravin a léků, takže embargo by mělo drtivý dopad na obyvatele. 

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme