Kuchyně paní Goldy stále spojuje bývalé spolužáky

Vánoce jsou obdobím, kdy mimo jiné vzpomínáme na ty, kteří už tady s námi nejsou, nebo se odstěhovali na druhý konec světa. Takový osud potkal i většinu polských Židů, jejichž rodiče sice přežili holocaust, ale ani komunistický režim k nim nebyl vstřícný. Jak mezi sebou komunikují zbytky židovského národa v Polsku - o tom náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

chanuka

chanuka | Foto: Fotobanka stock.xchng

Herečka, zpěvačka a režisérka varšavského Židovského divadla Golda Tencerová se rozhodla, že obnoví tradici návštěv ze 60. let, kdy se celá třída scházela u nich doma.

"Absolvovala jsem židovskou školu v Lodži těsně předtím než ji zavřeli a v březnu 1968 pak ostudně vyhnali Židy z Polska. Já jsem bohužel - nebo bohudík - zůstala tady. Téměř všichni ostatní z maturitního ročníku ale zmizeli v zahraničí - někteří žijí v New Yorku, jiní v Izraeli a další třeba v Dánsku. Jsou to moji jediní přátele a věřte, že mi je můžete závidět."

Přehrát

00:00 / 00:00

M. Dorazín vypráví o kuchyni paní Goldy

Jednou za rok se tato třída setkává ve Varšavě, v židovském divadle, kde se někdejší spolužáci stávají na jeden večer aktéry kabaretu s důvěrně známými písničkami.

Důležitou součástí představení jsou recepty na jídla židovské i polské kuchyně, které vymyslela maminka paní Goldy. Představení se proto jmenuje V kuchyni mámy Soni.

"Kuchyně mámy Soni je symbolem všech našich mám a vůní našeho dětství." Golda Tencerová vzpomíná, že jídla, která paní Soňa připravovala, nebyla ani zvlášť labužnická, ani elegantně podávaná a už vůbec ne dietní. Jejich vůně ale provázela spolužáky po celý život v emigraci a pravděpodobně je přivedla i zpět do Varšavy.

Sraz abiturientů této školy není jen židovskou záležitostí. Chodí sem také Poláci, kteří židovskou kuchyni, písničky a přístup k životu považují za součást své kultury: "V každém polské městečku můžete najít svědectví po židovském národě. Je to součást naší kultury a musíme se znovu naučit s tím žít. Musíme umět ocenit to, co je pro nás charakteristické. Polská a židovská kultura byly dřív hodně provázané, říká zpěvačka Danuta Stankiewiczová.

Paní Golda Tencerová vydala rodinné recepty i písničky v knížce, kterou mohu vřele doporučit každému, kdo má rád nezdravá jídla v kombinaci s dobrou židovskou hudbou.

Milan Kopp, Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme