Kvóty jsou slepá ulička, Evropu kvůli nim nesmíme dál rozdělovat, říká slovenský diplomat

Sněmovna vyzvala vládu, aby na summitu EU odmítla systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Podpoří českou snahu Slovensko, které je slovy Roberta Fica proevropským ostrovem ve středoevropském regionu? „Máme stejné stanovisko. Jde o to, abychom dále nerozdělovali Evropu kvůli konceptu povinných kvót, který se ukázal být neefektivním,“ říká Ivan Korčok, státní tajemník slovenského ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ivan Korčok, státní tajemník slovenského ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí. | Foto: EU2017EE Estonian Presidency | Zdroj: CC BY 2.0

Podle Korčoka je třeba uznat realitu, že Evropská unie nezvládne žádnou další migrační krizi, pokud nedostane pod kontrolu příliv uprchlíků. Připomíná, že během několika měsíců roku 2015 přišlo milion neregistrovaných lidí, zatímco dnes jsou jejich počty řádově nižší, protože se daří chránit hranice. 

„To neznamená hranici hermeticky uzavřít, ale být schopni rozlišovat mezi těmi, kdo potřebují azylovou ochranu a vracet zpět ty, kdo na ni nemají nárok. Takto se nám podařilo omezit západobalkánskou trasu a podle mě je to i cesta ke zvládnutí středomořské,“ myslí si Korčok. 

Reforma azylu je nutná 

Z kvót se stalo v České republice i na Slovensku zásadní téma, i když počty přerozdělovaných uprchlíků nejsou nijak závratné. „Důvod je zřejmý. Máme široký společenský, a tedy i politický konsenzus, který odmítá ztrátu suverenity nad tím, kdo do země přichází,“ zdůrazňuje. 

Evropská unie podle Korčoka potřebuje reformu azylového systému, například aby některé země nebyly příliš atraktivní pro migranty kvůli štědrým sociálním dávkám. Řešit je třeba také návratovou politiku, aby velká část odmítnutých žadatelů o azyl nezůstávala v Unii. 

Euro je pro nás výhodné 

Korčok připouští, že Slovensko je vůči evropské integraci otevřenější než jeho sousedé, což je dáno i společnou měnou. „Státy eurozóny se v některých oblastech budou muset hlouběji integrovat. Jsme na to připraveni, ale není to tak, že bychom se vším automaticky souhlasili,“ upozorňuje. 

Premiér Andrej Babiší (ANO) ve vyjádření pro agenturu Bloomberg označil euro za zkrachovalý projekt. „Za to období, kdy jsem jezdil do Bruselu, vím, jak to funguje, kolik úsilí to dá prosadit zájem nějaké menší země, jako jsme my. Eurozóna by byla jenom další závislost na rozhodování někoho o nás bez nás,” dodal. 

„Evropská unie je založena na sdílené suverenitě. Slovensko má pět milionů obyvatel a díky tomu, že jsme se v určitých věcech suverenity vzdali, tak jsme mnohem vlivnější zemí, než bychom byli mimo Unii,“ tvrdí Korčok. Slováci podle něj přijali euro za svou měnu, identifikují se s ní a hospodářské výsledky země jsou historicky nejlepší. 

Michael Rozsypal, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme