Kvóty dopadly fiaskem, řekl Fico. Pro žalobu se pokusí získat i další země V4
V prosinci se chystá Slovensko podat žalobu proti migračním kvótám, nemuselo by však být samo. Slovenský premiér Robert Fico by chtěl na svou stranu získat i další země visegrádské čtyřky, tedy Maďarsko, Polsko a Českou republiku. Jednat o tom bude se svými partnery na schůzce premiérů zemí V4 tento týden ve čtvrtek.
Žalobu proti kvótám musí Slovensko k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku podat do 18. prosince, chce to však stihnout dřív. V současnosti už prý pouze dolaďuje detaily.
Přerozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivé země EU odsouhlasili ministři vnitra osmadvacítky 22. září na jednání v Bruselu.
Některé země – kromě Slovenska také Česko, Maďarsko a Rumunsko – sice byly proti a Finsko se hlasování zdrželo, k přijetí kvót však stačila takzvaná kvalifikovaná většina. Slovensko chce žalobou zpochybnit pravomoci ministrů vnitra k takovému rozhodnutí.
„Oznamuji ještě jednou, že vláda slovenské republiky nebude na žádné úrovni – ani na úrovni Evropské rady, kam jezdí premiéři a prezidenti, ani na úrovni ministerské – souhlasit s takovýmto návrhem. Protože se ukázalo, že kvóty jsou nesmyslné a dopadly fiaskem,“ řekl Fico.
Slovensko zůstává zatím v podání žaloby osamocené, ve čtvrtek se však premiér Fico pokusí získat další spojence na jednání premiérů zemí V4.
Nejvíc šancí má asi u maďarského premiéra Viktora Orbána, ale společnou řeč by mohl najít třeba i s polskou premiérkou. Polsko sice kvóty v září v Bruselu podpořilo, jenže to bylo ještě za staré vlády. Nový kabinet Beaty Szydlové vystupuje vůči Bruselu o poznání asertivněji.
Česko kvóty odmítá dlouhodobě, k žalobě se však zatím připojit nechystá.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) sice minulý týden uvedl, že by ČR měla zvážit, zda se ke Slovensku nepřipojí, o víkendu však vláda rozhodla, že na svém postoji nic měnit nebude a žalobu nepodpoří.
Premiér Bohuslav Sobotka to vysvětloval tím, že Česko nechce oslabit svou pozici v EU, protože by se mu pak hůře vystupovalo proti přijetí kvót jako trvalého mechanismu pro přijímání uprchlíků.
V souladu s průzkumy
Slovenští politici vystupují nejen proti kvótám, ale odměřeně se staví i proti přijímání migrantů obecně. V tom jim nahrávají i výsledky veřejných průzkumů, podle nichž si Slováci na svém území běžence nepřejí.
Premiér Fico tvrdí, že lidská práva a nároky uprchlíků nemohou být nadřazeny potřebám a jistotám občanů.
„Nadále platí, že bezpečnost Slovenské republiky se stává prioritou pro vládu Slovenské republiky. Až po bezpečnosti a ochraně našich občanů přicházejí v úvahu jakékoli diskuse o postavení nebo nárocích migrantů,“ poznamenal Fico.
A v souvislosti s migrací se ozývá i varování před terorismem. „Jen slepý a hloupý může tvrdit, že není souvislost mezi migrací a terorismem. Samozřejmě že je. Protože se sem nahnaly statisíce lidí, a když si jen představíme, co v těch batohách mohli nanosit na území Evropy, tak nám musí jít mráz po zádech,“ líčil Fico.
Neznamená to však, že se země úplně zříká povinnosti postarat se o uprchlíky v nouzi. Příští týden by například na Slovensko mělo dorazit 25 rodin syrských křesťanských rodin. Těchto zhruba 180 lidí by tam mělo dostat azyl.
