Kvůli pouhým pěti domům může padnout izraelská vláda
Spor o domy ovlivňuje stabilitu izraelského kabinetu. Jde o domovy třiceti rodin židovských osadníků ve čtvrti Ulpana na Západním břehu Jordánu. Izraelský Nejvyšší soud došel k závěru, že stojí na soukromém palestinském pozemku. To je i z hlediska izraelského práva nezákonné, a vláda se proto loni zavázala je zbourat.
Teď ale pod tlakem osadnické lobby začala couvat. Přední izraelští komentátoři proto sledují nebývalý střet výkonné moci a justice a mluví se i o ohrožení demokracie. Za případem se vydal náš zpravodaj Břetislav Tureček.
„Myslím, že se s námi nezachází férově. Měli jsme za to, že si kupujeme trvalé domovy. A po letech jsme se od naší vlády dozvěděli, že mají být stržené, protože byly postavené ilegálně. Doufám ale, že na to nakonec nedojde, když teď chce vláda tuhle politiku přehodnotit a požádala o to i Nejvyšší soud.“
Podstatu sporu ve čtvrti Ulpana na Západním břehu Jordánu zachytil přímo na místě ve své reportáži zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček.
Joel Fatal tady žije s manželkou a třemi dětmi v jednom z domů, které měli podle rok starého závazku izraelské vlády obyvatelé do zítřka opustit. Naděje, o které Joel mluví, spočívá v tom, že vláda v pátek od svého slibu upustila. A vyzvala Nejvyšší soud, aby i on změnil své nařízení týkající se osadnických staveb na soukromé palestinské půdě.
„Přístup státu je - mírně řečeno - znepokojující ve třech rovinách,“ řekl reportérovi Českého rozhlasu ve vstupní hale Nejvyššího soudu v Jeruzalémě advokát Šlomi Zachary z lidskoprávní organizace Ješ Din, která zastupuje Palestince.
„Jednak se vláda z politických důvodů rozhodla znovu otevřít a zpochybnit konečný verdikt Nejvyššího soudu, a to je v demokratické zemi nepřijatelné! Ještě horší ale je, že tím vláda popírá majetková práva Palestinců. Obyvatelům okupovaných území přitom zaručují mezinárodní konvence určitou ochranu, a ta se nemůže stát otázkou politických debat,“ naráží Zachary na skutečnost, že pro případ vystěhování Ulpany hrozí radikální pravice premiéru Netanjahuovi rozbitím jeho vlády.
„Ten pozemek je registrovaný jako soukromý majetek, to si může každý ověřit. Židovská osadnická firma, která tam postavila domy, to od samého počátku věděla. Současní obyvatelé těch domů možná ne, a stali se třeba obětí nějakých čachrů. Na to teď ale nemohou doplácet naši klienti, tedy Palestinci.“
Exekutiva versus justice
Vraťme se tedy mezi židovské osadníky žijící na dohled a na doslech od palestinského Rámalláhu. Dotyčná čtvrť Ulpana je součástí známé osady Bet El. Její starosta Moše Rosenbaum se nechce moc bavit o mezinárodním ani izraelském právu a za celou kauzou vidí další protiizraelskou kampaň:
„Najednou se asi před rokem a půl objevily izraelské skupiny jako Peace Now a Ješ Din placené protiizraelskými vládami z Evropy. Našly nějakého Araba, který tvrdí, že ten pozemek pod pěti domy patří jemu a že naše kupní smlouva je podvod podepsaný úplně někým jiným. Nejvyšší soud nic ani nezkoumal a dal jim za pravdu! Teprve teď se za nás vláda postavila.“
Radost z toho má i Galit Friedmanová, která proti nám zrovna tlačí kočárek s dvojčaty: „Určitě je správně tu zůstat a ne odcházet! Jsou to naše domy, v naší zemi. Možná se dodatečně objevil nějaký Arab, který tvrdí, že pozemek patří jemu, a on že nám ho neprodal. My ho ale koupili v dobré víře. A tak by řešení mělo být třeba nabídnout mu peníze nebo jiný pozemek. O tom není potřeba vést tolik diskuzí, je to úplně jednoduché!“
Právě během dneška, den před vypršením lhůty pro vystěhování a následné zbourání domů, se rozhoduje, nakolik v Izraeli platí ideály, ke kterým se stále hlásí. Jak říká advokát Zachary:
„Je to průlomová kauza, protože ještě nikdy výkonná moc takto flagrantně nezasahovala do moci soudní. Pro mě jako právníka a občana Izraele je to naprosto nepřijatelné a v rozporu se všemi hodnotami, ke kterým jsem byl vedený.“
