Kwasniewski: Novým šéfem NATO nebudu

Do roku 1990 byl třináct let významným členem Polské sjednocené dělnické strany a mimojiné také ministrem mládeže a tělovýchovy. Teď stojí už osmým rokem v čele nejvýznamnější země středoevropského regionu. Je považován za jednoho z nejloajálnějších spojenců George Bushe a spekuluje se o něm jako o možném příštím generálním tajemníkovi NATO. Tím vším je osmačtyřicetiletý Aleksander Kwasniewski, který během své pražské rozlučky s Václavem Havlem poskytl Radiožurnálu exkluzivní rozhovor.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

A. Kwasniewski

A. Kwasniewski | Foto: Miroslav Konvalina

Když pomineme Tonyho Blaira, který zatím vždy stál věrně po boku George Bushe v jeho zahraničněpolitických aktivitách, další, na koho se šéf Bílého domu může spolehnout, je Polsko. Taková je alespoň rétorika Varšavy, kterou ale Poláci potvrzovali v minulých letech i činy. Vždyť polští vojáci se po boku svých amerických kolegů vylodili například na Haiti a už teď má Polsko v Kuvajtu svou speciální jednotku a v Perském zálivu plavidlo logistické podpory. Podle Aleksandera Kwasniewského je při řešení irácké otázky třeba vycházet z toho, že Saddám Husajn je pro svět velkou hrozbou. "Prezident Bush si je jistý, že k odstranění Saddáma Husajna a jeho režimu je nutné použít vojenskou sílu. Je přesvědčen o tom, že je to nejlepší způsob, jak eliminovat iráckou hrozbu."

Kwasniewski se ale domnívá, že by si George Bush měl v irácké otázce počínat o poznání šikovněji a neměl by zapomínat na veřejné mínění. "Americká administrativa - prezident Bush - musejí vyvinout daleko větší úsilí, aby vysvětlili, o co se jedná. Proč chtějí iráckou otázku řešit právě teď, proč ji neřešili před třemi lety nebo proč řešení další tři roky nepočká... Ale jednu věc chci zdůraznit. Saddám Husajn a jeho režim představují opravdové nebezpečí, to není žádná umělá propaganda"

Jak polský prezident dále Českému rozhlasu 1 řekl, svět nesmí v žádném případě zapomínat ani na důsledky případného zásahu v Iráku. Za klíčovou pak Aleksander Kwasniewski považuje spolupráci co největšího počtu zemí a organizací, jako jsou OSN a NATO, při řešení iráckého rébusu. "Pokud by se Spojené státy rozhodly jednat na vlastní pěst, mohlo by jít o mylný krok! V takovém případě bychom se mohli dočkat oddělení Spojených států od Evropy. Největším Saddámovým úspěchem by bylo, kdyby takto nepřímo vrazil klín mezi Evropu a Spojené státy."

V této chvíli je podle polské hlavy státu také stěžejní prokázat, že Saddám Husajn skutečně vlastní zbraně hromadného ničení, jak to opakovaně prohlásili přední američtí představitelé. Zbrojní inspektoři OSN by tudíž podle Kwasniewského měli dostat více času na dokončení své práce v Iráku. "Potřebujeme důkazy, o tom není pochyb. A to nejenom důkazy o nových zbraních hromadného ničení, ale také o těch, jejichž existenci potvrdily předchozí zbrojní inspekce v Iráku. Mám na mysli například antrax! Co když ho Irák během posledních let někam vyvezl? Znamenalo by to, že tu najednou už nemáme jenom problém s Irákem, ale také s dalšími neznámými zeměmi! Tento proces je třeba jednoznačně zastavit!" I když Varšava opakovaně ujistila Washington o své podpoře v irácké kampani, Aleksander Kwasniewski zdůrazňuje, že Poláci nejsou žádní váleční štváči, a dokládá to neblahými historickými zkušenostmi své země. "Víme, co znamená válka, byli jsme oběťmi tolika válek! Za tisíc let bylo Polsko "nejpopulárnějším" evropským bojištěm, takže rozhodně nejsme proválečným národem či státem! Pokud ale nakonec budeme mít v ruce potřebné informace a budeme mít následující volbu: Více míru nebo méně míru, více bezpečnosti nebo méně bezpečnosti, zákrok nebo pasivita - jsme pro zákrok! Chceme zůstat loajálním spojencem v rámci NATO a chceme potvrdit strategické partnerství se Spojenými státy."

Když už byla řeč o Severoatlantické alianci, Aleksander Kwasniewski byl v posledních dnech označen řadou médií za pravděpodobného nástupce George Robertsona v čele této organizace. Sám generální tajemník NATO, který by měl odejít ze své funkce na konci letošního roku, se vyjádřil v tom smyslu, že Kwasniewski by byl jeho ideálním nástupcem. Polský prezident ale tyto informace v rozhovoru pro Radiožurnál odmítl. "Moje funkční období vyprší na konci roku 2005. Udělám všechno pro to, abych byl co nejlepším polským prezidentem. Jsem si jist, že dodržení celého funkčního období je nesmírně důležité, hlavně v tomto období. Pro stabilitu polské demokracie je zásadní, aby pravidla hry byla dodržena a ne změněna - to je mimo diskusi. Takže do 23.prosince 2005 budu polským prezidentem a je mi ctí, že jím jsem."

Aleksanderu Kwasniewskému je také ctí, že je přítelem českého prezidenta Václava Havla. Kwasniewski samozřejmě vyzdvihuje především historickou roli, kterou Havel sehrál při pádu komunistických režimů ve Střední a Východní Evropě. Oceňuje ale také, že Václav Havel zavedl do politiky morální standardy. "Pochopili jsme lépe než kdy předtím, že politika bez etiky a morálky je kontraproduktivní, špatná. Evropa před Havlem byla jiná i Evropa po Havlovi bude jiná."

Polský prezident má jasno ještě v jedné věci. Hlava státu by měla vždy vzejít z přímé volby. Podle Kwasniewského by se prezidentem měl obecně stát člověk, který má silnou podporu veřejnosti. "Nepřímá volba do jisté míry znamená, že prezident je otrokem politické struktury. Hlava státu musí čnít nad touto strukturou. Musí mít volné ruce k rozhodování, k diskusi o důležitých otázkách. Podle mého názoru je tedy chybou, a to nejenom českou, když prezidenta volí parlament. Taková osoba pak nemůže hrát plnohodnotnou roli."

Markéta Kaclová, Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme