Kyperští politici prý před hlasováním o dani poslali své peníze do ciziny

Kyperští politici podle evropských médií v týdnu před rozhodnutím o zdanění vkladů mysleli hlavně na sebe. Údajně poslali do ciziny téměř 4,5 miliardy eur. Výběr peněz ze zdanění vkladů byl podmínkou pro finanční pomoc z Evropské unie. Kyperský parlament ho však odmítl. Nyní kyperští politici jednají o jiných možnostech pomoci – s Evropskou unií i s Ruskem.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé u bankomatu na Kypru

Lidé u bankomatu na Kypru | Zdroj: Reuters

Kyperský ministr financí Michales Sarris odletěl do Moskvy. „Žádné nabídky nepadly, nic konkrétního. Jednání pokračují. Jsme však rádi za tento začátek a za pár hodin budeme pokračovat,“ řekl ministr Sarris před polednem v Moskvě.

Sarris se tam snaží dohodnout zlevnění a prodloužení splatnosti úvěru, který Kypru poskytlo Rusko předloni. Sarris by měl navíc nabídnout Rusům k odkoupení dvě velké banky. Velkou část klientů kyperských bank tvoří právě Rusové.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Radiožurnálu byl Zdeněk Kudrna z vídeňského Institutu pro výzkum evropské integrace

Kyperský parlament včera odmítl podmínky, za jakých by byly ochotné zadlužené zemi pomoci země eurozóny – kyperští politici rozhodli, že nechtějí zdanit vklady v tuzemských bankách. I s Unií však dnes jednání o pomoci pokračují.

Zdeněk Kudrna z vídeňského Institutu pro výzkum evropské integrace poznamenal, že návrh z Evropské unie dal Kypru na výběr, zda zdaní především zahraniční vkladatele včetně těch ruských, nebo zda se daň bude týkat i drobnějších vkladů běžných obyvatel.

„Vypadá to, že nemají zatím odvahu udělat druhý krok a říct, že zdaní jenom zahraniční vkladatele, že kyperská elita nemá odvahu zdanit především tedy ruské vklady těmi patnácti procenty,“ uvedl Kudrna.

Daňový ráj a investor v Rusku

Kypr je daňový ráj, a proto na tamějších účtech leží nepoměrně víc peněz, než kolik je kyperská ekonomika schopná vytvořit. Je ostatně atraktivní i pro ruské boháče.

„Kypr už je asi patnáct, možná dvacet let největším investorem v Rusku, což je především proto, že se jaksi nechal zneužít Ruskem k tomu, aby se tam recykloval domácí ruský kapitál a potom se vracel pod rouškou zahraničních investic,“ vysvětlil Kudrna.

Zmínil také přetrvávající pochybnosti o tom, zda jsou kyperská opatření vůči praní špinavých peněz a financování terorismu na evropské úrovni.

Ministr financí Kypru Michalis Sarris | Foto: Reuters

„Jako by zdroj peněz, ten kyperský model finančního ráje, byl od počátku postavený na takových prapodivných základech, které nejsou úplně legitimní, takže oni si svým způsobem zahrávali s rizikem, že to může špatně dopadnout,“ podotkl Kudrna.

Pokud Kypr pomoc nedostane, velmi pravděpodobně zbankrotuje. Evropská unie se obává, že by se pak problémy mohly přelít i do dalších zemí eurozóny. Unie zdůraznila, že by měl Kypr přijít s novým návrhem záchranného plánu.

Podle Kudrny bude dopad případného bankrotu záviset hlavně na vnímání finančních trhů. „Tam je zásadní, zda finanční trhy budou vnímat kyperský případ jako něco zvláštního – jestliže opravdu z toho vyjde především ten ruský aspekt jako velmi silná rovina, která není relevantní vůči žádné jiné evropské zemi,“ řekl Kudrna.

Bude-li Kypr vnímán jako zvláštní případ, dopady by na další země, především Španělsko a Itálii, mohly být jen malé.

„Protože všichni to budou vnímat jako speciální případ, který nemůže nastat, protože podobné okolnosti, ta ruská dimenze, se ve Španělsku vůbec nenachází,“ uzavřel Kudrna.

Kyperská republika | Foto: Michal Jindra

Pavel Polák, Ondřej Houska, Vojtěch Kouřímský, Tomáš S. Šťástka, Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme