Kyperští politici zoufale hledají řešení krize. Lidé mezitím obléhají bankomaty
V těchto chvílích se rozhoduje o dalším osudu Kypru, upozornil odpoledne vládní mluvčí Christos Stylianidis. Politici se od rána snaží odvrátit státní bankrot, do něhož se členský stát eurozóny dostal kvůli kolabujícímu bankovnímu sektoru. Banky jsou zavřené do úterka a lidé mají minimální šanci dostat se ke svým penězům. Před bankomaty se tak tvoří dlouhé fronty.
Kyperské banky mají otevřít po týdenní pauze příští úterý a do té doby se Kypřané snaží najít východisko z finanční krize. Musí nalézt zdroje pro bezmála šest miliard eur, které musí sehnat, aby jim eurozóna poskytla dalších deset miliard.
Kyperští poslanci teď jednají o krocích, jak dát tuhle částku dohromady. Slíbili, že dnes večer musí dojít k rozhodnutí, byť by mělo být pro Kypr jakkoli složité. Na rozhodnutí poslanců čekají před budovou parlamentu stovky lidí.
Situaci na Kypru přiblížil v Halvních zprávách zpravodaj ČRo v Nikósii Jaromír Mare. Hovořili jsme také s ekonomem Petrem Zahradníkem.
Kypřané se také snaží zachránit své úspory v bankách. Obléhají bankomaty, před kterými se tvoří dlouhé fronty. Každý si z účtu ale může vybrat pouze 260 eur, bez ohledu na to, kolik peněz tam má.
Zvláštnímu zpravodaji ČRo v Nikósii prozradili, že na běžný provoz na pár dní tato suma stačí, ale na delší dobu už by to byl velký problém. Objevují se také informace, že čerpací stanice už nechtějí brát kreditní nebo debetní karty, ale pouze hotovost.
Odchod Kypru z eurozóny nehrozí, míní ekonom
O tom, jaký mají kyperští poslanci plán, který by mohl zajistit miliardy eur, aby ostrov dostal pomoc z eurozóny, se zatím podle ekonoma Miroslava Zahradníka v současné době spekuluje. „Jsou asi tři základní možnosti, které by přicházely v úvahu,“ poznamenal odborník na evropské trhy a člen NERV.
„Angažovanost kyperského státu, tam je to velmi problematické, protože Kypr se 140 procentním dluhem k HDP je jednou z nezadluženějších zemí EU a prostor je velmi omezený. Druhé řešení je mobilizace vlastníků bank, jakási dobrovolná solidarita. Ale mobilizovat takto 6 miliard euro v malé ekonomice, je také problém. A třetí záležitost, která včera vlastně krachla, byla mise do Moskvy,“ vysvětlil.
Podle něj odchod Kypru z eurozóny ale nehrozí. „Kypr je v rozsahu i ve vztahu k Řecku velmi malá ekonomika, třetí nejmenší EU. I přes fatální problémy není odchod země z eurozóny na pořadu dne. Spíš si myslím, že se může jednat o nějaký návrat k úvaze zdanění finančních transakcí,“ přiblížil.
V souvislosti s druhou největší kyperskou bankou Laiki, která je nejvíce ohrožená, se spekuluje, že by se do hry mohlo opět dostat zdanění vkladů nad 100 tisíc eur ve výši 10 procent.
