Kypr má 'plán B' na záchranu země. Prezident o něm jednal s politickými stranami
Kyperský prezident Nikos Anastasiadis prezentoval 'plán B' pro záchranu ekonomiky země. Hlava státu si pozvala předsedy politických stran. Plán stojí na podobných základech jako původní, který kyperský parlament odmítl. Ulehčí však drobným střadatelům.
V novém plánu nadále zůstane nucené odevzdání části vkladů nad 100 tisíc eur. Drobní střadatelé by však měli být povinného pokytnutí úspor ušetřeni.
Mimo to má podle vyjádření politiků v kyperské televizi vzniknout nový fond, který bude vydávat dluhopisy. Kupovat je budou například penzijní pojišťovny a pravoslavná církev.
Podrobnosti k záchrannému plánu Kypru přinesl v Ranním Radiožurnálu Martin Ježek
Hlavní představitel kyperské ortodoxní církve Chrysostomos II. už prezidentovi nabídl, že zastaví majetek církve. Za takto získané peníze by pak státní dluhopisy nakoupil.
Když bude plán přijat, bude předložen parlamentu. Už dnes by tedy mohl být schválen a vstoupit v platnost.
Podle zástupce šéfa Demokratické strany Averofa Noefytoua je ale velmi nepravděpodobné, že se bude novým plánem parlament ještě dnes zabývat.
EU: Musí se jednat rychle
Evropská komise nejdříve tvrdila, že podmínky poskytnutí pomoci se nemění. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz ale na zasedání hospodářského výboru v Bruselu připustil i možné změny.
„Doufám, že v tomto alternativním plánu je řešení, které je přijatelné pro všechny členy eurozóny. Potřebujeme mít rychle jasno. Musíme obnovit stabilitu a zabránit tomu, aby Kypr, jehož velikost je spíše přehledná, destabilizoval zbytek eurozóny,“ řekl.
Před europoslanci také poprvé vystoupil nový šéf skupiny ministrů financí zemí eurozóny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Mluvil hlavně o evropském programu pomoci Kypru, který země v úterý zamítla. „Chceme, aby se kyperský finanční sektor obnovil a zmenšil. Chceme rozumné daně a přísná opatření proti praní špinavých peněz," shrnul.
Kyperské banky zůstávají nadále zavřené, a to až do úterý. Pokud by se na novém záchranném plánu politici dohodli, po jejich otevření přesto hrozí velký odliv kapitálu ze země. To by mohlo finanční ústavy položit. Navíc se spekuluje, že ani nemají fyzicky k dispozici dostatečné množství peněz.
Zkrachovat by navíc mohly už příští týden. Evropská centrální banka je totiž v pondělí odpojí od nouzové pomoci, pokud politici záchranný balík eurozóny neschválí. Šéf kyperské centrální banky Panikos Demetriades se však snaží občany uklidnit. Prohlásil, že záchranný program by měl být do pondělí hotov.
Pomoc Ruska je nejistá
Podle vládních zdrojů agentury AP Kypr počítá při záchraně i s pomocí Ruska. To se ale Evropské unii nelíbí. Šéf Evropského parlamentu Schulz upozornil, že eurozóna musí najít pomoc vlastními silami a je pro něj nepřijatelné, aby hledala pomoc mimo země sedmadvacítky.
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš se domnívá, že kyperský plán, který počítá se zapojením Ruska, v eurozóně neprojde.
„I z toho důvodu, že Rusko nekývne na požadavky, se kterými počítá Kypr, a pokud nepřistoupí například na odkup dvou nejproblematičtějších kyperských bank nebo na nákup kyperských nalezišť zemního plynu, tak Kypr zkrátka nebude solventní a to bude pro eurozónu zásadní problém, a proto fakticky nic jiného než alternativa speciální bankovní daně Kypru na stole nezbude,“ upozornil.
'Plán B' údajně také počítá například s vytáhnutím peněz z penzijních aktiv, zahrnovat by měl i restrukturalizaci a prodej kyperských bank především zájemcům z ruského bankovního sektoru a právě prodej nalezišť zemního plynu výměnou za výhodnou půjčku od Ruska. Podle listu Financial Times se k tomu ale Moskva staví skepticky.
O pomoci Kypru proto jednají také zástupci Evropské unie a Ruska. Na schůzku přijel do ruské metropole i kyperský ministr financí Michalis Sarris, který by rád dosáhl prodloužení lhůty splatnosti ruské půjčky a snížení úroku.
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv pohrozil snížením podílu eura na měnových rezervách země, pokud způsob řešení kyperské finanční krize poškodí ruské zájmy. Ruští investoři mají v kyperských bankách uloženo údajně asi 20 miliard eur.
Nejhorší situace za 40 let
Na Kypru jde o nejhorší krizi od roku 1974, tedy od turecké invaze, která vedla k rozdělení na tureckou a řeckou část Kypru.
Vázne zásobování léky, začíná se projevovat nedostatek pohonných hmot, některé supermarkety nepřijímají kreditní karty.
Bankomaty sice fungují, ale mnoho lidí už si nemá co vybrat, protože bankovní převody jsou blokovány a lidem na účty nechodí mzdy.
Z průzkumu agentury Prime Consulting pro kyperskou Sigmalive TV navíc vyplynulo, že Kypřané chtějí odejít z eurozóny a navázat těsnější vztahy s Ruskem. Opustit eurozónu by si údajně přálo 67 procent dotázaných.
