V Kyrgyzstánu zatkli v průběhu jednoho měsíce už druhého expremiéra
Bývalý kyrgyzský premiér Žantoro Satybaldijev byl zatčen a obviněn z korupce, oznámila ve čtvrtek agentura AFP, která dala zákrok tajné služby do souvislosti s bojem politických klanů.
Satybaldijev, který byl obviněn také ze „spoluúčasti na zločinu“, je už druhý kyrgyzský expremiér, který se tento měsíc ocitl za mřížemi kvůli skandálu okolo investic do elektrárny v hlavním městě Biškeku.
Proč zemřela Buruladž? Surová vražda unesené nevěsty ztrestala policii, která zavřela oči
Číst článek
Tento strategicky důležitý podnik, do jehož modernizace se investovalo v přepočtu devět miliard korun, postihla havárie v lednu, uprostřed třeskuté zimy se čtyřicetistupňovými mrazy. Kvůli poruše klesla teplota v bytech na osm až deset stupňů Celsia.
Satybaldijev má ve vyšetřovací vazbě setrvat až do konce vyšetřování.
V rámci vyšetřování stejné kauzy byl 5. června zatčen jiný bývalý předseda vlády, Sapar Isakov. Je obviněn z nátlaku, kterým prosazoval čínskou společnost TBEA, aby elektrárnu v Biškeku modernizovala, přestože její cena byla vyšší než u státní firmy CMEC.
Satybaldijev i Isakov bývali svého času kancléři někdejšího prezidenta Almazbeka Atambajeva. Satyldijev předsedal vládě v letech 2012 až 2014, Isakov řídil kabinet od roku 2017 do letošního dubna, kdy jej odvolal nový prezident Sooronbaj Žeenbekov, zvolený loni v říjnu.
Politické konflikty
Žeenbekovo zvolení představovalo první předání moci mezi dvěma zvolenými kyrgyzskými prezidenty, jakkoli je Kyrgyzstán považován za nejvíce demokratickou zemi v postsovětské Střední Asii, kde zpravidla vládnou autoritářští prezidenti doživotně. Ale mezi Atambajevem a jeho někdejším chráněncem Žeenbekovem se brzy projevilo napětí. Atambajev kritizoval několik Žeenbekových personálních rozhodnutí a vyzval prezidentova bratra, aby se zřekl poslaneckého mandátu. Žeenbekov na oplátku sesadil několik vysoce postavených hodnostářů s blízkými vztahy k jeho předchůdci.
Kyrgyzstán má zájemce o miliardovou zakázku na elektrárny, které měl postavit český Liglass
Číst článek
Středoasijská postsovětská země, v níž má Rusko svou vojenskou základnu, se potýká s nestabilitou od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Politické konflikty vyústily v násilné protesty v letech 2005 a 2010.
Do kampaně k loňským prezidentským volbám zasáhl i skandál kolem dostavby kaskády vodních elektráren na řece Naryn. Zakázku původně dostala česká firma Liglass Trading, loni v říjnu ale premiér Isakov podepsal usnesení, jímž Kyrgyzstán smlouvu jednostranně vypověděl. Od začátku se objevovaly pochybnosti, zda bude firma, za kterou se přimlouvali i prezident Miloš Zeman a jeho kancléř Vratislav Mynář, schopna tak náročnou zakázku financovat.
