Čínská dluhová past pevně sevřela Laos. Miliardy dolarů si půjčil i na novou rychlostní železnici
Za jednu z nejvíce zadlužených zemí světa je považována Šrí Lanka. Jenže zatímco média stále dokola připomínají, jak vláda v Kolombu nahnala zemi do čínské dluhové pasti, doslova po hlavě do ní mezitím skočila další asijská země – Laos. Situace se zahraničním dluhem vůči Číně je tam mnohem horší a výrazně ji zhoršila nedávno otevřená, zbrusu nová rychlostní železnice.
Ve chvíli, kdy první souprava dorazila po zbrusu nové železnici z čínsko-laoské hranice do metropole Vientiane, za bezpečný provoz a spokojené cestující se tam už modlili nejvyšší buddhističtí hodnostáři. A za schopnost splácet dluhy, do kterých se kvůli železnici celý Laos propadl, se teď modlí hlavně ministerstvo financí.
Do čínské dluhové pasti se kromě Šrí Lanky chytil i Laos. Na místě natáčel zpravodaj David Jakš
„Náklady na tuhle úžasnou stavbu se pohybují mezi šesti a sedmi miliardami dolarů. Sedmdesát procent z nich zaplatila čínská strana. Věříme, že dlouhodobé státní splátky budou hladké a neohrozí státní rozpočet,“ řekl podle Radiožurnálu krátce po zprovoznění železnice jeden z laoských ministrů.
Jenže čísla Světové banky sevřela Laos jako voda z Mekongu v době dešťů. Oficiální dluh Laosu vůči Číně už přesahuje 12 miliard dolarů, což je 65 procent celého laoského HDP. Z tohoto pohledu je sedmimilionový Laos světovou raritou. Žádný jiný stát světa nesevřela čínská dluhová past tak pevně.
‚A bude hůř‘
„Nesmí se o tom mluvit nahlas, ale víme, že naše země nemá na splátky. Číňani už si za to vzali část naší elektrické rozvodné sítě. A bude hůř. Kolem hlavního města i na severu země už na ně prý přecházejí i velké kusy našeho státního území,“ říká Sivanouk, obyvatel laoské metropoli Vientiane.
Železnice samotná je přitom technickým unikátem. Z Vientiane na čínskou hranici měří 420 kilometrů, je na ní 167 mostů a 75 tunelů. Jen třetina všech stanic je ale určena pro nástup a výstup cestujících, což dokazuje, že prioritou nejsou zahraniční turisté, jak tvrdí laoská vláda, nýbrž obchod se silným sousedem.
Krize na Šrí Lance se zhoršuje. Pohonné hmoty smí tankovat jen policie, záchranáři a zásobování
Číst článek
„Máme teď mnohem modernější železnici než všichni naši sousedé – než Thajsko, Vietnam, Kambodža nebo Barma. Ale co si za to nakonec Čína vezme, to nikdo neví,“ podotýká Alika, cestující na nádraží ve městě Luang Prabang.
Stejně jako ve Vientiane je i tady vidět, podle jakých not se hraje. Nádražní budova je obrovská, moderní, ale neútulná. Bez obchodů, bez jakýchkoli doplňkových služeb. Personál laosko-čínských drah je odměřený, neusmívá se a při bezpečnostní kontrole každého pasažéra neustoupí ani o píď. Vlaky ale jezdí na minutu přesně a avizovaná cestovní rychlost 140 až 160 kilometrů napříč divokými horami Laosu je skutečností.
„Většina lidí ale bude dál cestovat dvanáct nebo patnáct hodin autobusem po nebezpečných horských silnicích. Nejlevnější lístek stojí 18 dolarů, to je pro nás hodně, na to má málokdo. A kdoví, kdy se vrátí čínští turisté,“ krčí rameny mladý recepční z města Luang Prabang.
Dluhy, do kterých se země propadla kvůli své náklonnosti k čínským penězům, jsou v zemi zakázané téma. A jak dodává recepční, většina lidí tady i nadále věří modlitbám mnichů mnohem víc než slibům politiků.
