LAS přeruší letecké spojení se Sýrií a politické elitě zmrazí konta

Sýrie, která si zakládala na jednotě arabského světa, se teď z rozhodnutí Ligy arabských států dostala do kouta. Arabští sousedé zavedli vůči svému členovi sankce, což se v dějinách tohoto seskupení ještě nikdy nestalo. Mají se zpřetrhat obchodní a finanční kontakty se syrskou vládou, zmrazit syrská aktiva v arabských bankách a přerušit letecké spojení s Damaškem. Vybraní syrští politici se pak už nepodívají do arabských států.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstranti na pochodu proti Assadově vládě blízko Homsu | Zdroj: Reuters

Arabský svět tak reaguje na to, že syrský režim přes výzvy okolního světa pokračuje v krvavém potlačování svých odpůrců. Od jara v protestech proti syrskému režimu zahynulo asi 3500 lidí.

Podle odbornice na Blízký východ Ireny Kalhousové není cílem sankcí Ligy arabských států odstranit syrského prezidenta Bašára Assada od moci, ale jde o reakci na arabské jaro.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o deváté na Rádiu Česko byla odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová

„Arabské státy chtějí ukázat, že nejsou úplně vlažné vůči tomu, co se v Sýrii děje, a že jim vadí, když představitel arabského státu poměrně bez skrupulí zabíjí své vlastní občany. Navíc ten samý státník odmítl návrh Ligy arabských států, aby povolil příchod pozorovatelů do své země, kteří měli právě dohlédnout na to, že už se to násilí nebude opakovat nebo že v něm syrský režim nebude pokračovat,“ vysvětlila ve Světě o deváté na Rádiu Česko Kalhousová a dodala:

„Liga arabských států se snaží předejít tomu, aby Západ stupňoval svůj postoj vůči Sýrii, který by třeba mohl teoreticky přerůst v nějaký vojenský zásah. Protože těmito sankcemi Liga arabských států ukazuje, že hodlá sice volit velmi přísná, ale přeci jenom pořád ještě diplomatická řešení toho problému.“

Přestože Írák a Libanon se k postoji Ligy nepřipojili, budou mít sankce podle Kalhousové značný dopad. Arabské země jsou velkým obchodním partnerem Sýrie, a k sankcím se možná přidá i Turecko. Mají ale také symbolický význam. Je to poprvé, co Liga sankcionuje jednoho ze svých členů.

„Jsou postiženi jednak konkrétní představitelé toho režimu, kterým budou zmrazeny účty, kterým nebude dovoleno cestovat do arabských zemí,“ popsala Kalhousová konkrétní dopad opatření proti Sýrii.

LAS není v sankcích jednotná

Právě fakt, že se k sankcím nepřipojil Libanon a Írák, může ale znamenat problém.

Libanon zopakoval to, co tvrdil už dříve. Je prý zemí, která je se Sýrií velmi provázaná, a to jak politicky, protože v Bejrútu je u moci prosyrská vláda, tak i ekonomicky. Asi třetina libanonského exportu totiž míří do Sýrie. Obě země mají navíc provázané banky, a Syřané jezdí do Libanonu za prací. Sankce by tak poškodili libanonskou ekonomiku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sankce Ligy arabských států nepodpořil Libanon a Írák, problém s nimi má i Turecko. V Odpoledním Radiožurnálu o důvodech informoval blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček

Skeptické hlasy zaznívají také z Íráku. Třetina syrského vývozu míří do Íráku, statisíce Íráčanů v Sýrii žijí. Obchodním partnerem Sýrie je i Turecko. Ankara uplatňuje tvrdou protisyrskou politiku, zároveň ale mnoho Turků potřebuje pro své přežití dobré obchodní vztahy s Damaškem.

Podle analytiků takto rozmělněné sankce ke kýženému výsledku nepovedou. Zatím totiž nezabraly ani ty, které už dříve vyhlásila Evropská unie.

Šéf Ligy arabských států do Damašku vzkázal, že pokud Sýrie přistoupí na mírový plán, LAS sankce zruší. Obává se totiž dopadů sankcí na řadové Syřany.

Bez zbraní to nepůjde

Reakce na sankce v samotné Sýrii budou podle Ireny Kalhousové různorodé. „Ti, kteří jsou na tom režimu velmi závislí, to znamená různé skupiny jako alawité, část sunnitů, tak to budou vnímat tak, že je to spíše jakýsi útok proti nim a budou mít možná tendenci se semknout,“ uvedla Kalhousová.

Sankce jsou především cílené na politickou elitu. Není prý ale jisté, že přimějí prezidenta Assada odevzdat moc. Jde však o další krok, který delegitimizuje syrský režim.

Ten je stále násilný a ozbrojené složky se nerozpadají. Armádní dezertéři už ale založili takzvanou Svobodnou syrskou armádu.

„V momentě, kdy by tento nástroj syrského režimu se začal rozpadat, že by více a více lidí odcházelo ať už do Turecka nebo do Jordánska, a tam se přidali k té armádě, která už existuje, pokud by se Turecko aktivně zapojilo do snahy vytvořit konkurenční armádu, tak režim by měl velký problém to ustát,“ myslí si Kalhousová a dodává, že tento vývoj je pravděpodobný:

„Obávám se, že neozbrojení demonstranti budou mít velký problém porazit režim, který je stále ještě připraven do demonstrantů střílet.“

Tomáš Pavlíček, Břetislav Tureček, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme