Děláme, co můžeme, dušoval se Lukašenko šéfovi ruské diplomacie. Lavrov opět zamířil do Minsku

Přesně po měsíci ve čtvrtek znovu jednal v Minsku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Už dopoledne se sešel s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Na společném zasedání ministerstev zahraničí obou zemí pak se svým běloruským protějškem a vrchními diplomaty probírali sjednocení vnější politiky Ruska a Běloruska.

Minsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov | Zdroj: Reuters

Nejenom Severoatlantická aliance a Evropská unie, ale taky Rada Evropy, pod kterou spadá Evropský soud pro lidská práva nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě čelí už roky vydatné kritice ze strany Moskvy. S nejbližším spojencem, Běloruskem, chce proto nyní Rusko sladit svoje kroky vůči nim.

Čína si uvědomuje, že Rusko vyjde z vojenského konfliktu s pošramocenou kůží

Číst článek

Jak avizoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na úvod jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, synchronizovat chce i postup vůči jednotlivým strukturám Organizace spojených národů. Podle něj nelze nedopustit to, co označil za „privatizaci sekretariátů mezinárodních organizací Západem“.

Obzvláště důležité je koordinovat naše kroky v takzvané oblasti lidských práv: Radě OSN pro lidská práva, dalších mechanismech, kde se Západ očividně snaží zpolitizovat diskuze, které by se měly odehrávat na základě stávajícího mezinárodního humanitárního práva,“ namítal Lavrov.

Rusko bylo členem Rady OSN pro lidská práva do dubna, kdy mu Valné shromáždění OSN členství pozastavilo kvůli invazi na Ukrajinu a podezření, že se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů. Moskva následně radu opustila. Uvolněné místo na základě hlasování Valného shromáždění OSN připadlo Česku.

Ještě v březnu bylo Rusko s okamžitou platností vyloučené z Rady Evropy, která se zabývá zejména ochranou lidských práv a svobod a taky podporou demokracie. Členem Organizace pro bezpečnost a spolupráci sice Rusko zůstává i nadále. Organizace se ale potýká s řadou problémů poté, co Moskva loni zablokovala schválení jejího rozpočtu.

Vše, co Rusko potřebuje

Alexandr Lukašenko na úvod jednání šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova opakovaně ujišťoval o tom, že Bělorusko stojí na straně Moskvy. Rusko podle něj nesmí pochybovat o podpoře Minsku.

USA poskytnou Ukrajině obrněná vozidla Stryker. Švédsko Kyjevu slíbilo dělostřelecký systém Archer

Číst článek

„Co se týče problémů spojených s operací Ruské federace na Ukrajině. Děláme vše, co jsem slíbil. Vše, co Rusko potřebuje v tomto nelehkém období – pro Rusko, pro nás: Rusko a Bělorusko,“ prohlásil Lukašenko.

Zároveň ale podotkl, že jsou tu jisté aktuální záležitosti, které chce s ruským ministrem probrat jenom mezi čtyřma očima, mimo společné zasedání resortů zahraničí obou zemí.

Ministr Lavrov do Minsku zamířil podruhé za měsíc. Naposledy běloruskou metropoli navštívil 19. prosince spolu s prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem obrany Sergejem Šojguem. Ruský prezident se do Minsku tehdy vydal po třech letech. S běloruským protějškem se v uplynulých letech scházeli pouze na ruském území.

Výcvik mobilizovaných

V posledních týdnech Kyjev opakovaně varoval, že by Moskva mohla na svého nejbližšího spojence vyvíjet nátlak, aby se Bělorusko zapojilo do invaze napřímo. A že právě z běloruského území by Rusko mohlo podniknout novou rozsáhlou ofenzivu na Ukrajinu. V Bělorusku v pondělí začalo další společné cvičení s ruskými silami.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby ve středu prohlásil, že Washington sdílí obavy ohledně spolupráce Ruska a Běloruska a pozorně sleduje jejich současné cvičení. Momentálně ale podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by se Minsk chystal do invaze zapojit napřímo.

„Zatím jsme nezaznamenali žádné náznaky toho, že by Bělorusko zamýšlelo, plánovalo nebo organizovalo fyzický vstup na území Ukrajiny, aby pomohlo ruským silám,“ uvedl.

Lavrov obvinil Evropu a Spojené státy, že vedou válku proti Rusku. Vedení USA přirovnal k Hitlerovi

Číst článek

Bělorusko se sice napřímo do bojů na ukrajinském území nezapojilo, od začátku invaze ale poskytuje Rusku svůj vzdušný prostor k úderům na Ukrajinu. Podle britského ministerstva obrany se taky nejspíš podílí na výcviku mobilizovaných Rusů.

Americký Institut pro studium války taktéž poukazoval i na to, že mělo Bělorusko Rusům předat několik set kusů techniky včetně tanků a bojových vozidel pěchoty, pravděpodobně i dělostřeleckou munici.

Jak navíc upozornil Valerij Sachaščik, člen takzvaného přechodného kabinetu exilové běloruské vůdkyně Svjatlany Cichanouské, odpovědný za problematiku obrany a bezpečnosti, v Bělorusku se má nyní formovat tamní obdoba Vagnerovy armády, tedy soukromé ozbrojené skupiny podobné té řízené petrohradským podnikatelem Jevgenijem Prigožinem.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme